Nejméně osm nových kantorů potřebují na příští rok v břeclavských základních školách. Ředitelé zaplavili inzeráty veškeré možné kanály. Sehnat pedagoga je totiž pro mnohé obce už skoro podobný problém jako sehnat nového zubaře.
„Zdá se, že je to složitější a složitější,“ posteskl si ředitel břeclavské základní školy Kupkova Igor Huleja.
Od září potřebuje tři nové učitele. Podařilo se mu ale sehnat jen dva. „Takže ani přes prázdniny nebudu mít klid,“ poznamenal s tím, že ještě před deseti lety si mohl mezi uchazeči vybírat.
„Teď jsou obory, kde se učitelé skoro nedají sehnat. Hlavně matematika, fyzika nebo chemie. O učitelství není zájem,“ podotýká Huleja s tím, že pedagogický sbor se daří udržet jen díky důchodcům, kteří jsou ještě ochotní učit.
Kantory se tak školy pokouší lákat i na různé výhody. K úvazku nabízí třeba i byt. Týká se to především menších obcí, kam se kantoři moc nehrnou třeba i kvůli horší dopravní dostupnosti.
Kdo umí dobře anglicky, nedělá ve školství
Byt dala do svého inzerátu třeba i břeclavská škola na Valtické. „V poslední době nám ale moc nepomáhá. Spousta lidí chce zůstat v Brně, nechtějí na periferii regionu,“ vysvětluje zástupkyně ředitelky Marta Zajíčková s tím, že o práci v její škole se hlásí spíš lidé z blízkého okolí. Na byt se „chytne“ zájemce třeba jen jednou za tři roky. I to je ale úspěch.
„Dříve existovaly ‚učitelské‘ bytovky, ale ty se postupně rozprodaly do soukromého vlastnictví. Teď obcím chybí a do budoucna to budou muset řešit,“ míní Lenka Havelková, ředitelka základní školy v Šakvicích, která v září po třinácti letech obnoví druhý stupeň.
Pro šesťáky musela shánět hned tři nové kantory, všem však mohla nabídnout pouze částečný úvazek. „Měla jsem velké obavy, že se to nepodaří. Asi jsem měla štěstí,“ oddechla si poté, co se jí podařilo sehnat kvalifikované pedagogy, kteří odučí několik hodin v týdnu při své druhé, nepedagogické práci.
Se slovy o štěstí má nepochybně pravdu. Letos je hledání nových kantorů mimořádně komplikované.
„Sháníme, jak můžeme. Obecně je nedostatek prvostupňových učitelů. Problém je třeba i s učiteli jazyků. Protože kdo umí dobře anglicky, nedělá ve školství. U druhého stupně se nám do některých aprobací ani nehlásí zájemci. Problémy jsou u češtinářů, matematikářů i fyzikářů,“ shrnuje Zajíčková nejpalčivější problémy školy na Valtické.
Podle ní si už na pohovor zvou všechny zájemce, kteří se přihlásí. Bez ohledu na to, jakou mají aprobaci. Záleží hlavně na tom, jak je člověk flexibilní. Kupříkladu dějepisář tak nakonec může učit občanskou výchovu, fyzikář informatiku.
Berou i nedostudované
Ve snaze získat nového kantora školy přistupují i k dalším benefitům, třeba umožňují učit i těm nedostudovaným. Například základní škola v Sokolnicích u Brna pro první stupeň hledala učitele, u kterého jí stačil čtvrtý nebo pátý ročník vysokoškolského studia s tím, že dostudovat může i při zaměstnání.
Další školy zase nabízejí mentora, tedy kantora průvodce, který pomůže nezkušeným začátečníkům osahat si chod školy a snadněji vplout do výuky. A motivace jsou i finanční. „Od starosty mám nabídku, že pokud potkám nějakého skvělého pedagoga, můžeme použít nějaký motivační finanční budget,“ říká ředitel základní školy v Židlochovicích Vladimír Soukop.
Po nedávném zvýšení platů však podle něj už nejsou při získávání kantorů tak velký problém peníze. Problémem jsou spíš aprobace.
„Fakulty nám chrlí samé kombinace výchova ke zdraví – matematika nebo občanská výchova – speciální pedagogika. Jenže takový kantor by i na naší velké škole odučil sotva šest hodin týdně z 22 hodin úvazku. Takového člověka neuživíme,“ posteskl si Soukop.
I on chtěl letos přijmout kantory na matematiku, informatiku či hudební výchovu. „Hlásili se nám ale samí přírodovědci, takže to musíme vyřešit sami vlastními silami. Třeba tím, že někteří stávající kantoři půjdou znovu do školy,“ vysvětluje.
Třetina učitelů zvažuje odchod hned v prvním roce
Na brněnské Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity nyní studuje 4 800 lidí. Velká část jich do škol po absolvování vůbec nenastoupí. A ani ti, kteří učit začnou, nevydrží všichni.
Učitelské platy
|
Podle průzkumu fakulty, kterého se před dvěma lety zúčastnilo 380 začínajících učitelů ze šesti krajů České republiky, totiž celá třetina z nich v prvním roce po svém nástupu do povolání uvažuje o tom, že změní školu nebo zcela odejde ze školství.
Důvodem je většinou jejich pocit, že má povolání malou prestiž. Mezi další časté příčiny, proč se začínající učitelé rozhodnou ve školství skončit, patří problémy v komunikaci s rodiči.
„Nevědí si rady s různorodostí názorů rodičů, když třeba někteří rodiče říkají, že si třída ve výuce málo hraje, a jiní jsou zase přesvědčeni, že je to moc,“ vysvětlila po zveřejnění výsledků průzkumu jeho spoluautorka Světlana Hanušová.
Přibližně 90 procent kantorů, kteří začali nedávno učit, také uvedlo, že má pocit, že si jich žáci váží. A právě děti je ve škole drží. Jejich nekázeň respondenti označovali často jako výzvu, kterou by chtěli překonat.
