Do výzkumu se zapojilo 553 pedagogů z patnácti jihomoravských škol. Vzorek je však dostatečně reprezentativní na to, aby se mohly výsledky pokládat za relevantní i pro další kraje.
„Vyhořelých se cítí být 25 procent učitelů. Naše měření identifikovala syndrom vyhoření u 15 procent zkoumaných učitelů. Je to alarmující zjištění,“ přiblížil výsledky autor výzkumu Petr Hlaďo. Doplnil, že nejvíce středoškolských učitelů, až pětina, se nachází ve věkovém rozmezí 55 až 59 let.
Jako konkrétní překážky, které omezují výkon profese, učitelé uváděli nejen vysokou psychickou náročnost povolání spojenou s dlouhodobým stresem, ale také velké zatížení administrativou i různými nevýukovými školními aktivitami s žáky.
Průzkum také ukázal, že syndrom vyhoření ohrožuje nejvíce učitele ve věku 40 až 49 let, konkrétně ty po šesti až patnácti letech praxe ve školství. K podobným výsledkům, ale u učitelek mateřských škol, letos došel i výzkum Univerzity Karlovy.
„Pracovní schopnost středoškolských učitelů se s dalším přibývajícím věkem zlepšuje. Usuzujeme, že je to proto, že ti vyhořelí a unavení ze školství raději odejdou ještě před důchodem,“ nastínil Hlaďo. Za posledních deset let klesl počet středoškolských učitelů o necelých dvacet procent.
Měření pracovní schopnosti se na jižní Moravě prováděla podle finského vzoru, kde koncept vznikl a kde tamní experti vyvinuli i nástroje, které mají zaměstnancům pomoct jejich schopnost zvýšit.
„Naše pracovní skupina složená z odborníků z oblasti vzdělávání, psychologie či pracovního lékařství teď na základě zjištěných poznatků inovuje finský vzdělávací program. Ten by měl ohroženým učitelům ukázat cestu, jak na sobě mohou dále pracovat,“ uvedla Ilona Štorová ze spolku Age Management, který se zaměřuje na prevenci syndromu vyhoření a pracovní nespokojenosti.
