Škoda, že to nepřišlo dřív. 19.3.2018 jsem utrpěl tříštivou zlomeninu levé pažní kostí cca 5-7cm pod ramenním kloubem.
Dostal jsem nejdřív takovou „síťku" přes celou horní polovinu těla, která byla asi po měsíci nahrazena ortézou. Každý měsíc kontrola, při každé RTG z obou stran, kdy lékaři neustále potvrzovali, že fragmenty kostí mají vůči sobě správné postavení a že je tedy vše v pořádku. Dokonce se pokusili po 2,5 měsících zahájit RHB s tím, že musela být po 14 dnech zrušena pro velkou bolestivost. Žádná operace, striktně konzervativní léčba.
Až na podzim 2018 nějakou chytrou hlavu napadlo, že by mohli použít CT a scontio.
Tam se ukázalo, že vůbec nic není v pořádku a začalo se uvažovat o operaci.
Po dlouhých prodlevách (měl jsem při předoperačním vyšetření zjištěny nevyhovující hodnoty celkových bílkovin, proto 2 měsíce speciální bílkovinné diety (pil jsem 2x denně takové 1⁄4 l lahvičky s ochuceným roztokem) a čekání na volný termín konečně 19.2.2019 operace, po ní opět ortéza a nepochopitelný klid končetiny, až teprve 29. května si jdu konečně domluvit termíny RHB, neboť se samozřejmě za tu dobu stačil vytvořit pakloub.
Předpoklad úplného vyhojení, když bude vše na jedničku, je druhá polovina září.
Tedy skoro rok a půl po operaci se budu moci vrátit do práce a mezitím už jsem musel 2x prosit MSSZ o prodloužení podpůrčí doby o 3 měsíce, abych mohl nadále dostávat nemocenskou a to mě to v červenci čeká potřetí. Pokud mi nevyhoví (posudková lékařka je velmi neochotná a trousí poznámky o „nemakačenkách"), tak by nastoupila správní komise, která by mě v případě zamítnutí poslala do plného invalidního důchodu.
Jo, mít tak k dispozici ono lepidlo a ještě v den úrazu provést operace (ale to šlo i s dlahou a asi 10 šrouby, co mám teď), už rok chodím opět do práce a nemám nervy z toho, že jsem již rok a čtvrt zavřený mezi 4 stěny bytu bez užitku s laskavým povolením od 14 do 18h vyjít mimo domov na vycházku.
