„Tohle je nejšťastnější den mého života!“ jásá jeden z prvňáčků Nikita a nadšeně se žene do otevřených dveří místnosti, o které nedávno mluvili všichni ve vesnici. I ostatní děti z Novobachmutovky, která leží v blízkosti frontové linie, přibíhají s rozzářenými tvářemi.
V prvním roce války musela být z bezpečnostních důvodů uzavřena místní škola i mateřská školka. „Naše vesnice je veliká, takže bydlíme hodně daleko od sebe. Nemáme tak možnost pravidelně se vídat a společně učit jako ostatní naši vrstevníci,“ vysvětluje osmačka Nasťa.
„Rodiče nás prosili, abychom s dětmi nepřestávali pracovat. Přestože učitelé nyní nemohou dostat zaplaceno, chápeme, že tu jde hlavně o děti. Nemůžeme je opustit,“ popisuje učitelka Galina Vasilijevna. Zaměstnanci školy se proto rozhodli učit děti alespoň jednou týdně v prostorách městského úřadu.
Děti samy vědí, jak se zachovat při ostřelování
Zhruba o šest měsíců později se škola i mateřská školka znovu otevřely, ale ve třídách byly stále slyšet zvuky střelby a výbuchů. „Jednoho dne odpoledne, když začalo ostřelování, jsem vběhla do školy. Vychovatelky schovaly děti na matrace v koupelně. Zarazilo mě, že děti hned samy věděly, co mají dělat. Pak jsme jim přinesly nějaké buchty s kompotem a ony okamžitě zapomněly na všechno kolem,“ říká Vasilijevna.
Fotogalerie |
„Atmosféra posledních let děti opravdu zasáhla. Občas, když spadne na zem knížka, úplně ztuhnou leknutím,“ dodává Natalija Nikolajevna, učitelka na prvním stupni. Po tři roky války místní děti neměly téměř žádné možnosti zábavy. Nyní pro ně česká organizace Člověk v tísni s podporou UK Aid zajišťuje herní místa, kde mají prostor pro odpočinek a kreativitu.
V dětské herně je spousta hraček, deskových her nebo třeba maňáskové divadlo. „Já mám rád míče! Já mám ráda trampolínu! Já lego! Rádi hrajeme lodě,“ křičí děti přes sebe, zatímco pobíhají po třídě. Je tu spousta možností pro celkem 40 školáků a 15 dětí z mateřských školek. Starší žáci se tu mohou věnovat řemeslným a tvořivým aktivitám nebo třeba jen odpočívat. Nyní tu mají i novou volejbalovou síť a ping-pongový stůl.
„Když jsme toto středisko pro děti otevřeli, musíme se o něj také dobře starat. Náš tým pracovníků ho navštěvuje zhruba jednou měsíčně a poskytuje učitelům a ostatním zaměstnancům školení zaměřená na psychosociální pomoc. Poskytujeme také individuální konzultace. Občas pořádáme různé společenské akce pro děti a rodiče nebo dodáváme nové vzdělávací hračky a hry,“ popisuje Marina Petrenkovová z Člověka v tísni.
Hračky usnadňují dětem život ve válce
V současné době funguje podél fronty na východě Ukrajiny celkem dvanáct dětských heren. Vznikly jako součást projektu zaměřeného na zlepšení přístupu místních dětí k dlouhodobé psychosociální pomoci. Celkem 1 748 dětí tak již dostalo možnost rozvíjet své kognitivní schopnosti prostřednictvím her, stýkat se s vrstevníky a zotavit se ze života ve válečném konfliktu.
„Chceme vytvořit nové, bezpečné místo pro místní děti, které jim pomůže lépe se vyznat v sobě samých a stabilizovat své duševní zdraví,“ říká Petrenkovová a zároveň vysvětluje, jak je ve vesnicích u frontové linie školství limitováno nízkým počtem učitelů, psychologů a finančních zdrojů. Právě proto je zde potřeba podobných doplňkových služeb.
„Naše děti, o které zde jde především, by neměly o těchto věcech vůbec přemýšlet. Nejdůležitější je, že teď chodí do školy nadšené a šťastné,“ dodává.
