Ochranář a zoolog Miroslav Kovařík ze Správy CHKO Moravský kras teď dvakrát denně sbírá žáby. Ne proto, že by byl gurmánem prahnoucím po žabích specialitách, obojživelníkům naopak pomáhá překonat silnice, které leží na jejich cestě k vodním plochám.
Právě do zdejších rybníků totiž nyní žáby hromadně migrují kvůli rozmnožování. A ochranáři se s pomocí dobrovolníků na několika místech Moravského krasu snaží zabránit tomu, aby žáby na cestě zemřely pod koly aut.
"Dřív jich auta přejela několik set, tomu chceme zabránit. V údolí Punkvy už jsou proto v okolí silnic trvalé zábrany a také propustek pod silnicí, který vede přímo na břeh Jakubova jezera. Zábrany jsme už prošli a pročistili od usazenin, na dalších místech pak děláme denní kontroly," popisuje Miroslav Kovařík.
Ochranáři už na dalších místech spolu s dobrovolníky namontovali takzvané mobilní zábrany. Stovky metrů plastových pásů, které oddělují silnici po obou stranách od okolí, před časem vyrostly například mezi Křtinami a Jedovnicemi nebo v okolí Josefova. Tam, kde jsou hlavní trasy táhnoucích obojživelníků.
Ne všude jsou ale propustě pod silnicí, které by žáby navedly až k vodě. Právě proto je ochranáři musejí přenášet ručně. "Obojživelníky sbíráme ráno i večer, přesný čas nemáme, závisí to hodně podle počasí, když je zmrzlo, netáhne nic, když zaprší, na jeden sběr jich máme i 150," vysvětluje zoolog.
V Moravském krasu se takto každé jaro přesunuje několik tisíc ropuch obecných a skokanů hnědých, objevují se zde ale i čolci horští, výjimečně i skokan šedivý. A právě chráněné ropuchy jsou nejohroženější, jsou totiž nejpomalejší. Určit přesně, kdy se k vodní hladině vydají, je ale těžké.
"I proto se přímo do sběru dobrovolníci nezapojují, to by mělo smysl, pokud by to byla jednorázová záležitost, problém je ale to, že vše je závislé na počasí. Proto dobrovolníky využíváme hlavně na instalaci zábran a technickou část, sběr pak provádíme vlastně většinou ve dvou lidech," vysvětluje Kovařík.
Letos navíc situaci komplikuje i proměnlivé počasí. Ropuch se tak zatím nepřemístila ani polovina z celkového počtu. Přírodovědci přesto věří, že do konce dubna už budou obojživelníci zpět ve svých lokalitách.
"Zpátky už nejsou samice zatíženy mláďaty, chodí podstatně rychleji," vysvětluje ochranář. "I tak ale sběr má smysl, namísto stovek kusů teď nacházíme přejetých jen pár jedinců ročně," dodává.
