Památkově chráněné sídliště? Možná Lesná

Na počátku stál záměr firmy Imos postavit na místě nákupního střediska na Lesné tři výškové domy. Proti tomu se ovšem ohradili tamní obyvatelé a spor nastartoval debatu o budoucím vývoji sídliště, o němž někteří architekti hovoří jako o "nejhezčím sídlišti v Česku".

Plavecký bazén na sídlišti Lesná v Brně | foto: MF DNES

S nutností chránit Lesnou před další masovou výstavbou souhlasí i brněnský magistrát. Proto nechá zpracovat územní studii, která nastaví mantinely pro další rozvoj.

zelené sídliště

Výstavba Lesné trvala od roku 1964 až do 1968. Autoři projektu František Zounek a Viktor Rudiš vytvořili z urbanistického hlediska jedinečnou koncepci - dlouhé osmipodlažní domy tvoří hlavní horizontální linii, zástavbu doplňuje trojice výškových domů.

Součástí kompozice jsou i čtyřpodlažní obytné objekty. Unikátní jsou i rozsáhlé plochy veřejné zeleně, které navazují na zalesněnou rokli ve středu sídliště.

A k podobě studie se mohli lidé vyjádřit na schůzce se zástupci města. "Je nutné říci, co je na Lesné cenné a má se zachovat a kde je potřeba něco doplnit, jako například parkoviště či dětská hřiště," prohlásil na setkání náměstek primátora Martin Ander.

Urbanisté i památkáři totiž zdůrazňují, že se jedná o unikátní místo. "Urbanistická koncepce Lesné je jedinečná, její tvůrci obdrželi Státní cenu," připomněl architekt Radovan Herzan z brněnského magistrátu.

O prohlášení Lesné za místo hodné ochrany usiluje i tamní občanské sdružení Ježkova. To se letos v listopadu obrátilo na ministerstvo kultury s žádostí, aby se sídliště stalo městskou památkovou zónou.

Ochranu si podle lidí z Ježkovy zaslouží i nákupní středisko Obzor. Proto požadují, aby se tato stavba, postavená ve funkcionalistickém stylu stala kulturní památkou.

Občanské sdružení přitom zdůrazňuje, že režim městské památkové zóny nebude omezovat tamní obyvatele.

"Chceme zamezit další masivní výstavbě, což neznamená zákaz přestaveb, výměny oken nebo třeba zateplování," vysvětluje Maleček.

Martin Číhalík z Národního památkového ústavu v Brně souhlasí, že by nový status sídliště chránil zejména urbanistický ráz místa. Zároveň ale dodává, že při jakékoli venkovní opravě či stavební změně budou lidé muset žádat památkáře o povolení.

"Vyjadřovat se v takových případech budeme, ale v drtivé většině případů je budeme schvalovat," říká Číhalík.

I když brněnští památkáři záměr občanského sdružení podporují, jedná se o běh na dlouhou trať. S rozhodnutím totiž musí vlastníci bytů souhlasit.

"Dotyční lidé budou obesláni a v zákonem stanovené lhůtě se musí vyjádřit," vysvětluje Aleš Homola z Národního památkového ústavu v Brně.

Pokud ministerstvo kultury požadavku občanského sdružení vyhoví, bude Lesná prvním sídlištěm v Česku, které získalo takový status. "Například v Brně se najdou obytné soubory domů, které jsou takto chráněny, ale ne v takovém rozsahu, jak se o tom uvažuje na Lesné," dodal Homola.

I když se územní studie, kterou nechává vypracovat magistrát, se záměrem občanského sdružení v lecčems shoduje, prohlášení Lesné městskou památkovou zónou je pro něj důležitější.

"Pokud totiž ministerstvo jednou deklaruje, že se jedná o hodnotné území, další byty by už vzniknout nemohly. Územní studie toto stoprocentně zaručit nemůže," myslí si Maleček.

A občanské sdružení věří, že má naději na úspěch. Už v roce 2004 totiž ministerstvo kultury režim městské památkové zóny Lesné doporučilo.