Zájemcům se navíc na konci léta ještě rozšíří možnosti pro prohlídky unikátních prostor připomínajících katedrálu. Aktuálně totiž stavbaři připravují zpřístupnění poslední, tentokrát betonové úpravny vody.
Původně čtveřici vodojemů, která se po propojení dvou betonových nádrží zredukovala pouze na trojici, vnímají představitelé Brna i místního Turistického informačního centra (TIC) jako magnet na turisty i třeba filmové štáby.
 |
I proto se magistrát do rekonstrukce celého areálu zahrnující úpravy potřebné k plnohodnotnému otevření vodojemů rozhodl investovat 150 milionů korun. „Místo je naprosto raritní, mimořádné. Potenciál má tak obří, že se nám vynaložené peníze rozhodně vyplatí a vrátí,“ je přesvědčený brněnský radní pro majetek Jiří Oliva (ČSSD).
Původně do podzemí vedly pouze úzké otvory. První etapa prací dokončená loni v říjnu proto obsahovala hlavně vybudování nového schodiště a únikových východů nutných k zpřístupnění cihlových vodojemů.
Aktuální druhá fáze má za cíl otevřít betonovou nádrž, vytvořit zázemí a nový park. K zemi musel kvůli statice domek strážného, který sloužil k ovládání úpraven. Nahradí jej nový s původní podobou. Pod ním vzniknou dvě sklepní podlaží, z nichž povede tunel do vodojemů, bezbariérový přístup umožní výtah. Na povrchu vznikne nový park s lavičkami a vysázenou zelení, přes noc zamykatelný.
„Kdo neviděl, neuvěří“
Dosavadní zájem o cihlové vodojemy hodnotí TIC jako nadstandardní. „V prvních třech měsících provozu se prohlídek zúčastnilo 3 372 lidí. K pravidelným prohlídkám ve středy a soboty se přidalo ještě navíc téměř 40 individuálních. Všechny vypsané termíny byly během chvíle obsazeny,“ informuje mluvčí TIC Adéla Nováková s tím, že kvůli průchodu stavbou je teď kapacita prohlídky omezena na 20 lidí.
Třeba před několika dny se po spuštění předprodeje únorových termínů po vstupenkách jen zaprášilo.
Vodojemy jsou největším tahákem mezi místními památkami pod povrchem i podle znalce brněnského podzemí Aleše Svobody. „Nabízejí neskutečný zážitek, vymykají se lidským představám a fantazii. Kdo prostory neviděl, nedokáže si je představit,“ tvrdí odborník.
Po vodojemech pokukují i filmaři. Zajímají se o ně české lokační agentury spolupracující většinou s filmovými společnostmi z Anglie, Německa nebo USA, které natáčejí zahraniční velkofilmy. „Důkazem jejich zájmu je i stotisícový dar na vybudování prvního vstupu, který jedna z agentur věnovala už před pěti lety,“ podotýká Ivana Košuličová z Filmové kanceláře Brno.
Věhlasu unikátu ze Žlutého kopce se snaží využít i na hradě Špilberku, kde se nacházejí vůbec první brněnské vodojemy přístupné lidem. V bývalých nádržích funguje dva a půl roku lapidárium neboli sbírka soch, náhrobků či kamenných ozdob.
„Před loňskou sezonou jsme jej začali prezentovat ne jako lapidárium, ale jako vodojemy, ve kterých se nachází chrám kamene. Díky tomu se nám daří nalákat víc turistů,“ sděluje ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc (ODS) s tím, že loňská návštěvnost činila asi pět tisíc lidí.
Zdržení kvůli válce
Řadu brněnských lákadel pod zemí letos rozšiřuje i běžným lidem dlouho skrývaný protiatomový kryt Denis vyražený ve skále pod katedrálou na Petrově. Jde o jedinečnou technickou památku s původním vybavením, jež nabízela ochranu až pro tři tisíce Brňanů.
Pro návštěvníky byla připravena už před rokem, nakonec si však na pohled do ní museli počkat. „Na určitou dobu nám byl kryt vyňat ze správy kvůli válce na Ukrajině,“ vysvětluje Nováková, proč se první dvě prohlídky soustavy klenutých chodeb uskutečnily až krátce před Vánocemi.
17. února 2021 |
Tehdy byly zcela zaplněné, kryt navštívilo dohromady 30 zájemců. Minimálně ve stovkách budou v nejbližších měsících přibývat další, protože TIC kryt zpřístupňuje naplno. „Počet prohlídek momentálně závisí jen na možnostech personálního obsazení průvodců,“ zmiňuje Nováková jediné omezení.
Stálicemi brněnského podzemí, navíc pořád navštěvovanějšími, jsou kostnice u sv. Jakuba a labyrint pod Zelným trhem. První si loni prohlédlo přes 50 tisíc návštěvníků, druhou více než 44 tisíc. „Šlo o rekordní počet i ve srovnání s předcovidovými roky,“ těší Novákovou.
Ještě dříve než labyrint a kostnice se lidem před lety otevřel Mincmistrovský sklep, který je aktuálně v rekonstrukci. Zároveň se v něm chystá nová výstava zaměřená na brněnskou středověkou historii i známé pověsti spjaté s městem. Otevření se očekává v první půlce roku.
