V malé prodejně s dřevěnými trámy ve Slovákově ulici v srdci Brna sídlilo dříve bistro s mongolskými knedlíčky. Když kolem prostorů, které byly zrovna k pronájmu, procházela Jana Doskočilová, vytušila, že našla v největším jihomoravském městě místo, kde něco svého založí.
Třeba obchod, jenž zákazníkům přenese do Brna kus slovácké kultury. A povedlo se, nyní má hodonínská rodačka za sebou dva a půl měsíce provozu Slovácké světničky.
Stejně jako světnička v tradičním slova smyslu je i obchůdek svým způsobem multifunkční. „Pořád jsem přemýšlela, jak obchod nazvat. Mamka nakonec přišla s tím, že tyto malé prostory vypadají jako světnička. A tak jsme přidali ještě ‚slovácká‘. Prostory názvu odpovídají, je to místnůstka, kde je všechno, což tak kdysi i bývalo. Ve světničce se vařilo, spalo, sedělo, obědvalo, takže tady se prodává, jí i pije kafe,“ líčí Doskočilová.
Kromě toho, že lidé v obchůdku najdou regionální potraviny, nápoje, vyšívané oblečení a modrotisk nebo třeba i kosmetiku, si mohou vychutnat také tradiční pečivo, výběrovou kávu nebo bylinkové limonády, slovácké teplé nápoje a drinky. „Chtěla jsem vytvořit místo, kam zajdete, můžete se na výrobky podívat, vyzkoušet si je, prostě něco jiného než jenom e-shop se slováckými výrobky,“ popisuje žena, která vyrostla v Rohatci na Hodonínsku.
Všechna krása na jednom místě
Myšlenka obchodu ji přitom napadla poté, co narazila právě na prostory k pronájmu. „Chtěla jsem tady něco mít, líbily se mi stropy, klenby. Pocházím ze Slovácka a poslední dobou jsem viděla, že lidé nosí oblečení s folklorními motivy, nebo mají dokonce folklorní tetování. Ptala jsem se jich, kam si je jezdí nechat dělat, protože se mi to opravdu líbilo,“ vysvětluje.
Když se však sama snažila zjistit, kde by si něco takového mohla pořídit, nemohla nic najít. Začala tedy více pátrat po lokálních produktech a lidech, kteří je vytvářejí. „Byla jsem nadšená z toho, jak regionální výrobky vypadají, jak jsou kvalitní a hezké. Tak moc se mi líbily, že jsem je všechny chtěla dát na jedno místo, aby je ostatní lidé mohli vidět taky, chtěla jsem se s nimi podělit,“ popisuje Doskočilová.
Snažíme se, aby lidé věděli, co nosí, říká tvůrkyně folklorních oděvů |
Zároveň tak může nabídnout produkty od výrobců, kteří jsou známí jen v samotném regionu. „Znám například paní z Jalubí u Uherského Hradiště, která dělá dokonalé perníčky plněné povidly. Ale jezdí prodávat jenom na trhy v blízkém okolí, nemá e-shop, web ani sociální sítě. V jejím okolí za ní lidé jezdí, protože je vyhlášená, jenže mimo region ji nikdo nezná,“ odhaluje.
Další motivací bylo přiblížit samotné Slovácko, které se může někdy zdát být ve stínu turisticky věhlasné Pálavy. „Dlouho jsem pracovala v mezinárodním byznysu brněnské firmy. A když za námi jeli nějací partneři nebo i kolegové z Prahy, říkali, že jedou trávit víkend na Moravu,“ líčí.
Jenže často z její zkušenosti dělali rovnítko mezi Moravou a Pálavou. „Nic proti Pálavě, ale lidé pak nevidí dochované tradice, folklorní místa jako Hradiště, Strážnici nebo Velehrad,“ usmívá se.
Jeden litr z dvanácti kilogramů malin
V prodejně se tak odráží typické regionální symboly. „Slovácko má své specifické folklorní vzory, které se používají i na krojích. Prodáváme například i knížku ‚Namaluj si svůj ornament‘ a ‚Krása kyjovského kroje‘, kde se lidé mohou dozvědět více,“ ilustruje Doskočilová.
Její srdcovkou jsou v obchodě například vyšívané mikiny s tradičními ornamenty od značky Krojana ze Spytihněvi. „Můžu ji nosit klidně k teniskám, cítím se v ní dobře a hlavně si připadám originální. Vím, že lidí v Brně, kteří tuto mikinu mají také, nepotkám moc,“ říká.
Čeští zákazníci občas zírají, k zákuskům po francouzsku je třeba se projíst |
Jiné zase mohou zaujmout regionální pálenky. Třeba malinovice, k jejíž výrobě je potřeba na jeden litr dvanáct kilogramů malin. „V celé České republice ji nabízí jen čtyři výrobci, takže máme něco unikátního, co se jen tak nedá sehnat.“
Oblíbené se hned ze startu mezi zákazníky staly čokolády Herůfek z rodinné řemeslné čokoládovny v Čejči na Hodonínsku. Podobně Doskočilová vzala na zkoušku i jiné produkty, například oleje. „Ty se taky dobře prodávají, máme skvělého olejáře ze Slovácka. Prodáváme i krémy od paní bylinkářky, která má vlastní bylinkovou zahrádku,“ říká.
Jenom zralé plody
Nabídka však jde ruku v ruce s danou sezonou. „Když bylinky bylinkářka nemá, krém nevyrobí. Když zrají meruňky, chceme nabízet meruňkové buchty a další produkty, ale budou vyrobené ze zralých plodů. Nebudeme kupovat mražené meruňky ve velkoobchodě,“ hlásí.
Do budoucna má v plánu zákazníky vzdělávat na sociálních sítích, třeba právě o tom, jaké benefity jednotlivé výrobky mají. Zároveň si přeje i více pracovat s kuchyní, která k prostorům patří. „Vše máme zkolaudováno a připraveno, akorát jsme si do začátku říkali, že uvidíme,“ dodává.
Nyní tak nabízí třeba buchty, vlčnovské vdolečky nebo pomazánky s chlebem. „Chceme také vařit polévky, postupně přidávat i další, nejen sladké občerstvení, aby toho bylo na výběr více, ale ještě pořád obchod ladíme,“ uzavírá Doskočilová.
