Jak se vyhnout poplatku za svoz odpadu, návštěvě exekutorů nebo nepříjemnému soudnímu jednání? Podle veřejného ochránce práv Otakara Motejla na to už řada lidí přišla - s pomocí rozporu v tom, jak zákon vymezuje pojem trvalý pobyt a co s ním spojuje.
Lidé se totiž naučili využívat možnosti nechat si trvalý pobyt evidovat na takzvaných ohlašovnách, tedy v sídle obecního nebo městského úřadu či magistrátu. V Brně tak na adrese Husova 5 oficiálně sídlí kromě úředníků brněnského magistrátu, kteří sem chodí každý den do práce, i dalších osm tisíc šest set čtyřicet devět lidí.
Brno si tím vysloužilo celorepublikové prvenství. Na takzvané ohlašovně totiž eviduje vůbec nejvyšší počet lidí v zemi. Chlubit se ale rozhodně není čím.
I úředníci dávají Motejlovi, který situaci kritizuje, za pravdu. S vysokými počty těch, kteří jsou oficiálně evidovaní přímo v sídle magistrátu, jsou totiž potíže. "Je to pro nás problém, zatěžuje to úřad. Třeba kvůli tomu, že s takovými lidmi totiž musíme vést řízení ve věci udání adresy. A to může v některých případech trvat i několik let," popsal tiskový mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.
Zatímco dříve se lidé k trvalému pobytu museli hlásit tam, kde skutečně žijí, po roce 2000 nemusí mít trvalý pobyt s místem, kde člověk skutečně žije, nic společného.
"Úřady mnohdy skutečný stav, kde člověk žije, nezjišťují, ani když rozhodují o zrušení trvalého pobytu," kritizuje Miloš Valášek z úřadu veřejného ochránce práv.
. Trvalý pobytPodle jednoho zákona je to jen evidenční pojem. Podle řady jiných ale údaj, s nímž jsou spojována práva a povinnosti lidí - možnost volit, kandidovat do zastupitelstva, povinnost platit poplatky. Protimluv v zákoně přináší problémy i nespravedlnost, kritizuje ombudsman. |
Čtěte ve čtvrteční MF DNES
Tisíce Jihomoravanů oficiálně bydlí tam, kde nežijí. Co to může znamenat pro občany i pro úřady? Čtěte víc v MF DNES z Brna a jižní Moravy.
