Na Štědrý den 1950 se na náměstí v Podivíně konal státní pohřeb obětí srážky...

Na Štědrý den 1950 se na náměstí v Podivíně konal státní pohřeb obětí srážky vlaku s autobusem. Přišlo přes 5 tisíc lidí včetně vládní delegace. | foto: archiv města Podivín

Tragický advent 1950. Rychlík rozpůlil autobus, koleje lemovaly kusy těl

  • 36
Do Vánoc chybělo jen pár dní, 21. prosince 1950 proto nastoupilo v Podivíně na Břeclavsku do autobusu mířícího do Velkých Bílovic víc cestujících než jindy. Před svátky ještě jeli na návštěvy blízkých, ale i za posledními nákupy. Byl pošmourný zimní den, a když autobus před půl pátou vyrazil, padala už tma. Krátce nato jej smetl na přejezdu rychlík jedoucí z Bratislavy do Prahy.

„Od Velkých Bílovic přijížděl nákladní automobil a od Podivína autobus ČSAD. Obě motorová vozidla se zastavila před spuštěnými závorami,“ popsalo tehdy chvíle před nehodou ministerstvo národní bezpečnosti. 

Pak však přišla osudová chyba hradlaře Eduarda Šukelta, jenž na dráze sloužil už 27 let. Dal volno rychlíku, který přijížděl od Břeclavi, zároveň ale zvedl závory na přejezdu.

Autobus i náklaďák ihned vyjely na železniční trať. Náklaďák přijel na koleje o něco dřív, a tak řidič autobusu přibrzdil a uvolnil mu cestu. Tím se však na trati o něco opozdil. 

„Nákladní auto opustilo prostor železniční trati bez nehody, avšak v okamžiku, kdy tam ještě byl autobus, se v plné rychlosti přiblížil rychlík, který zachytil přední část autobusu. Ten byl nárazem otočen a vlečen asi patnáct metrů směrem ke stanici. Strojvedoucí rychle brzdil, nemohl však neštěstí zabránit. Lokomotiva vykolejila asi 80 metrů od přejezdu a další vozy vlaku byly setrvačností vrženy na tendr lokomotivy,“ popsalo ministerstvo.

„Stála jsem v autobuse hned za šoférem a vzpomínám si, jak najednou povídá: ‚Jako by tam vzadu něco jelo.‘ Měl však hodně zakrytý výhled, protože jsme se zrovna míjeli s náklaďákem, kterému jsme dávali na kolejích přednost. Ten, co cvakal lístky, na řidiče zakřičel: ‚Pohni Vlaďo, pohni, nebo nás to chytne!‘ Autobus na kolejích ale prokluzoval. A víc si už nepamatuji,“ popsala před pěti lety Růžena Zapletalová z Velkých Bílovic, která tragickou nehodu přežila.

Náraz autobus doslova přelomil napůl. Zemřelo v něm 34 lidí, jedinou obětí z vlaku byl topič Oldřich Zícha.

Jak svědci popsali, místo nehody připomínalo bojiště. Nářky zraněných a kusy těl lemovaly trať. „Celkem dvanáct automobilů převezlo zraněné do nemocnice ve Valticích. Místní rozhlas požádal občany Valtic o okamžitou pomoc. Přenášeli raněné, řezali desky na pomocné postele a dlahy na zlomeniny, čímž pomohli přetíženému personálu,“ popisuje událost podivínský web.

Od tragické železniční nehody dnes uplynulo 70 let a představitelé Podivína při této příležitosti odhalili na počest obětem nový památník. Jeho autorem je slovenský výtvarník František Bohunický.