Investor v Dolenicích, Zemědělské družstvo Jiřice u Miroslavi, mluví o čtyřech nových halách. „Farma vyprodukuje asi 41 tisíc selat ročně. Když to připočteme k současným asi 25 tisícům, zařadíme se do desítky, dvacítky největších farem prasat v republice,“ odhaduje Jiří Veselý, hlavní zootechnik chovu prasat.
Družstvo investici odhaduje na 100 až 150 milionů korun a chce dosáhnout na evropské dotace. Od kraje už má souhlasné stanovisko k vlivu stavby na životní prostředí (EIA).
„Stavět chceme začít příští rok. Teď čekáme na různá povolení,“ vysvětluje Veselý. Místním nabídnou až dvacet pracovních míst a k tomu částečné úvazky.
Zdejší obyvatele si tím ale příliš nenaklonili. Bojí se hlavně nadměrného zápachu a hluku. Kritikem je třeba Ludvík Dvořák, který bojoval proti vybudování spalovny uhynulých zvířat a v obci by uvítal čističky vzduchu nebo lepší dopravní napojení farmy. Jeho požadavky, formulované do pěti bodů, podepsaly dvě třetiny místních.
„Spalovací pec tu nakonec nebude. Proti zápachu jsme navrhli několik řešení – odstranění valu, větrolamy nebo technologie snižující čpavek. S místními jsme měli už několik posezení, nechceme nic tlačit na sílu,“ komentuje stížnosti Veselý.
Raději pěstují, než chovají
Na jižní Moravě se loni počty chovaných prasat zastavily na 167 tisících kusech, letos mírně vzrostly. Konkrétně o necelou tisícovku.
„Ukazatelem je cena vepřového v Německu, kde už se pokles zastavil. Pokud už cena nepůjde dolů, i moravské chovy se odrazí ode dna,“ věří soukromý zemědělec z Horních Dunajovic David Pokorný.
Šéf krajské agrární komory Václav Hlaváček tak optimistický není. Na vině poklesu živočišné výroby v kraji vidí hlavně to, že zemědělci dostávají dotaci na plochu, ne na produkci. Jinými slovy, starat se o pole s obilím je snazší než mít farmu třeba se skotem.
„Kromě tohoto se musí změnit i chování spotřebitele. Pro srovnání – devadesát procent toho, co konzumují Rakušané, pochází z Rakouska. My jen vepřového dovážíme padesát sedm procent,“ vysvětluje Hlaváček.
Faktem je, že například na Znojemsku je počet prasat asi o dvě třetiny menší než před patnácti dvaceti lety. A to i když nové výkrmny hodlají stavět i Zemos Lesná nebo Zemědělské družstvo Petřín, kde jde o obměnu stávající farmy. Přesto na povolení čekali zemědělci rok. A ani tady lidé nechtěli hluk a zápach.
„Přitom to je až za vesnicí. Lidé sami nic nechovají a jsou horší než ve městech. Bude mi skoro sedmdesát let, tak to mohu posoudit. Je to rok od roku horší. Dřív byly prasečáky přímo ve vesnicích a bylo dobře,“ povzdychl si Adolf Vrba z petřínského družstva.
Ceny stále klesají
Že lidem „nevoní“, není to jediné, s čím hospodáři bojují. Především neumějí konkurovat nízkým cenám masa ze zahraničí. Mnoho jihomoravských zemědělců proto živočišnou výrobu omezilo, nebo skončili úplně. Nevyplácí se. I Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě mluví navzdory novým investicím o tom, že se řada chovatelů chystá skončit.
„Situace je velmi špatná více než rok. Ceny jsou ještě o šest sedm korun nižší než loni. Cena za kilo jatečné váhy je navíc na jižní Moravě ještě o padesát haléřů až korunu nižší než jinde v republice,“ podotkl šéf svazu Jan Stibal. Informace o obří investici v Dolenicích pro něj proto byla překvapivá.
„Pokud by to vyšlo, bude to samozřejmě pozitivní. Zatím se mi tomu raději nechce moc věřit. Záleží, jak dopadnou dotace. I když na druhou stranu se přece říká, že by se mělo začít v odvětví, které zrovna neprosperuje,“ zauvažoval.
