Psychiatr přijde až domů. Péče o duševně nemocné se přesouvá z léčeben

  0:01aktualizováno  0:01
Duševní onemocnění postihne každého pátého Čecha. Někteří z nich se neléčí vůbec, část z nich zase končí nenávratně v léčebnách. Pomoci mají nově vznikající týmy psychologů, které se chtějí k pacientům dostat blíž a lépe je léčit. Reforma psychiatrické péče však naráží na nedostatek pracovníků a nejasné financování.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Nejčastěji lidé přicházejí k lékaři kvůli úzkosti nebo poruchám nálad. Lidé s těžšími formami poruch, jako je schizofrenie, často končí v psychiatrických nemocnicích a návrat do života je pro ně někdy až nemožný. Výzkumy navíc ukazují, že spousta lidí pomoc vůbec nevyhledá.

Podle odborníků skoro 1,5 milionu Čechů trpí takzvanou skrytou nemocností. Z psychiatrické studie z letošního roku například vyplynulo, že v případě úzkostných a afektivních poruch, kam spadají deprese či bipolární poruchy, se léčí jenom třetina lidí.

Změnit to má reforma psychiatrické péče připravovaná ministerstvem zdravotnictví. Podstatou jsou týmy odborníků – nazvané Centra duševního zdraví – složené z psychiatrů, psychologů, zdravotních sester a sociálních pracovníků.

Centra, která v posledních měsících vznikají po celé republice, pomáhají lidem s jejich problémy. Těm, kteří strávili nějakou dobu v léčebně, se snaží zajistit co nejpřirozenější návrat zpátky do života a ideálně dosáhnout toho, aby se do léčebny už nevrátili.

Návrat do života

Zatím je u nás sedmnáct těchto center, v září vzniknou další čtyři, zbylých devět v lednu příštího roku. „Primární jsou pro nás závažná duševní onemocnění, jako jsou schizofrenici. Zahraniční zkušenost ukazuje, že tohle je dobrá cílová skupina, která když dostane správný typ péče, nemusí být v instituci, ale třeba doma,“ říká Ivan Duškov, šéf týmu, který na ministerstvu připravuje reformu psychiatrické péče.

Centra duševního zdraví

  • V současné době fungují v Přerově, Havlíčkově Brodě, Brně, Praze (Prosek), Praze (Strašnice), Strakonicích, Karlových Varech, Chebu, Mladé Boleslavi, Hradci Králové, Trutnově, Pardubicích, Kroměříži, Uherském Hradišti, Opavě, Plzni a v Praze 6.
  • Do konce roku přibudou čtyři nová, která vybere komise ministerstva zdravotnictví. Každé bude moct čerpat dotaci až ve výši 14,9 milionu korun.

„U nás dochází k tomu, že na někoho přijde psychická ataka, je automaticky odvezen do psychiatrické nemocnice na urgentní příjem a tam zpravidla zůstane několik týdnů. A pak přichází řetězec situací, kdy třeba přijde o práci nebo ho odmítne rodina. Člověk se během několika okamžiků dostane do stavu, který mu způsobí, že stávající život končí, a je závislý jen na této péči,“ dodává.

Původně měla část těchto center otevřít už dřív, tomu však brání nedostatek lidí a také zajištění peněz na jejich provoz. Momentálně jsou financované z evropských, a to na osmnáct měsíců. Později se ale už budou hradit z národních peněz. Ministerstvo zdravotnictví už svoji část zajištěnou má, testuje nový kód, kterým by se péče pojišťovnám vykazovala.

Co však není jisté, je sociální část projektu. Právě kvůli nejistotě, z čeho lidi a provoz zaplatit, už od záměru zřídit jedno takové centrum odstoupila v Brně Diecézní charita.

„Nikdo nám nebyl schopen říct, kdo nám po osmnácti měsících peníze dá. To byl hlavní důvod. Dalším byl personál. Najít dnes psychiatra či klinického psychologa je skoro nemožné,“ zdůvodňuje ředitel Diecézní charity Brno Oldřich Haičman.

Každý pátý Čech trpí duševní chorobou. Pomoci mají centra duševního zdraví

Jejich terénní tým měl začít fungovat v červenci. Stejně jako v Pardubicích nebo Hradci Králové. Tam centra skutečně na začátku letošních prázdnin otevřela. Ale také se potýkala s hledáním vhodných pracovníků.

„Stálo nás to rok úsilí a schůzek. Byla to velká časová i finanční investice. Některé lidi jsme museli zaměstnat předem, než jsme měli evropské peníze, a platit je ze svého, aby nám mezitím neodešli za jinou nabídkou,“ popisuje psychiatr Centra duševního zdraví v Pardubicích Petr Hejzlar.

Podle Ivana Duškova je nyní nutné, aby ministerstvo práce a sociálních věcí zajistilo peníze na sociální pracovníky. Ti totiž klientům pomáhají hledat bydlení či práci a jsou tak nedílnou součástí týmu.

Ministerstvo jednalo o rozpočtu v pátek. Mluvčí resortu Barbara Hanousek Eckhardová však tentýž den odpoledne uvedla, že zatím nedokáže zodpovědět, kolik peněz konkrétně na Centra duševního zdraví v příštím roce půjde.

Nezájem o psychiatrii

Velkým limitem je také nedostatek psychiatrů. Medici o tento obor moc zájem nemají. Ukázal to i průzkum 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, v němž jen 2,9 procenta mediků odpovědělo, že chtějí dělat psychiatrii. Přitom fakultu ročně absolvuje asi čtyři sta lidí.

Méně léků, více volnosti. Psychicky nemocní budou sami bydlet i pracovat

Důvodů, proč medikům nepřipadá psychiatrie tak atraktivní, je hned několik. „Řada duševních chorob se obtížně léčí, jsou chronické,“ míní lékař Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martin Anders. Zároveň psychiatrie na rozdíl třeba od chirurgie nepůsobí tak prestižně a i rodiče často děti tlačí do jiného oboru.

Anders proto usiluje o změnu vzdělávacího programu na Karlově univerzitě. Psychiatrii chce propojit s jinými obory. Duševní onemocnění totiž mnohdy souvisí s tělesným a je potřeba pacientovi nabídnout pomoc v obou ohledech.

Typicky lidé s rakovinou můžou propadnout depresím. Jindy se zase člověk domnívá, že trpí fyzickým onemocněním, ve skutečnosti jde o problém psychického rázu. „Měli bychom studentům ukázat, že tlak na prsou neznamená jenom kardiologické onemocnění, ale že to je také typický příznak úzkosti. Mám mnoho pacientů, kteří přijdou po desítkách vyšetření a až já jsem ten, kdo jim řekne, že mají úzkost,“ popisuje svoji zkušenost Anders.

Projevy do 24 let

Zhruba u poloviny duševně nemocných se příznaky objeví už do 14. roku života. U valné většiny pak do 24. roku. V Česku psychiatři evidují nárůst pacientů za posledních 15 let o 80 procent. Nemusí to být však nutně dáno tím, že těchto onemocnění přibývá. Spíše se o nich více mluví a nemocní se nebojí vyhledat pomoc.

Duševní choroby patří mezi pět hlavních nepřenosných chorob a až deset procent světové populace trpí nějakou formou duševních potíží. Nejrozšířenější jsou úzkosti a deprese. V Evropě byly v roce 2010 odhadnuty socioekonomické náklady na duševní onemocnění na 461 miliard eur.

Duševní nemoci

  • Schizofrenie – trpí jí jedno až tři procenta lidí v populaci. Příznaky jsou sluchové halucinace, paranoidní představy, bludy. Ztráta kontaktu s realitou.
  • Bipolární porucha – je jednou z afektivních poruch, tedy poruch nálad. Nemocnému se střídají stavy deprese, kdy upadá do hlubokého smutku a může mít sebevražedné myšlenky, se stavy euforie, při nichž je nepřiměřeně veselý.
  • Úzkostné poruchy – jsou jednou z nejčastějších duševních nemocí. Projevují se pocitem strachu, který často nemá konkrétní důvod. Můžou se projevovat také fyzicky, třeba bolestí na hrudi.

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Nalezen po 22 letech. Zmizelého muže objevil bývalý soused přes Google Maps

Potopené auto s tělem Williama Moldta se podařilo najít díky satelitním mapám...

Trvalo to 22 let, ale pozůstatky tak dlouho pohřešovaného muže se nakonec našly díky tomu, že někdejší obyvatel Floridy...

To se nedalo poslouchat. Zaorálek odešel ze schůzky s čínským velvyslancem

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (28. srpna 2019)

Nový ministr kultury z ČSSD Lubomír Zaorálek jednal v pondělí s čínským velvyslancem kvůli rušení koncertů českých...

Zahrajte si na komunistického cenzora a vyhrajte cestu kolem světa

Barevná Indie - Taj Mahal

Připomeňte si třicet let svobody se soutěží iDNES.cz a CK S.E.N. Výherce na podzim absolvuje cestu kolem světa. Soutěž...

Lidé létali jeden přes druhého, líčil strojvedoucí havarovaného vlaku

Kabina vlaku po srážce s kamionem na přejezdu v Uhříněvsi (6. září 2019)

Jednal rychle a pohotově. Strojvedoucí Tomáš Kadlec minulý týden u Uhříněvsi zabránil neštěstí. „Od prvního momentu,...

Drama v Děčíně. Sedmnáctiletý syn shodil svého otce z balkonu, muž zemřel

ilustrační snímek

Těžko uvěřitelné drama se minulý týden odehrálo v severočeském Děčíně. Sedmnáctiletý syn zde podle policie shodil z...

Další z rubriky

OBRAZEM: Vinobraní zalilo slunce, do Znojma dorazilo 85 tisíc lidí

Mnohem lepší počasí, než jaké panovalo před týdnem v Mikulově na Pálavském...

Mnohem lepší počasí, než jaké panovalo před týdnem v Mikulově na Pálavském vinobraní, si užívali lidé na slavnostech...

Důkazy o spáchání trestného činu nesvědčily. Babiš na mě netlačil, řekl Šaroch

Státní zástupce Jaroslav Šaroch přichází na schůzi sněmovního mandátového a...

Dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch po téměř čtyřech letech zastavil stíhání všech aktérů v kauze Čapí hnízdo....

Krejčíř zostudil českou policii. Jeho případ je uzavřen pouze zdánlivě

Uprchlý zločinec Radovan Krejčíř na Seyschelách (2005).

Na den přesně před čtrnácti lety našli čeští novináři tehdy nejhledanějšího muže Česka Radovana Krejčíře. Ten si...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz