Při projednávání dokumentu tak zásadního pro zachování jedinečnosti a určení dalšího směru rozvoje místa, jež pravidelně obdivují davy turistů, ale narazili na zásadní neshody s ministerstvem kultury.
Přípravu plánu, na němž pracovali bezmála sedm let, proto ve finále raději vzdali. I za cenu toho, že „zpátečka“ zdaleka nebude zadarmo.
Radnice musí vrátit více než milionovou dotaci a obdobnou částku zaplatí jako úroky za zadržování veřejných prostředků. Výsledný stav je přitom vcelku paradoxní, protože obce a města nemají povinnost regulační plán pořizovat. Nicméně je to velká výhoda pro získávání dotací z ministerstva kultury na opravy objektů v městské památkové rezervaci.
Dokument má však především chránit území proti nevhodné stavební činnosti. Nejen to bylo v Mikulově motivací k tomu, aby v roce 2016 spustili práce na jeho pořízení.
Už tehdy se k záměru vyjadřovaly všechny dotčené orgány a jejich požadavky se do dokumentů zapracovaly. „Nicméně z nich nevyplývalo, že by mohl nastat nějaký problém v řešení regulačního plánu. Jednalo se pouze o obecné požadavky,“ konstatovala Irena Prochásková z úřadu územního plánování mikulovské radnice v podkladovém materiálu pro zastupitele, kteří se dokumentem zabývali na svém jednání na konci června.
Ministerstvo odmítá zásah do hradební zdi
Hotový plán vypustila mikulovská radnice do dalšího úřednického „kolečka“ v roce 2019. A teprve tehdy se ministerstvo kultury ozvalo se zásadními výhradami, když strhalo v podstatě veškeré rozvojové projekty, o nichž vedení města do budoucna sní.
Jde například o propojení Náměstí s lokalitou Doležalka přes Kapucínskou ulici, což je projekt, který město chystá už řadu let. Spojnice plná zeleně má „svázat“ centrum s budoucí knihovnou a galerií přestavěnou z bývalé hasičské zbrojnice.
„Návrh se dotýká hradební zdi, která je součástí nemovité kulturní památky – městského opevnění. Jedná se o pozůstatky hradby budované od druhé poloviny 16. století. Navrhované propojení by znamenalo destrukční zásah do stavební podstaty památky,“ odmítlo chystanou podobu projektu ministerstvo kultury před třemi lety a opakovaně znovu v květnu letošního roku.
Úředníci zavrhli také půdní vestavby či dostavby dvorů, to by zase městu znemožnilo plánované vybudování společenského sálu ve dvoře Národního domu, který je dnes přitom nevyužívaný a pouze zarůstá. Doplatili by na to ale i soukromí vlastníci.
„Plošným nařízením, bez možnosti posouzení konkrétního projektu, by došlo k výraznému omezení práv vlastníků nemovitostí v městské památkové rezervaci a jejím ochranném pásmu,“ upozornila zastupitele Prochásková.
Stopka také pro garáže
Hodně bolavé by pro Mikulov mohlo být i to, že ministerstvo odmítlo ve vyjádření k regulačnímu plánu možnost postavit podzemní garáže v lokalitě mezi ulicemi 22. dubna a Alfonse Muchy. Radnice o tomto typu garáží právě zde uvažovala. Částečně by tak totiž zvládla letitý problém s množstvím aut, který nevyřešila ani nově vybudovaná záchytná parkoviště.
Ministerstvo kultury ale zatrhlo jít se stavbou do podzemí. „V minulosti se zde nacházela židovská čtvrť. Lze předpokládat, že podzemní části staveb jsou v území dodnes zakonzervovány. Lokalita je zároveň evidována i jako území s archeologickými nálezy,“ zdůvodňuje svoje odmítnutí.
Město se za poslední tři roky opakovaně pokoušelo ministerské úředníky obměkčit. Jenže marně. „Prošli jsme si dobou covidu, kdy jednání s úředníky ministerstva kultury bylo prakticky nemožné. Měli zákazy vyjíždění, nechtěli se bavit, nekomunikovali v podstatě ani elektronicky,“ uvedl starosta Mikulova Rostislav Koštial (ODS) na posledním zasedání zastupitelstva.
I tak se zúčastnil několika jednání, při nichž doufal, že se podaří postoje ministerstva zmírnit. „Prakticky po vyčerpání všech pokusů domluvit se nějak rozumně, jsme se rozhodli, že regulačním plánem nemůžeme způsobit budoucí problémy mikulovským občanům,“ zdůvodnil, proč se město rozhodlo přípravu zásadního dokumentu stopnout i za cenu poměrně velkého finančního dopadu.
Musí zaplatit i penále z milionové dotace
Město tak musí vrátit více než milionovou dotaci a uhradit penále ve výši jednoho procenta denně z této částky, pokuta nicméně nemůže přesáhnout původní dotaci. Penále ještě může městu prominout finanční ředitelství. Za zpracování regulačního plánu už přitom Mikulov zaplatil přes milion korun odborné urbanistické kanceláři.
Navzdory tomu ukončení projektu podpořili i opoziční zastupitelé. Vojtěch Jedlička (KSČM) totiž kritizuje také to, že regulační plán vychází ze současné katastrální mapy, kde jsou však hranice velmi nepřesné. Proto se ostatně pro katastr nemovitostí dělá nové mapování.
„Pokud regulační plán řeší takové detaily, jako kde přesně je dvůr a kde do budoucna být nemůže, a své regulativy staví na něčem, co není pravda, tak by to v Mikulově komplikovalo život všem lidem, kteří by zde do budoucna chtěli něco dělat,“ poznamenal.
Nicméně ani stopka pro regulační plán neznamená, že by se v historickém centru mohlo stavět živelně. Pravidla určuje samotná památková ochrana.
Pro město by pak náhradou za chybějící dokument mohly být regulativy, které zakotví přímo do územního plánu. Jestli se názory ministerstva stanou i do budoucna překážkou pro strategické městské projekty, to se teprve ukáže. Posuzovat se mají individuálně.
