Sedláček posledních 26 let působil hlavně v Los Angeles a New Yorku. „Pokládám ho za vysoce erudovaného člověka, který disponuje velkými znalostmi a zkušenostmi. Věřím, že do Brna dokáže vnést komplexní urbanistický pohled,“ uvedla ředitelka vily Tugendhat Iveta Černá.
Brněnská architektka se i s dalšími kolegy shoduje na tom, že Sedláčkovou výhodou jsou právě bohaté zkušenosti ze zahraničí. „Brno v něm získalo osobnost s významným mezinárodním přesahem. Je dobře, že se nejedná jen o lokálního odborníka, ale že je to dlouhodobě praktikující architekt. Nepochybuji o tom, že ví, jak město funguje a co mu schází,“ pochválil výběr Michal Krištof, jenž vloni spolunavrhl český pavilon na výstavě Expo v Miláně. Tvrdí také, že Sedláček svým působením v cizině získal cenný vnější pohled na město. Naopak architekt Jan Kratochvíl to považuje za nevýhodu.
Spousta úkolů: územní plán, nádraží i automobilová doprava
Mezinárodní komise si ve středu vyslechla názory čtyř kandidátů, kteří ve výběrovém řízení prošli do druhého kola. Kromě vítězného Sedláčka mezi nimi byli také urbanisté Jiří Klokočka a Osamu Okamura a brněnský architekt Miroslav Gabriel Sedlák (více jsme o konkurzu psali zde).
Podle člena poroty Adama Gebriana prokázali své kvality všichni uchazeči. „Komise diskutovala, které kompetence jsou pro výkon takové funkce nejdůležitější. Vzhledem k tomu, že kancelář zatím neexistuje, bylo třeba vybrat člověka, který ji založí a vybuduje. Na to vše je Michal Sedláček zvyklý jako zkušený manažer, jenž umí řídit větší tým,“ zhodnotil rozhodování komise. Gebrian si zároveň myslí, že průběh výběrového řízení ukázal, že se i nejlepší lidé v oboru v České republice chtějí ucházet o práci pro veřejnou sféru. „Brno by proto mělo hledat způsob, jak do práce na rozvoji města zapojit i zbylé tři kandidáty,“ navrhl.
Životopis budoucího ředitele nové instituce, který chce své vize veřejně představit až po oficiálním jmenování, oceňuje i opoziční zastupitel Robert Kotzian (ODS), bývalý náměstek primátora a nynější předseda spolku Brno+. „Proti panu Sedláčkovi nic nenamítám, z kandidátů byl nejlepší volbou. Domnívám se ovšem, že ve funkci bude výrazně limitován, a Brnu proto nemůže nic pozitivního přinést,“ řekl Kotzian, který kritizuje fakt, že kancelář bude jako příspěvková organizace stát samostatně mimo magistrát.
Architekti: Úřad by měl řešit i dlouhodobější problémy
I brněnský architekt Petr Hrůša považuje Sedláčka za zběhlého odborníka. Na jeho kroky je velmi zvědavý. „Těžko dopředu hodnotit. Zajímalo by mě, jak chápe městskou historii, jakou Brnu nabízí terapii, jak vnímá aspekty, které jej drží pohromadě. Předpokládám, že tyto myšlenky porotě přednesl, a těším se, až se je dozvědí i všichni ostatní,“ konstatoval Hrůša.
Nový úřad začne fungovat zhruba za dva měsíce. Kromě budoucího rozvoje Brna a práce na územním plánování by měl podle architektů řešit také témata, která v Brně dlouhodobě rezonují. „Nejfatálnějším problémem je bezpochyby situace v dopravě. Ať už se bavíme o poloze vlakového nádraží, nebo autech. Současné uvažování preference automobilové dopravy ztělesněné širokými silnicemi na úkor města zaostalo někdy v sedmdesátých letech minulého století. Chce to úplně nový pohled – a na tom by měl městský architekt výrazně zapracovat,“ vzkázal renomovaný architekt Ladislav Kuba.
