„Druhů leukémie jsou desítky a mají stále velice vysokou úmrtnost,“ vysvětluje přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky Jiří Mayer.
Přestože se dnes již mnoho druhů rakoviny dá lépe léčit, leukémie stále patří mezi „tiché zabijáky“. Často se u pacienta zjistí až v momentě, když už většinu jeho krvetvorných buněk nahradily nádorové. To, že existuje naděje i pro pacienty s tímto druhem rakoviny, potvrzuje vyléčený pacient Lukáš Hurtík.
Nemoc se u něj projevila ve 23 letech v roce 2003. „Ať jsem jedl, nebo ne, stále mě bolelo břicho. Bral jsem prášky na bolest,“ popisuje Hurtík. Následně se z nemocnice v Uherském Hradišti dostal do Brna, kde se o něj doktoři starají už přibližně dvacet let.
„Zjistili, že mám zvětšenou slezinu a byl jsem už i takový bledší,“ vypráví Hurtík. Lékaři mu doporučili transplantaci kostní dřeně, ale kvůli metastázi v ledvinách musel nejprve na operaci.
Dárcovskou kostní dřeň dostal až v lednu 2020. „Můj dárce je z Anglie, protože nikdo z rodiny ani místního registru neměl dostatečnou shodu, kdežto s ním to bylo deset z deseti,“ dodává.
Zmiňované myši často slouží právě ke sledování průběhu nemoci pacienta, či testování experimentální léčby, kterou ještě kvůli bezpečnosti nelze podat lidem. Jde o myši skutečně speciální, které mají k těm běžným daleko.
Vyšlechtěné myši bez imunity
„Běžní hlodavci mají přirozenou imunitu a jakékoliv cizí buňky by odmítli. Proto potřebujeme geneticky modifikované myši, které imunitu nemají. Vyrábí je jediná firma na světě a pár myší stojí přibližně deset tisíc korun,“ objasňuje výzkumník Martin Čulen s tím, že myši vozí ze Spojených států nebo Nizozemska.
Aby výzkumníkům myši neonemocněly jinými chorobami, musejí žít v prostorách, které jsou zbaveny veškerých potenciálních rizik. Od zbytku laboratoře je dělí skleněná stěna. Dokonce i vzduch je speciálně filtrován.
Přestože budova spadá pod Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity, náležitosti jako plat týmů a lidí starajících se o myši, myši samotné, jejich speciální krmivo a další hradí výzkumníci sami především z grantů.
Výzkum však není komplikovaný jen finančně. Všechno vyžaduje čas. „Trvá to asi půl roku, než se u myší leukémie projeví a můžeme ji začít léčit,“ podotkl Čulen.
Jejich hlodavci ale na leukémii neumírají. Jelikož jsou pro výzkum důležití i po své smrti kvůli zkoumání kostní dřeně, krve a sleziny, musejí je usmrcovat.
Brněnský tým získal důležitý patent z USA, pomůže k vývoji léku na leukémii |
O myších výzkumníci tvrdí, že se přesto mají dobře. Pečují o ně důkladně i proto, že pro správné fungování výzkumu musí být ve fyzické i psychické pohodě. „Mají tu ‚hotel‘ se vším všudy, takže se zdravotní starostlivostí, stálým přísunem jídla i čisté vody. Světelný režim jsme nastavili tak, že jim svítíme přes den a přes noc mají úplnou tmu. Manipuluje s nimi většinou jeden kolega,“ popsal podmínky Čulen.
Speciální myši si v nemocnici i sami chovají a množí. Po pár generacích ale musí chov kvůli rizikům genetických mutací obnovit. V současnosti mají v laboratoři okolo 150 hlodavců.
