Reportáž z vietnamské tržnice: vedle levných triček chutná nejlíp

Zelený koriandr tomu dává říz a maso je sladší a pikantnější. Voní už zdálky a úplně jinak než český vývar. Tak vypadá vietnamská polévka Pho, jak ji vaří mámy v domovské Hanoji. Brněnští šéfkuchaři v nablýskaných restauracích se její chuť snaží napodobit, ale marně. Nejlíp chutná u umakartového stolu ve vietnamské tržnici na Olomoucké ulici v Brně.

Rozsáhlé skladiště plné kontejnerů je nejen místem horečnatých obchodních transakcí a kontrol České obchodní inspekce. Na pověsti vietnamských trhovců při každém dalším policejním zátahu přibude nový bolák. Ale jídlo je tu božské.

Chutě už znám, ale plavu v tom, co kdy kam namáčet a kterou omáčku kam nalít. A proto stojí před branou velkoskladu drobná Vietnamka Truong Thi Thanh Majka. Poslední část jména má i v dokladech.

"Zavedu vás tam, kde vaří nejlíp," těší se drobná průvodkyně a vede nás kolem zaparkovaných aut do skromného prostoru se třemi stolečky. Je poledne a je tu plno.

Mačkáme se na lavici vedle usměvavých Vietnamek, které si sem odběhly odpočinout od prodeje triček.

Nejprve nám z velké termosky nalévají do plastového kelímku čaj. Je zelený, slabý a velmi osvěžující. Servíruje se ke každému jídlu. Snažím se Vietnamsky poděkovat, tedy říct "kam on", ale zní to komicky.

"Tu klobásu si nedávejte, ta je česká," směje se Majka. Ani jsem to neměla v úmyslu. Na nástěnce s fotografiemi mě zaujaly malé závitky s kupou rýžových nudlí.

Překvapilo mě, že jídlo nestojí ani stokorunu. Netuším, co mám dělat s vodou v malé misce. Prý je to omáčka, plavou v ní kolečka mrkve. Majka mi podává dřevěné hůlky a vybízí k ochutnání. Je sladká a nudle i smažené závitky se do ní namáčí. Jídlo chutná exoticky a aroma se vůbec nepodobá nahnědlým osmaženým žouželím, které se prodávají v bistrech.

Moje průvodkyně si do rýže míchá porci mletých feferonek. Ta dávka by mě porazila, ale drobounká studentka ekonomie se spokojeně culí.

U vedlejšího stolu si nad mísou s polévkou pochutnává zarostlý muž. "Chodím sem už roky. Poprvé jsem se u té polévky pořádně zapotil," směje se a po očku sleduje vietnamský kanál v televizi.

Zajímá mě neobvyklá chuť vývarů, masa i omáček. Majka nás po jídle vede do vedlejšího obchodu s potravinami. Bere do rukou pytlíčky se sušenými kouličkami koření, badyánem, skořicí a z police přidává rybí omáčku. Je toho moc. Vzdávám naději, že si někdy tu voňavou majdu uvařím. Pak se smějeme názvu "nůdle".

V Česku musí kuchařky zvládnout knedlíky. A co dělají ve Vietnamu? Jasmínovou rýži. Překvapeně zírám na obrovské pytle s rýžovými zrnky. "Kupujeme to po dvaceti kilech," vysvětluje s úsměvem Majka.

Vietnamci v číslech

Roku 1980 Československo uzavřelo mezivládní dohodu o zaměstnávání Vietnamců. V 80. letech nastoupilo do firem jako je Zetor či Zbrojovka na 30 000 Vietnamců.
V roce 1989 příliv Vietnamců ustal a začali s podnikáním. Nyní nejčastěji prodávají oblečení a elektroniku.
K 30. září 2009 má v Brně trvalý pobyt 1810 vietnamských občanů, v celém kraji je to 3021 osob vietnamské národnosti.
Zdroj: Svaz Vietnamců v Brně a na jižní Moravě, Cizinecká policie