Tým švédského vědce spolupracuje s Archeologickým ústavem Akademie věd v Brně. „Je pro nás potěšením a obohacující zkušeností, že výsledky našich výzkumů také přispěly k mimořádnému ocenění, jaké udělením Nobelovy ceny za lékařství obdržel Svante Pääbo,“ řekla Sandra Sázelová, přední specialistka na paleoantropologii z brněnského Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
V roce 2013 a 2016 Pääbo společně s týmem brněnských archeologů jako první zkoumal DNA lidských kosterních ostatků z Dolních Věstonic a Pavlova z období gravettienu, tedy Štorchových Lovců mamutů.
Postupně analyzovali mitochondriální a jadernou DNA vybraných jedinců. Po jejich srovnání s dalšími evropskými nálezy zřetelně vymezili tzv. věstonický klastr, tedy okruh geneticky blízkých lidí, který se zformoval zhruba před 30 tisíci lety na Moravě, a se kterým se setkáváme také v Itálii či Belgii.
Paleogenetická analýza Svanteho Pääba rovněž rozluštila otázku dříve záhadného pohlaví prostředního jedince nalezeného ve slavném trojhrobu DV15 v Dolních Věstonicích. Potvrdilo se, že navzdory absencím zřetelných antropologických znaků šlo o jedince mužského pohlaví.
Pääbo se ve svém výzkumu zabýval možností sekvenace starobylé DNA. Podařilo se mu to nejprve u kratší mitochondriální DNA a posléze i u mnohem složitější jaderné DNA. Tento výzkum stál na počátku nové vědecké disciplíny paleogenetiky.
Ta dnes postupně umožňuje odtajnit genetickou historii lidstva. Sekvenování genomu neandertálců a jeho porovnání s genomem současného moderního člověka odhalilo opakované křížení mezi neandertálci a anatomicky moderními lidmi.
Došlo k tomu nejprve na Předním východě, kam moderní lidé přišli z Afriky před asi 100 tisíci lety, ale posléze i v Evropě v období až do přibližně 40 tisíc let před současností. To mimo jiné potvrzuje též nález lebky z Koněpruských jeskyní.
Následně Svante Pääbo odhalil na Altaji genetickou stopu dříve neznámého předka – Denisovana, se kterým se populace moderního člověka setkala a křížila ve svém pronikání do východní Asie a Austrálie.
„Jsme nesmírně rádi, že spolupráce našeho ústavu s týmem Svante Pääba nadále pokračuje, a s napětím očekáváme další nové výsledky. Jeho úspěch také nepřímo potvrzuje mimořádný význam archeologického dědictví regionu pod Pavlovskými vrchy pro poznání úplných počátků lidstva,“ dodala Sázelová.
