Pokud by se ministrův plán naplnil, Jihomoravané by si polepšili. Výše minimální mzdy má totiž nově vycházet ze specifik jednotlivých krajů.
jižní morava v číslechPrůměrná mzda na jižní Moravě činí 21 729 korun. Kraj má čtvrtou nejvyšší průměrnou mzdu po Praze, Středočeském a Plzeňském kraji. V kraji je 390 400 zaměstnanců, což je druhý nejvyšší po Praze. V Jihomoravském kraji funguje 40 012 obchodních společností, tedy opět druhá nejvyšší cifra po Praze. Pracuje zde 2 090 družstev, přičemž jen Praha jich má více. Zdroj: ČSÚ |
Změn by se tak dočkala i jižní Morava. "V Jihomoravském kraji existují poměrně chudé okresy. Brno je však tahounem, což bude mít dopad i na výši minimální mzdy," říká analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.
Výplata podle regionů, nebo krajů?
Ministerstvo prozatím nemá přesně stanovený propočet, kterým by se výše minimální mzdy určovala. Vycházet se tak bude nejspíše z několika statistik.
"Jihomoravský kraj má v porovnání s ostatními kraji vysokou průměrnou mzdu," doplňuje Hatlapatka. Je tak pravděpodobné, že zde průměrný plat poroste.
Prozatím Ministerstvo práce a sociálních věcí váhá, do jaké míry mzdu členit, zda by se měla určovat region od regionu či kraj od kraje. "V příštím roce zadám provedení analýzy současného stavu a na základě ní se pak mohu rozhodovat, kde a v jaké míře je třeba minimální mzdu upravit," doplnil Drábek.
V souvislosti s administrativním zatížením se nyní ministerstvo přiklání k rozlišení podle krajů, přesto si raději počká na výsledky analýzy.
Změny mohou nastat v roce 2012
Vyplácení různé minimální mzdy se plánuje nejdřív na rok 2012, kdy by si lidé na Znojemsku či Hodonínsku s Brnem v zádech polepšili.
"Pokud by v Jihomoravském kraji stoupla minimální mzda, mělo by to pozitivní dopad na tržby. Koupěschopnost obyvatel by se zvýšila," myslí si ředitel Galerie Vaňkovka Martin Kondrát.
Z návrhu však nemají radost velcí zaměstnavatelé. "Obáváme se vyšší administrativy, spekulací s místem bydliště a zaměstnání, a jako komplikaci vidíme i správné nastavení krajského rozlišení jednotlivých úrovní mezd," říká generální ředitelka brněnské společnosti Student Agency Martina Bláhová.
Větším papírováním či lepší adresou však výtky nekončí. "Pokud by to mělo být tak, že minimální mzdu budeme mít jinou v každém našem provozu podle toho, v jakém je regionu, můžeme narazit na zákon o diskriminaci - v jedné firmě bychom totiž museli vyplácet různé mzdy za stejnou práci," vysvětluje Emanuela Stofferová, personální ředitelka společnosti Heineken Česká republika, která působí i v Brně .
Návrh ministra se nelíbí ani lakýrníkovi Janu Knollovi z Brna. "Pokud bych měl dostat někde za svoji práci víc, dost bych musel zvažovat, že se přestěhuji," přiznal.
Další problémy by podle analytika Hatlapatky přišly časem. "Příliš vysoká minimální mzda v chudších krajích vede k tomu, že místní ekonomika nevytváří dostatek nových pracovních míst, roste nezaměstnanost a následně i šedá ekonomika. Hrozí tak opět větší zaostávání regionu," dodává Hatlapatka.
