Čtvrtek 29. října 2020, svátek má Silvie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 29. října 2020 Silvie

Pozor na krysy a pach mrtvol. Průvodci v kasematech kdysi strašili lidi

  6:11
Snad žádné místo v Brně není opředené takovou sítí báchorek a mýtů jako špilberské kasematy. Do temných klenutých chodeb hradního opevnění vstoupili první návštěvníci už před 140 lety.

„Temné opravdu byly, provádělo se při olejových svítilnách. Průvodci tehdy lidi docela slušně strašili. Nabádali je například, aby moc zhluboka nedýchali, aby se nenalokali pachu z mrtvol nebo aby dávali pozor na krysy. V půli asi hodinové prohlídky dokonce kvůli zvýšení napětí zhasli, to by dnes asi neprošlo,“ líčí Michal Hančák z Muzea města Brna, průvodce a kurátor připravované výstavy k výročí otevření chodeb.

O bujné fantazii prvních průvodců svědčí například legenda o krysím kanále, do kterého měli žalářníci přikovávat nejtěžší zločince a pak je nechávat napospas hladovým krysám. „Ve skutečnosti šlo o odvodňovací koryto zadního příkopu. Kasematy totiž nejsou v podzemí, jak by se někdo mohl domnívat, ale na úrovni terénu,“ vysvětluje Hančák.

Další mýtus se váže k zazdívání nevěrných žen. „V nejstarších průvodcích se psalo o vězních. Až počátkem 20. století se začalo mluvit o ženách, hlavně těch nevěrných a povětrných, které údajně po krk zazdili a na hlavu jim kapala voda, dokud nezešílely. Je to úplný nesmysl, protože Špilberk byl čistě mužskou věznicí,“ odhaluje průvodce.

I když v době otevření už chodby jako vězení nesloužily desítky let, iniciátor první muzejní expozice – ředitel vojenských staveb v Brně major Anton Costa-Rossetti z Rossaneggu – chtěl Špilberk představit především jako proslulý žalář. Nahoru do hradu „civilové“ nesměli, protože tu sídlily dva prapory polních myslivců, takže přemístil celé vězení dolů do kasemat. A tak se zrodily první mýty.

„Nechal u známého brněnského malíře Franze Adolfa Feilhammera namalovat portréty slavných vězňů a ty vystavil v kasematech. Proto si i po sto letech hodně lidí myslelo, že tam byl vězněný například baron Trenck nebo Václav Babinský. Oni tady opravdu byli, ale v různých dobách a rozhodně ne v kasematech,“ upozorňuje Hančák.

Pravá není ani mučírna

Baron Trenck byl ubytovaný na Špilberku ve druhém patře budovy 40 let předtím, než se do kasemat dostavěly cely a začaly sloužit pro těžké kriminálníky. Měl to spíš jako domácí vězení, protože mohl nosit civilní oděv a chodit do města. O tom se pozdějším zločincům ve spodním patře mohlo jenom zdát.

O tom, jak se z kasemat stalo drsné vězení pro vrahy, panuje snad největší mýtus. „Váže se k císaři Josefu II. a mluví o tom, že se na základě osobní zkušenosti rozhodl cely zrušit. Pravdou je, že to byl právě Josef II., kdo v roce 1783 rozhodl, že z původně vojenského objektu udělá civilní věznici, a ve spodním patře nechal zbudovat 29 dřevěných kotců pro vrahy a odsouzence na doživotí. Zrušil je až Josefův nástupce Leopold II.,“ objasňuje Hančák.

„Zatímco v horním patře měly cely prkennou podlahu a topilo se tu, o čemž svědčí i zbytek kachlových kamen, dole měli odsouzenci jen udusanou hlínu, tmu, žádné topení a byli přikovaní řetězem. Není divu, že doživotí tu bylo poměrně krátkou záležitostí.“

Protože chodby byly prakticky prázdné, nechal do nich Rossetti instalovat menší mučírnu s natahovacím žebříkem, palečnicemi, španělskou botou či košem na řetězu. „Proto si lidé mylně myslí, že se ve Špilberku praktikovalo útrpné právo,“ sděluje Hančák. Mučírna je i součástí dnešní prohlídky jako připomínka nejstaršího okruhu.

Rossetti napsal také průvodce po Špilberku, který byl vlastně prvním suvenýrem a lidé si ho mohli koupit. Na začátku 20. století se k němu přidaly i pohlednice. „Ty jsou pro nás jediným vizuálním důkazem, jak před zhruba sto lety chodby vypadaly,“ podotýká historik.

Vstupenka za cenu dvou slepic

O návštěvy byl velký zájem. V kasematech se provádělo nepřetržitě až do první světové války, i když nešlo o nijak levnou záležitost. Dospělý zaplatil 30 krejcarů, což byla cena dvou slepic či poloviční denní plat zednického mistra. Nádeník si za den na vstupenku ani nevydělal. Až pětičlenná skupina měla výhodnější vstup za jednu zlatku.

Vstupenky byly k mání v Běhounské ulici v knihkupectví Karla Winklera a přímo na Špilberku v bytě profouse, tedy správce věznice. Museli se sejít aspoň čtyři zájemci.

Kasematy navštívila i řada celebrit, těmi nejvýznamnějšími byli dva následníci trůnu císaře Františka Josefa I. – Rudolf a František Ferdinand. Expozicí prováděli nejspíš místní vojáci a později i ženy.

„Dozvěděli jsme se to nejen z pohlednic, ale i ze stížností návštěvníků. Ti před první světovou válkou napsali do novin, že pro českou skupinu odmítla německá průvodkyně hovořit česky. Když vznikla první republika, stěžovali si zase Němci, že průvodci odmítají mluvit německy,“ popisuje Hančák.

Prohlídky přerušila až první světová válka, zato za druhé kupodivu pokračovaly, i když na Špilberku sídlil německý wehrmacht. Ten dokonce propojil schodištěm spodní patro s hradem, kde byla instalována výstavka o vězněných italských karbonářích. Němci udělali v chodbách i další stavební úpravy.

„Mluvilo se o tom, že mělo jít o plynové komory a dokonce i sekyrárnu. My si myslíme, že šlo spíš o protiletecké kryty, stavbu ovšem nedokončili,“ informuje Hančák.

Jak se císař (ne)nechal zavřít v kobce

Ve starém průvodci po Špilberku se mohli lidé dočíst i legendu o tom, jak se císař Josef II. dal zavřít do kobky v kasematech, což ho dovedlo k tomu, že tento způsob trýznění zrušil.

„Jak z dějinných událostí vysvítá, navštívil císař Josef několikráte Špilberk. Přijel jednoho dne odpoledne byv provázen plukovníkem hrabětem Františkem Rosenberkem na zapřenou na Špilberk, kde tehdy pevnostním velitelem byl plukovník Herter z Hertlerů. Dav si ukázati průvodní list, rozkázal velitel žalářníku Cyrillu, aby oboum pánům žaláře ukázal. Objemným svazkem klíčů opatřen, žalářník nepromluviv slova kráčel před pány a otvíral rozličné hrozné žaláře. Konečně dospěli do spodních kasemat Josefínského oddílu. Jak se vypravuje, chtěl žalářník první cely minouti, aniž by ji byl otevřel. Ale císař trval na tom, aby byla otevřena, a když se jemu po vůli stalo, strnul hrůzou nad nelidskostí, vida v takové vzduchu a světla prosté díře ukovanou postavu lidskou a předsevzal si proto, dáti se na hodinu v této celi zavříti, aby z vlastní zkušenosti se přesvědčil, jak ubohým zajatým musí býti u srdce. Císař nedal se od svého předsevzetí odvrátiti a dal se zavříti. Když se za hodinu vrátil na světlo Boží, pravil: Já jsem byl poslední z lidí v těchto místnostech. Od nynějška nesmí nikdo z vězněných na Špilberku překročiti tento práh!“ líčí prameny.

Ve skutečnosti to byl přitom právě Josef II., kdo v kasematech zavedl trest doživotního přikování po vzoru žaláře ve Schlossberku. I o tom bude vyprávět výstava s názvem 140 let od zpřístupnění kasemat veřejnosti, která bude k vidění od 27. srpna do konce roku.

  • Nejčtenější

Sochař Kristek kvůli sporům odvezl z obce svou sochu a nahradil ji lejnem

Dva roky trvající tahanice surrealistického sochaře a malíře Lubo Kristka s Vranovem nad Dyjí vyústily v bizarní tečku....

Bezmocný muž ležel dva dny ve vaně, přímotop koupelnu vyhřál na 40 stupňů

Dvaaosmdesátiletý muž z Tišnova v okrese Brno-venkov zůstal dva dny uvězněný v prázdné vaně. Sesunul se tam poté, co se...

Berbrův pád je až ubohý, říká o korupční kauze mocného šíbra bývalý rozhodčí

Premium Jako jeden z mála dokázal uspět ve sporu s Romanem Berbrem. Bývalý rozhodčí Antonín Kordula, po kterém bývalý...

Silničáři zfušovali opravu, na novém asfaltu se vytvořilo plno hrbolů

Dlouho očekávaná oprava cesty u brněnské části Žebětín naštvala řidiče. Silniční výmoly nahradily hrby po špatně...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pacienti zatajují informace a osočují zdravotníky, líčí ředitel nemocnice

Premium Pacienti zatajují informace o svém zdravotním stavu a mnozí lidé znevažují práci zdravotníků. Mezi personálem se šíří...

Máme podvyživené děti? Trend „zdravého“ stravování je tragický, říká odborník

Premium Špenát je hnusný, rajčata taky. Do školní jídelny nechodíme, tam nám nechutná. Jíme jen špagety a pizzu. A tak dál....

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Generace nevzdělaných dětí. Jen málokdo dělá při distanční výuce pokroky

Premium Je osm hodin ráno, učitel zakládá virtuální místnost, do které se postupně připojí žáci. Jednomu nejde mikrofon,...

  • Další z rubriky

OBRAZEM: Úmorný boj o životy na covidovém oddělení, přesčasy jsou standard

Ve Fakultní nemocnici Brno se nyní zdravotníci starají o dvě stovky pacientů s nemocí covid-19. Nákaza se však nevyhýbá...

Sochař Kristek kvůli sporům odvezl z obce svou sochu a nahradil ji lejnem

Dva roky trvající tahanice surrealistického sochaře a malíře Lubo Kristka s Vranovem nad Dyjí vyústily v bizarní tečku....

Pohled jako Brno. Vysmívaný Jošt je fenomén a už pět let láká turisty

Premium Stačí zvolit správný úhel a sochy už nikdy nebudou tak nudné. Brněnský Jošt na Moravském náměstí to dokazuje už pět...

VIDEO: Sporťák jel za mlhy po D1 v protisměru. Policie neví, kdo řídil

Horké chvilky připravilo několika řidičům na D1 u Vyškova sportovní auto, které jelo po dálnici v protisměru. Policisté...

Velké testování s Dr. Oetker! Rozdáváme 250 pudingů různých příchutí
Velké testování s Dr. Oetker! Rozdáváme 250 pudingů různých příchutí

Kdo by neznal pudingy v prášku od Dr. Oetker, který je s láskou vyrábí už od roku 1923. Nyní má padesátka z vás možnost vyzkoušet pět různých...

Nepanikařte, ale buďte opatrní. Osm znaků, že jste mohli prodělat covid-19

Druhá vlna koronavirové krize udělala z Česka, které tu první zvládlo celkem dobře, odpadlíka. Snad každý se bojí. Jsem...

Nečekaně zemřel moderátor Prima vařečky Daniel Kopál, bojoval s covidem

Ve věku 49 let zemřel moderátor Daniel Kopál, známý z pořadu o vaření Mňam aneb Prima vařečka. Bojoval s koronavirem....

Česko dál padá do covidové propasti. Má nejvíce případů i úmrtí na světě

Česko se pevně usadilo na špičce světových koronavirových statistik. Již delší dobu jsme mezi zeměmi, které mají...

NASA a vědci objevili na Sahaře a v Sahelu téměř dvě miliardy stromů

Na Sahaře a v oblasti Sahelu roste více stromů, než se předpokládalo. Tvrdí to mezinárodní vědecká studie, na níž se...

Česko je bohatší než Itálie a Španělsko, možná předběhne i Japonsko

Nejnovější data Mezinárodního měnového fondu ukazují, že Česká republika je poprvé ve své novodobé historii bohatší než...