Lázně už dvacet let pomalu chátrají. Městští radní vyhlásili záměr prvorepublikovou funkcionalistickou budovu na šest let pronajmout.
Jediným uchazečem je sdružení aktivistů Kulturou proti chátrání. Lidé z různých neziskových organizací tu plánují vytvořit kulturně-sociální centrum. Náměstek primátora Martin Ander (SZ) proto projekt přirovnal k pražskému sociálnímu centru Klinika na Žižkově.
A zřejmě právě to vzbudilo odpor – či spíš strach – skupiny lidí ze Židenic, kde se lázně nacházejí. O žižkovské Klinice se naposledy mluvilo minulý víkend, kdy se po antiimigračních nepokojích stala terčem útoku. V posledních měsících se výrazně zapojila do pomoci uprchlíkům, pořádá pro ně například sbírky. Začala fungovat loni poté, co budovu bývalé kliniky obsadili squateři. Později jim ji žižkovská radnice pronajala a Klinika se stala centrem pro alternativní projekty.
Místní požadují bližší informace
Brněnští aktivisté říkají, že jsou sice s těmi pražskými ve spojení a podporují se, ale svůj spolek založili dřív a jejich historie i záměry jsou jiné. „V lázních plánujeme pořádat výtvarné ateliéry, přednášky o psychologii, diskuse, promítání filmů či sérii divadelních představení. Lidé budou moci využít třeba i knihovnu,“ vysvětluje Martina Dobrovolná ze spolku Kulturou proti chátrání.
Město má podepsat smlouvu se spolkem za několik týdnů. Už teď se v Židenicích ozývají nespokojení místní lidé. A to především kvůli tomu, že nemají žádné bližší informace, co se bude v lázních dít.
„Nacpat nám sem další problémy vybudováním tohoto zařízení, které naplánovalo město bez předchozí diskuse s vedením městské části a hlavně občany, je podle mě prachsprostý podraz a zásadní ohrožení bezpečnosti Židenic,“ domnívá se Karel Bernášek, místopředseda spolku SAZE a bývalý místostarosta Židenic za ČSSD. Svým prohlášením naráží na to, že v okolí lázní je několik ubytoven pro sociálně slabé lidi a ve čtvrti žije i hodně etnicky vyloučených obyvatel, především Romů. Obává se, že aktivity spolku mohou vést k napětí mezi místními.
Zhoršení bezpečnostní situace nehrozí, tvrdí starosta
Podle Bernáška by měla budova sloužit původnímu záměru, tedy wellness rekreaci. Dodal ale, že zatím má jeho sdružení málo informací, takže počká na další jednání židenické radnice s aktivisty.
Budova je města, takže Žideničtí se o záměru dlouhodobé výpůjčky aktivistům dozvěděli až po prohlášení brněnských radních. V pátek se setkal starosta Židenic René Novotný (ANO) se sdružením Kulturou proti chátrání a na dnešek chystají společné prohlášení. „Je to citlivé téma. Ale prohlášení by mělo zmírnit obavy místních lidí. Rozhodně žádné zhoršení bezpečnostní situace nehrozí,“ ubezpečil starosta Novotný.
Město nabídlo spolku méně zchátralé pravé křídlo zábrdovického koupaliště, takzvané zimní lázně. Ty se nejméně dvacet let nepodařilo pronajmout, protože proti všem dosud navrhovaným záměrům jejich využití protestovali památkáři. Lázně totiž i přes zchátralost mají zachovalé původní vybavení, jako třeba masážní stoly. Poslední zájemce tam chtěl před několika lety provozovat restauraci. Lidé ze sdružení Kulturou proti chátrání se zavázali, že nebudou do původních prostor zasahovat a budou je pouze udržovat.
Náměstek Ander předpokládá, že oživení lázní bude probíhat podobně, jako se nadšenci chopili zprovoznění lužáneckého stadionu. „Nemají žádného investora, ale spoustu dobrovolníků, kteří budou schopní udělat některé nezbytné práce pro zprovoznění budovy,“ řekl Ander. Spolek Kulturou proti chátrání se pokoušel už před třemi lety oživit zpustlé městské budovy ve Vlhké ulici. Pořádal zde koncerty, výstavy nebo party. Nakonec se ale ukázalo, že bývalé sídlo technických služeb je v příliš špatném stavu na to, aby se dalo nějak využít.
