Sobota 28. ledna 2023, svátek má Otýlie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 28. ledna 2023 Otýlie

Z války na Donbasu se pro místní stala norma, vypráví dobrovolník z Brna

  14:36
Když se jednatřicetiletý Michal Kislicki z Brna rozhodl odjet na Ukrajinu, netušil, že ve východní části země brzy vypukne válka. Ta nakonec dala zásadní směr jeho životu. „Po pár měsících na Ukrajině jsem se dostal k frontové linii, kde jsem začal pomáhat,“ řekl v rozhovoru pro MF DNES.

Michal Kislicki založil na východní Ukrajině, kterou sužuje válka i špatné životní podmínky, organizaci Chuť pomáhat. | foto: Michal Kislicki, archiv

Jako dobrovolník potkal Michal Kislicki na Donbase svoji ženu, založil rodinu a zůstal pomáhat tam, kde ho druzí potřebují. Pro ukrajinské děti pořádá i tábory, na které letos poprvé kvůli opatřením proti šíření koronaviru nepřijedou pomáhat dobrovolníci z Česka. 

Jak se elektrikář z Brna dostal do válečné fronty na Donbase?
Bylo mi čtyřiadvacet a najednou jsem nevěděl, proč existuju. Měl jsem zlomené srdce, ani práce mi nedávala smysl a neměl jsem ideální rodinu. Zkrátka mě v Česku nic nedrželo, a tak jsem se rozhodl, že odejdu na zkušenou. Po pár měsících na Ukrajině jsem se dostal k frontové linii, kde jsem začal pomáhat.

Měl jste zpočátku problém dostat se k Ukrajincům blíž?
Kulturní rozdíly mezi námi cítily obě strany. Stávalo se mi, že se mě někdo snažil ošidit. Ukrajincům bylo jasné, že o jejich životě nic nevím, a tak nebylo těžké ode mě získat pomoc a okrást mě. Spousta věcí na Ukrajině navíc funguje na úplatcích a není snadné postupovat čestně. Nejdřív to člověka mrzí, po nějaké době jsem ale pochopil, že je to něco, co tu funguje od dob komunismu. Mnoho lidí s tím nesouhlasí, ale málokdo proti tomu něco dělá.

Jaké bylo vaše nejbližší setkání s válkou?
Takové první uvědomění války, spolu se strachem o osobní bezpečí, přišlo, když mi poprvé namířili samopalem do obličeje. Dříve jsem si hrával na vojenskou historii a zbraně jsem měl rád. Ale vždycky byly nabité slepými a šlo jen o divadlo. Když jsem najednou věděl, že stačí udělat jeden špatný pohyb a chlap zmáčkne spoušť s ostrým nábojem…

A místní si na válku zvykli?
Lidé si museli zvyknout, z války se stala norma. Čím blíž jsem frontě, tím víc vidím, co všechno konflikt poznamenal. Zvyk na fyzické nebezpečí je jedna věc, ale ta deprese z toho, že se situace nijak nevyvíjí, je hodně silná. Pracující z měst odešli za lepším, zůstali jen staří, kteří toho moc nezmůžou, a děti, které nemají velkou budoucnost. Důchod je na Ukrajině asi 1 500 měsíčně a cena potravin se od české moc neliší. Babičky tu loví holuby a vaří polévky z bramborových slupek. Jsou to odbornice na přežití.

Bylo těžké přijmout, jak to na Donbase vypadá?
Hlavně během prvního roku jsem hodně prožíval nebezpečí ostatních lidí. Viděl jsem babičku, které kulka utrhla kus nohy, a tušil, že jí nikdo nepomůže. V tu chvíli řešíte, jestli s tím můžete něco udělat. Ta bezmoc byla silná. Ale časem jsem si proti ní našel ochranu. Dneska vím, že každá maličkost, co pro lidi dělám, se počítá.

Změnila se válka od roku 2014?
Zpočátku měla válka vývoj, pak se zformovala frontová linie a teď se válčí v zákopech. Dneska vojáci obou stran říkají, že pracují. Ve dvě odpoledne vystřílí pár min jedna strana, druhá zase v pět. Občas se podaří něco trefit a dojde k odvetě. Když koukám na videa separatistů, která jsou běžně dostupná, je vidět, že z velké části šlo o zblblé mladé kluky, narkomany a alkoholiky. Takových lidí je tu obecně hodně. Bez ruské podpory by navíc nikdy nemohli fungovat, jsou tu víceméně na rozstřílení, aby to vypadalo, že tu někdo s někým bojuje. Co bude dál, to těžko říct.

Založil jste organizaci Chuť pomáhat. A lidé vám přispívají, abyste měnil život Ukrajinců k lepšímu…
Nikdy jsem nebyl fundraiser. A když jsem poprvé přijel z Ukrajiny zpátky do Česka, neměl jsem tušení, že by mi lidé chtěli přispět. Po přednášce mi ale občas někdo vtiskl pětikilo do ruky a věřil, že těm trpícím ukrajinským dětem, o kterých jsem mluvil, vážně pomůžu. Byl to pro mě závazek a Chuť pomáhat vznikla jako formální záštita pro podobné situace. Snažím se všem přispívajícím za jejich důvěru odvděčit sdílením fotek, videí a příběhů z fronty. Aby fakticky viděli, jak pomáhám.

Opravujete válkou poničené domy, v zimě zajišťujete Ukrajincům dřevo na topení. A také pořádáte tábory pro děti z válečné fronty, kterých se účastní dobrovolníci z Česka. Změní se letos něco?
Dobrovolníky jsem na Tábory Bezpečí zval každý rok, letos koronavirus napomohl mé myšlence to tentokrát zvládnout bez nich. Lidé z Česka mi pomáhali, ale organizace byla náročná. Téměř nikdo neuměl rusky a já musel dělat dvacet čtyři hodin denně překladatele. Projevoval se i rozdíl v mentalitě – Češi nechápali, co mají Ukrajinci ve zvyku, a obráceně. Dobrovolníci třeba přivezli hrací karty, ty jsou ale na Ukrajině církví zakázanou věcí. Karban, alkohol a narkotika jsou tu velkým problémem, proti kterému je snaha se silně vymezit.

Tábory tedy letos budou?
Věřím, že budou. Nedávno se v jednom z měst na frontě udál incident, kdy vojenské auto vybuchlo na mině hned za paneláky a silnicí, po které děti běžně chodí. Právě kvůli podobným situacím je potřeba je odreagovat.

Na Ukrajině jste se oženil a sám dítě máte. Jaké je vychovávat syna v takovém prostředí?
Slavjansk, kde bydlíme, je asi šedesát kilometrů od fronty. Válka tu byla jen v roce 2014, takže Kuba může žít život jako v jakémkoli jiném ukrajinském městě. Faktem však je, že východní Ukrajina je nejchudší oblast země. I u nás, ve velkém městě, se v polovině čtvrtí dává voda jen dvakrát za den v určité hodiny. A ani ta voda, kterou si napustím, není pitná. Donbas je zamořený těžkým průmyslem, šachty kvůli válce přestaly pracovat a zalily se podzemní vodou, která zamořila tu povrchovou.

Uvažujete o stěhování zpět do České republiky?
Dnes už ano. Lidé jsou na Ukrajině na hranici bídy a je potřeba jim pomoci. Ale sedm let jsem si odsloužil a tak trochu to možná stačí na celý život. Poslední dva roky už se nezabývám jen Chutí pomáhat, i když je pro mě pořád důležitá. Dobrovolnictví je věc, která prostě nesmí být závazkem. Věnuji se tedy i podnikání, ve kterém bych mohl v Česku případně pokračovat. Ukrajině bych ale stále pomáhal, jen na dálku.

3. června 2015

Autor:

Druhé kolo prezidenstkých voleb se koná 27. a 28. 1. 2023. Volební místnosti jsou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. Sledujte volby online.

  • Nejčtenější

Zabijačková kampaň. Otázka na vojáky do Polska byla provokace, řekl Babiš

Poslední týden kampaně před druhým kolem prezidentské volby zahájil předseda hnutí ANO Andrej Babiš v Brně. Do moravské...

Pavla vítalo v Brně plné náměstí. Možná tu píšeme dějiny, řekl herec Polívka

Prezidentský kandidát Petr Pavel odpoledne přijel do Brna, kam se vydal z Ostravy. Na piazzettě před Janáčkovým...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nešika, jehož stromeček přistál vysoko ve větvích, poslal radnici tisícovku

Omluvný dopis a peníze na zaplacení zásahu poslal na radnici v Kuřimi na Brněnsku neznámý hříšník, který z panelového...

Kometa je předposlední, Sparta jásá. Třinec i počtvrté zaváhal s Budějovicemi

Základní část hokejové extraligy zamířila do poslední čtvrtiny. Nedělní program přinesl kompletní 40. kolo. Kometa...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Jágrův rekordní gól nestačil. Lídr vyhrál i derby, Sparta zdolala Kometu

Hokejová extraliga ve 39. kole lákala hned na dva velké šlágry. Vedoucí Pardubice přemohly na vlastním ledě hradeckého...

Několik lidí se dostalo na dotyk ke klenotům. Hrad je označil za odborníky

Premium Zatímco jiní mrzli v několikahodinových frontách venku před katedrálou svatého Víta, aby z několika metrů spatřili na...

Přání bank je vyslyšeno. Za předčasné splacení hypotéky si lidé připlatí

Premium Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se změní. Banky si budou moci účtovat nejen administrativní náklady v...

Fotbal se mění, Slavia také. Trpišovský exkluzivně o trendech i návratu Stancia

Premium Když se ve chvilce volna vyrazil projít po pískovcových útesech a díval se, jak do skal narážejí mořské vlny, hlavou mu...

Přepravní atrakce přes řeku Moravu. Pro turisty se má postavit transbordér

Jihomoravský kraj plánuje se slovenským Trnavským krajem postavit poblíž Vnorov na Hodonínsku přes řeku Moravu nový...

Brno chtělo řešit energetickou krizi novým kotlem, ten je však příliš drahý

Díky třetímu kotli ve spalovně měly vodu pro Brňany ohřívat místo drahého plynu odpadky. Plán se však kvůli příliš...

Nehoda a pak drogy. V Hodoníně stále usedal za volant cizinec bez řidičáku

Jako nepoučitelný se ukázal cizinec v Hodoníně. Během měsíce ho třikrát přistihli policisté při řízení, přitom muž nemá...

V Brně chystají nezvyklý vstup do Tyršova sadu, pojede se tam výtahem

Vedení Brna chce lépe zpřístupnit park v centru Brna. Do Tyršova sadu mezi Botanickou a Kounicovou ulicí plánuje město...

Advantage Consulting, s.r.o.
OPERÁTOR CALL CENTRA/ŽÁDNÝ PRODEJ

Advantage Consulting, s.r.o.
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 24 000 - 30 000 Kč

Evropu čeká nemovitostní zvrat, varují experti. Hrozí potíže s financemi

Problémy s financováním exkluzivních staveb v evropských metropolích naznačují, že by Evropu mohl na realitním trhu...

Přání bank je vyslyšeno. Za předčasné splacení hypotéky si lidé připlatí

Premium Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se změní. Banky si budou moci účtovat nejen administrativní náklady v...

Z šestnáctileté dívky se vlivem vzácného onemocnění stala stařenka

Raizel Grace Calago z Filipín se ještě před dvěma lety účastnila soutěže krásy. Dnes ale vypadá jako padesátiletá žena...

Největší zlo jsou cukry, tuky tělo potřebuje, říká výživový specialista

Premium Výživová doporučení se mění. Dokonce i tuky, které bývaly na černé listině, už jsou brány na milost a staly se součástí...

„Nadzvukový strategický bombardér“ Mjasiščev M-50 byl falešným strašákem

V roce 1959 vzlétl prototyp vizuálně zajímavého stroje Mjasiščev M-50. Sověti chtěli nadzvukový letoun pro dopravu...