Richard Beneš | foto: archiv manželů Benešových

Lanýžárny jsou teď terno. Pěstitelé je z obav ze zlodějů ale raději tají

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit
O výskytu lanýže burgundského v přírodě na jihu Moravy existuje z minulosti mnoho záznamů, na přelomu 19. a 20. století se dokonce prodával v Brně na trzích. V současnosti fajnšmekři tuto delikatesu specifické chuti shání v obchodech, nyní ale může v kraji vyrůst na poli vedle řepky – lanýž se od března stal v tuzemsku oficiální zemědělskou plodinou.

Prosadit legislativní změnu, díky níž pěstitelé dosáhnou na dotace, se povedlo díky více než šestiletému úsilí Richarda Beneše z asociace Český lanýž, která si drží výzkumné plochy i laboratoř. „Každý milovník lanýžů si je může sám zkusit vypěstovat a sklidit,“ těší Beneše.

V současné době jako jediní na světě geneticky testujeme každou jednotlivou sazenici.

Richard Beneš

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu iDNES.cz, Lidovky.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se