Po nedávných kauzách ohledně přidělování a prodeje městských bytů v Brně nejenže nová koalice stopla další privatizace. Zároveň se kontrolní výbor zastupitelů začne zabývat veškerými kroky ohledně bytů v minulosti.
„A to od revoluce až do současnosti. Jsou to odhadem tisíce případů. Já jsem si o sobě taky ledasco přečetl a byl bych rád, aby se prověřily všechny záležitosti i směrem do historie,“ prohlásil iniciátor návrhu a brněnský zastupitel Petr Hladík (KDU-ČSL), jenž podle kriminalistů jako náměstek primátorky v minulém volebním období tlačil i ze zištných důvodů na privatizaci některých domů.
Na první pohled jde od kandidáta na ministra životního prostředí o líbivé prohlášení, má však spoustu „ale“, která jeho slova staví spíš do populistické roviny. Už jen proto, že kontrola všech bytů od revoluce by znamenala projít několik tisíc dokumentů.
„Populistické gesto to rozhodně není. Jde o krok, jenž byl podpořen všemi stranami v zastupitelstvu, má širokou podporu. Brno má uvolněného předsedu kontrolního výboru, který měsíčně pobírá 90 tisíc hrubého za to, aby tyto případy řešil,“ sdělil MF DNES Hladík.
Podle šéfa zmíněného výboru Tomáše Skřičky (SPD) se od revoluce zprivatizovalo v Brně asi 27 tisíc bytů. „Já proto původně navrhoval jiné, elegantnější usnesení. Tedy že zkontrolujeme velmi důkladně pět či deset domů, o nichž se psalo. Ale když to teď řeknu nehezky, pan zastupitel Hladík nám do toho svým návrhem hodil vidle. Jestli něco nazvat populismem, tak to bylo právě tohle z jeho strany,“ reagoval Skřička na otázku, zda se i on nedopustil podbízivého jednání, když pro jeho návrh zvedl ruku. Své hlasování vysvětluje tím, že by si koalice stejně prosadila svou.
I když to mohlo zpočátku vypadat, že se v Brně rozjede nebývalá bytová inventura, Skřička na dotaz MF DNES přiznal, že něco takového není reálné. „My jsme byli zvoleni, abychom prováděli kontrolu tohoto zastupitelstva. Ano, naše právo je jít i do minulosti, ale nejde paralyzovat činnost výboru tím, že nebudeme dělat nic jiného,“ uvedl.
Už žádné privatizace městských bytů, slibuje po kauze nové vedení Brna |
Také náměstkyně primátorky pro bytovou oblast Karin Podivinská (ANO) předpokládá, že kontrolu lze provést jen „namátkou několika domů“. Skřička navíc nemá příliš jasnou představu, jak by taková inventura měla vypadat. „Pracujeme na metodice. Uvidíme, co je v našich silách a co má smysl,“ sdělil.
A není sám. Podobně odpověděli i další dva členové výboru – Vít Prýgl (ANO) a Jiří Ides (ČSSD). „Já ani nemám zkušenost s kontrolní činností, takže nevím, jestli každý člen dostane na starost nějaký dům, nebo jak to bude,“ zamýšlí se Prýgl. Ides počká, s čím přijdou kolegové. „Svůj mandát jsem vnímal pro toto volební období, ale do kontroly se zapojím,“ poznamenal.
Podle dalšího člena Matěje Hollana (Žít Brno) kontrolní výbor nedokáže suplovat práci policie. „Můžeme evidovat některé podezřelé věci, možná to však zůstane jen v rovině pocitů,“ doplnil.
S tím má ostatně zkušenost i místopředsedkyně výboru Monika Lukášová Spilková (Piráti), která se už v minulém volebním období zabývala třeba privatizací domu na adrese Hrnčířská 17. V něm v roce 2013 vzniklo družstvo s členy v podobě nájemníků, ale po třech letech se najednou stal jeho předsedou exšéf bytové komise na Brně-střed Otakar Bradáč z ODS, který nyní sedí ve vazbě kvůli obvinění z korupce při přidělování městských bytů.
Jestli při prodeji domu s velkou slevou tamnímu družstvu došlo ke zneužití politické funkce a podjatosti, není jasné. „Kontrolní výbor konstatuje, že vzhledem k tehdejší legislativě, zejména k absenci jmenovitého hlasování, není možné zjistit další skutečnosti,“ stojí v usnesení.
Audit od firmy je příliš drahý
Spilková tak uznává, že pátrání bude složité, například i kvůli skartaci dokumentů po uplynutí lhůty. Třeba u materiálů k přidělení bytů je to na Brně-střed deset let. „Navíc v historickém spisovém plánu nemusí být všechny položky, které se řeší dnes. Dříve se některé věci mohly nazývat jinak, ukládat podle jiné logiky nebo zveřejnění na úřední desce ve zmiňovaném plánu zcela chybí,“ přiblížila mluvčí radnice Brna-střed Kateřina Dobešová.
Spilková tak má obavy, aby kontrola nebyla jen nahrávkou politikům. „Může to pak působit jako legitimizace toho, že celá privatizace bytů v Brně proběhla v pořádku, ale to my tím vůbec neřekneme,“ nastínila „kouřovou clonu“, jež by zakryla bytové kauzy. Zároveň ale nechce tvrdit, že by se privatizací neměli zabývat, i když závěr může být nakonec vlastně nijaký.
To si uvědomuje i Skřička. Důvěru ovšem nemusí vzbuzovat ani fakt, že politici budou kontrolovat sami sebe. „Při znalosti cen auditorských firem si neumím představit, co by řekli zastupitelé a Brňané na to, že bychom za něco takového vyhazovali peníze,“ uzavřel.
