„Už tam ty špagety máte pět minut, pomalu se je připravte vytáhnout,“ rozdává usměvavá Jana energicky pokyny hloučku středoškoláků, kterým se právě zpod rukou derou pestrobarevní gumoví hadi.
„Teď už je jen posypat čokoládou, ozdobit lístkem máty a navrch přidat mandarinku,“ láká mě na moji první ochutnávku molekulární kuchyně. Převařená směs jahodové šťávy a agarózy chutná překvapivě dobře.
Jana Szabová na VUT v Brně sice studuje už pátým rokem chemii pro medicínské aplikace, ale ve volném čase pomáhá s projektem T-exkurze, který se snaží o popularizaci vědy mezi studenty středních škol.
„Na podobných akcích se podílím už pět let a jsem za ně ohromně rád. Studenti, kteří se nám přihlásí, mají většinou o chemii skutečný zájem, a je proto radost s nimi pracovat,“ srší nadšením vůdčí osobnost akce Jiří Smilek z Centra materiálového výzkumu fakulty chemické.
Při pokusech v molekulární kuchyni si většinou vystačí s látkami, které se běžně nacházejí skoro v každé domácnosti. To ale neubírá nic na jejich atraktivitě.
Duhové barvy a vůně
O tom jsem se ostatně mohl přesvědčit na vlastní oči. Chemickou laboratoř si totiž většina lidí nespojí se vzrušeným hovorem, smíchem a příjemnou vůní linoucí se z duhově zabarvených ampulí.
Náctiletá Julie se o projektu dozvěděla od spolužačky na gymnáziu, a protože se jí zrovna hodil jako podklad pro seminární práci, rozhodla se zapojit. Teď má ale zrovna plné ruce práce s přípravou volského oka z alginátu sodného a mléčnanu vápenatého.
„Trochu nám to uteklo, máme žloutky daleko větší než bílky,“ směje se Julie společně se svojí stejně veselou výzkumnou parťačkou. „Sice to nepůsobí zrovna esteticky, ale pořád chutnají líp než ty, co dostáváme ve školní jídelně,“ smějí se.
Podobně zapálený je i Ondra, který do Brna přijel skoro až z Vysočiny. Protože je v programu talentovaných studentů, účastní se podobných akcí poměrně pravidelně. „Byl jsem se podívat třeba ve Fakultní nemocnici u sv. Anny na rozbory krve, ale molekulární gastronomie je daleko zábavnější,“ vysvětluje, zatímco připravuje balzamikové kuličky s cherry rajčaty.
Proč nejde sfouknout plamen
Přerušují jej ale Kristýna s Klárou, které se ze všech sil snaží vyhecovat kamarádku, aby sfoukla z odměrného válce šlehající plamen. Ten sice během pár sekund stihne vystřídat alespoň pět barev, ale sfouknout se ho nepodaří.
„Schválně, jestli víte, proč se vám to nepodařilo,“ zapojuje se do nového vývoje experimentu doktor Smilek. Děvčata chvílí dumají a doktor Smilek přichází s vysvětlením: „Gel ve válci je napuštěný ethanolem, musíte proto počkat, až dohoří, nebo jej pokropit vodou.“
„Plamen měnil barvu kvůli přidaným alkalickým kovům. Lithium jej zbarvuje červeně a baryum zase zeleně. Minule nám u toho kluci křičeli Příčná ulice jako v Harrym Potterovi,“ přisazuje asistentka Jana.
Ochutnávku vysokoškolského studia pro středoškoláky zajišťuje Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu (JCMM). Kromě molekulární gastronomie si mohou vyzkoušet experimenty z oblasti mikrobiologie, astronomie nebo třeba genetiky.
Případným zájemcům stačí na webových stránkách JCMM zvolit téma podle libosti a vyplnit orientační znalostní test. Po něm už zpravidla následuje vstupenka do některé z brněnských laboratoří.
