S psychickými problémy se léčí na jižní Moravě každý čtrnáctý člověk. V Brně proto začalo před dvěma lety jako v jednom z prvních českých měst fungovat Centrum duševního zdraví.
V něm pracují odborníci, kteří dojíždějí přímo za pacienty domů. Přivolat je může rodinný příslušník, ale klidně i soused. Psychiatři chtějí docílit toho, aby se například schizofrenici nedostávali do těžkých stavů a nemuseli velkou část života trávit v léčebně.
Centra duševního zdraví jsou jedním z pilířů reformy psychiatrie, o které už nejméně sedm let hovoří ministerstvo zdravotnictví a chlubí se pokroky. Jenže otevření dalších v Brně i na jižní Moravě v poslední době vázne. Ministerstvo totiž nedokáže zajistit dlouhodobé financování nových služeb a plány na pomoc duševně nemocným se proto stále odsouvají.
Plán brzdí finanční nejistota i skepse odborníků
Jediné Centrum duševního zdraví v bohunické fakultní nemocnici přitom nestačí ani pro Brno, ve městě by byla potřeba další dvě. K tomu pak alespoň jedno v každém jihomoravském okrese.
Druhé centrum měla původně zájem provozovat Diecézní charita Brno, jenže spolupráci nakonec odřekla.
„Ministerstvo nás vybralo, abychom byli dalšími, kdo bude provozovat Centrum duševního zdraví, jehož provoz by měsíčně vyšel na statisíce korun. Počítalo se s psychiatrem i psychiatrickými sestrami. Ministerstvo ovšem garantuje financování jen na první dva roky, pak bychom museli vyjednávat s krajem. Do takové nejistoty nepůjdeme,“ konstatoval ředitel Diecézní charity Brno Oldřich Haičman.
Další centrum plánuje ministerstvo zřídit při černovické Psychiatrické nemocnici Brno. Také tady zůstává zahájení provozu nejisté. Ministerstvo totiž požaduje, aby byly do konce června zajištěny prostory na provoz i celý tým odborníků. A to je podle organizace Práh, která Centra duševního zdraví v Brně zastřešuje, problém.
„Mnoho psychiatrů a psychiatrických sester, případně klinických psychologů nevěří v úspěšnou přeměnu psychiatrické péče a odmítají se zapojit do projektu Center duševního zdraví. Sehnat odborníky je proto obtížné,“ vysvětlila ředitelka organizace Blanka Veškrnová.
Hejtmanství je opatrné
Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula připustil, že způsob financování center ještě není dořešený.
„Garantujeme dotaci na 18 měsíců. Pak se bude zdravotní část služeb platit z veřejného pojištění a sociální část ještě nemáme vydiskutovanou. Řešíme to s ministerstvem práce a sociálních věcí,“ uvedl Prymula, který přiznal, že financování center vyvolalo mezi budoucími provozovateli diskusi.
Z těchto důvodů není příliš nakloněné vzniku center po celém kraji ani hejtmanství. Přitom například ve znojemské nemocnici se vznik specializovaného pracoviště přímo nabízí, protože tam kraj za 34 milionů korun zmodernizoval psychiatrické oddělení.
„Reformu psychiatrie samozřejmě vnímáme jako potřebnou. Dokud však nebude jasné, jakým způsobem se bude provoz nových specializovaných pracovišť hradit, jsem ke vzniku center skeptický,“ uvedl radní pro zdravotnictví Milan Vojta (ANO).
Meziročně přibylo 10 tisíc pacientů
Již fungující Centrum duševního zdraví v Brně pomáhá zhruba stovce lidí. Zatím funguje po celé republice pět center - kromě Brna také v Přerově, Havlíčkově Brodě, v Praze na Proseku a ve Strašnicích. Provoz už fungujících center se první rok a půl financuje z evropských peněz. Nová Centra duševního zdraví budou moct čerpat dotaci z ministerstva zdravotnictví ve výši téměř 15 milionů korun.
Do roku 2030 plánuje ministerstvo zřídit celkově sto center. Nebudou to ovšem nové budovy. Jde o týmy odborníků, kteří minimálně polovinu pracovní doby tráví v terénu u pacientů v jejich prostředí, hlavně u lidí se závažným onemocněním, jako je schizofrenie či bipolární porucha.
V roce 2017 bylo v českých psychiatrických ordinacích ošetřeno už více než 650 tisíc lidí, necelých 80 tisíc připadá na Jihomoravský kraj. Proti roku 2016 jde o celorepublikový nárůst o více než 10 tisíc pacientů, jak vyplývá z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
Vedoucí výzkumného programu Národního centra duševního zdraví Petr Winkler, který se na přípravě reformy psychiatrické péče podílí, přičítá nárůst tomu, že se o nemocích víc mluví, lidé se přestávají bát a snižuje se skrytá nemocnost.
K tomu doplňuje ještě stres dnešní doby. „Před 200 lety jste se narodili někde na vsi v rodině kováře a bylo jasné, že budete dělat kovařinu. Dnes žijeme v globalizované společnosti, v technologickém, informačním světě. Je na nás kladen nárok související s velkým individualismem,“ upozorňuje Winkler.
