"Publikace s pracovním názvem Teze novodemokratické Evropy by nyní měla vyjít do konce roku v brněnském nakladatelství Doplněk," upřesnil editor Šabatových textů Patrik Eichler.
"Vyjde pod jménem Masarykovy demokratické akademie a půjde o sedm studií po 20 až 30 stranách k tématům sjednocení Německa a Evropy. Jsou to sebrané vědecké články," podotýká editor knihy a dodává, že nyní už se čeká jenom na doplňkové texty, tedy na předmluvu a doslov.
Jaroslav ŠabataZemřel právě před rokem 14. června 2012 ve věku 84 let. Levicový politolog i politik byl čelnou postavou brněnského disentu. Stal se přirozeným vůdcem listopadového převratu v roce 1989. Na podzim vyjde v nakladatelství Doplněk sbírka jeho studií k tématům sjednocení Německa a Evropy, pracovní název zní Teze novodemokratické Evropy. |
"To nás dosti zdrželo," přiznává. "Druhým zdržením bylo shánění peněz k vydání. Ty už nyní máme, takže věříme, že se vydání posmrtné publikace textů Jaroslava Šabaty podaří v plánovaném termínu," doplňuje informace Patrik Eichler.
Komunistické ideály a disent
Jaroslav Šabata pocházel z katolické rodiny z Dolenic na Znojemsku a prošel všemi turbulencemi dějin 20. století jako jejich neopominutelný aktér. Byl totiž politikem každým coulem a vždycky jednal aktivně.
K velkému žalu svých vesnických rodičů uvěřil po válce komunistickým ideálům a byl jednou z čelných brněnských postav i při nechvalně proslulých zásazích tohoto režimu po únoru 1948. Celý život pak tyto své "hříchy" odčiňoval a stal se jedním z nejstatečnějších odpůrců normalizačního režimu.
Když se svou rodinou a mnoha dalšími přáteli rozjel na počátku 70. let letákovou akci nabádající občany, aby nechodili k prvním normalizačním volbám, režim toho okamžitě využil a do kriminálu poslal Jaroslava Šabatu i velkou část jeho rodiny. Stal se pak i jedním z prvních signatářů Charty 77 a brněnský disent propojil s mladými lidmi jako nikdo jiný.
Polistopadová nespravedlnost
Postavil se též do čela listopadové revoluce. A odnesl si špatné svědomí "posledních spravedlivých", kteří zneužili útoků Petra Cibulky proti němu. Spor Šabata–Cibulka vypukl kvůli nařčení, že Jaroslav Šabata hodlá ve funkci ponechat předlistopadového primátora.
Nebyla to pravda. V politickém angažmá po listopadu 1989 to však tomuto bytostnému politikovi uškodilo.
