„To, že počítá s lesoparkem mezi Mendlovým a Vaňkovým náměstím a dopravní spojkou Tomešovy ulice s Vinařskou, pomůže i nemocnici na Žlutém kopci. Pacienti budou moct využívat park a zároveň bude areál možné obsluhovat i odspodu. Mohou tam vzniknout nová parkovací místa, což je dlouhodobý problém tohoto zdravotnického zařízení,“ popisuje zastupitel městské části pro územní plánování a rozvoj Petr Bořecký (ANO).
S větší otevřeností vůči lidem počítá i nejbližší velký projekt nemocnice, která je už nyní ve svém oboru v Česku elitou. Chystá nový vstupní pětipodlažní pavilon navazující na Vaňkovo náměstí.
„Chopili jsme se příležitosti dostavět náměstí v duchu původního architekta Jindřicha Kumpošta. Zároveň půjde o první kontakt nemocnice s pacientem a návštěvníky, takže bude působit prostorně, světle a přívětivě,“ odhaluje ředitel Masarykova onkologického ústavu (MOÚ) Marek Svoboda.
Vstup bude otevřený všem, kromě registrace pro pacienty a návštěvníky v něm budou třeba i novinové stánky nebo kadeřnictví pro obyvatele z okolí.
„Dál se ale dostanou jen ti, kdo u nás mají co dělat, což ohlídají čipy a turnikety. Je to pro nás důležité jak z hlediska možné nákazy, což ukázal i covid-19, tak z hlediska bezpečnosti v souvislosti s útokem v ostravské nemocnici,“ podotýká Svoboda.
Bufet a vyhlídka na střeše
Součástí přízemí bude vzdělávací centrum pro pacienty a jejich příbuzné. Příchozí se díky videu, modelům a demonstračním pomůckám seznámí s tím, co jejich choroba obnáší a co je čeká.
„Z druhé strany od parku Helgoland chceme umístit bufet, který by mohli využívat i lidé, kteří přijdou z plánovaného parku, jenž propojí Mendlovo náměstí se Žlutým kopcem. A na návrh sdružení lidí z Masarykovy čtvrti jsme na střechu umístili vyhlídku na Brno,“ přibližuje Svoboda.
V dalších patrech nad vstupní halou budou ambulance a konzultační místnosti pro pacienty, kteří zkouší nové léky. Ještě výše budou ordinace podpůrné péče.
„Soustředíme sem například dermatology, psychology, odborníky na péči o umělé vývody a o rány nebo specialisty na onkokosmetiku, kteří nemocným s rakovinou pomohou zvládnout doprovodné příznaky onemocnění a léčby,“ líčí Svoboda. Čtvrté a páté patro bude vyhrazeno pro centrum genetického výzkumu nádorů.
Před budovou vznikne i prostor pro krátkodobé parkování, další bude na střeše garáží a v podzemních patrech budovy. Celkem 57 míst sice problematickou situaci zcela nevyřeší, ale aspoň zlepší.
Vstupní pavilon by měl vyjít na zhruba 450 milionů korun. „Když vše dobře půjde, chtěli bychom začít stavět už v příštím, nebo přespříštím roce,“ oznamuje ředitel MOÚ.
Pacienti pobudou s mazlíčky
Pro rozšíření nemocnice je určená i část pozemků pod řídicí budovou směrem k pivovaru. Je rezervovaná pro stavbu ozařovačů. „Počítáme tu i s jednoduchým protonovým centrem pro Moravu za více než miliardu, které by mohlo vzniknout do roku 2030,“ nastiňuje Svoboda.
Další nová třípodlažní budova vznikne na místě dlouho chátrající transfuzní stanice. Měla by se do ní soustředit preventivní péče. „Bude v prvním patře a lidé se do ní dostanou zvláštním vchodem mimo nemocnici,“ informuje Svoboda.
V dalším patře vedení MOÚ počítá s kancelářemi a kontaktním pracovištěm sociálního odboru Jihomoravského kraje, horní patro bude propojené přímo do areálu nemocnice a měly by v něm vzniknout byty pro zdravotníky a lůžka pro pacienty, kteří chodí na ozařování, ale bydlí mimo Brno.
Pavilon přijde zhruba na 400 milionů korun. Než se ale začne stavět, je potřeba dořešit převod z majetku Jihomoravského kraje. „Záměr nemocnice nám připadá smysluplný, takže až se dohodneme, rádi jí budovy předáme,“ ujišťuje krajský radní pro zdravotnictví Milan Vojta (ANO). V současnosti je hotový znalecký posudek za 36 milionů korun.
Ústav chystá ještě další nezvyklou novinku. „Spolupracujeme s uměleckými fakultami Vysokého učení technického. Jejich studenti pro nás navrhují prostor mezi administrativní budovou a Bakešovým pavilonem, jehož rekonstrukce finišuje. Bude určený pro setkávání pacientů s jejich zvířecími mazlíčky. A pro ty, kteří už nemohou chodit ven, v něm budou i lůžka, kde by se zvířaty mohli být,“ doplňuje Svoboda.
