Helena Sábová jezdí na zahrádku na Cínovou horu u Znojma už od dětství. S babičkou obouvaly holínky, braly košíky a vydávaly se na houby. Stačilo pár minut a už pod ztepilými smrky sbíraly hřiby. V posledních letech stromy zhnědly – uschly. A dnes je místo nich mýtina.
„Když jsem to viděla, chtělo se mi brečet, ty stromy tam stály šedesát let! Mysleli jsme, že to někdo pokácel na podpal a už jsme mezi zahrádkáři chtěli sepisovat stížnost k prošetření,“ líčí. Stačil ale jediný telefonát, aby se dozvěděla, že šlo v podstatě o mrtvé stromy, které k zemi musely.
Není jediná, kdo si v regionu všiml, že lesy mění svou podobu. Usychají celé části. V místech, kde před pár lety pro stromy nebyl vidět horizont, zbývají jen solitéry.
Faktem je, že z lesů Znojemska za poslední tři roky zmizela více než polovina smrků, které uschly a musely se vytěžit. Ale i zbývající část smrkových porostů je postižená suchem. A následně podkorním hmyzem. Zatímco ještě v roce 2016 měly Lesy České republiky v regionu zásobu 780 tisíc kubíků smrkového dřeva, teď je to 330 tisíc.
Podle Václava Lukáška, vedoucího lesní správy Znojmo, patří Znojemsko k nejpostiženějším oblastem v Česku. V lesnictví pracuje skoro pětatřicet let, ale tak dlouhá a intenzivní sucha jako v posledních letech nepamatuje. „Suchá období byla vždycky, ale nikdy ne tak dlouhá s tak vysokými teplotami,“ říká.
Když už zaprší, tak buď v tak malém množství, že se voda při vysokých teplotách odpaří a na stromy nemá vliv, nebo přijde přívalový déšť, který rychle steče. Škodí i kůrovec a brouci, třeba tesaříci.
„Prvotní je sucho. A protože strom není v kondici, neumí se bránit jako obvykle. Nemá mízu, a tak jí není schopen kůrovce zalít a ochránit se tak,“ podotýká Lukášek.
Podle něj je smrk postižený minimálně z 90 procent, už zbývají jen mladší porosty. Situace je kritická hlavně ve vyšších polohách znojemské lesní správy, třeba na Uherčicku. Kromě vzrostlých lesů jsou ohrožené i čerstvě vysazené sazenice – když nedostanou potřebnou vláhu, uschnou a musí se obměnit.
Umírají i nové sazenice
Například nedaleko Znojma lesníci loni vysázeli sazenice na šesti hektarech, v budoucnu mají vytvořit větrolam. Dostaly oplocení a zálivku, i tak jich místy 80 procent nepřežilo.
Podle Lukáška přesto nehrozí, že by smrk ze Znojemska zmizel úplně, a nějaký podíl smrkových porostů zůstane zachován. Obnovovat je má podle něj smysl hlavně na severních svazích a v údolí.
„Smrk v omezené míře by se vysazovat měl, je to dřevina, která má upotřebení hlavně ve stavebnictví a ostatních odvětvích průmyslu,“ podotýká.
Podle šéfredaktora časopisu Lesnická práce a serveru Silvarium.cz o lesnictví Jana Příhody je odumírání této dřeviny velmi viditelné i v oblasti severně a západně od Brna.
Strádají i borovice s hlubokými kořeny
I borovicové porosty na Znojemsku prosychají, hlavně na Kuchařovicku, u lesa „Purkrábka“ a Višnového. Oproti smrkům jsou postižené „jen“ z 60 procent.
„Jsou sice hlubokokořenící, ale v současné době je tak nízká hladina podzemní vody, že si pro ni nedosáhnou, usychají a slábnou. A tak i na nich nastupuje podkorní hmyz, který ‚dílo‘ zakončí a strom uhyne,“ podotýká Lukášek.
Listnaté dřeviny se vyrovnávají se suchem nejlépe, ale stresované jsou taky a i jinak – v současné době ožírá hlavně duby bekyně velkohlavá. Třeba kolem Vranova nebo v Podyjí. Podle Jana Trávníčka z Klášterních lesů Tvořihráz, které hospodaří na Znojemsku, tu v takové míře tato housenka dosud neškodila – zničila až deset procent dubových porostů. Ožírá ale i lesy na Brněnsku, v okolí Přibic či Vranovic.
I přes tento „vroubek“ listnáče pořád vycházejí z náchylnosti na sucho nejlépe. A tak je trendem vysazovat je na úkor smrku a borovice. Cílem je, aby se poměry prohodily.
„I buky nebo duby mohou v korunách prosychat. Oproti smrku jsou ale schopny mnohem lépe regenerovat,“ poukazuje Tomáš Vrška, ředitel Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny, kde už nyní listnáče v lesích převažují.
Přeměna ze smrkových monokultur na druhově pestré a věkově různorodé lesy je ale běh na dlouhou trať, třeba Lesy České republiky ročně obnoví jen procento lesů, aby nezatěžovaly krajinu. Podle ředitele společnosti MP Lesy z Benešova u Boskovic Tomáše Minxe ale vypěstování kvalitního lesního porostu trvá zhruba sto let. Mezitím masivní usychání stromů dramaticky stlačuje ceny jehličnatého dříví. A pily ani nejsou schopny veškeré vytěžené dříví odebrat.
Podobně jako Znojemsku jsou zničené lesy také na Dačicku:
