Od roku 2011 tábořil oddíl skautů z brněnských Židenic na louce v Kostelní Myslové u Telče. Okolní lesy však během posledních několika let kompletně sežral kůrovec. Museli si tak najít tábořiště nové, o tři desítky kilometrů dál. A ani tady nemají jistotu, jak dlouho jim bude sloužit.
Kůrovcová kalamita krutě dopadla na tradiční místa, kam skauti z celé jižní Moravy léta jezdí. Většinou se na prázdniny „stěhují“ těsně za hranice kraje na sousední Vysočinu. A ta je kůrovcem nejpostiženější oblastí. Trpí Telčsko, Třebíčsko, okolí Ledce nad Sázavou i Nového Města na Moravě.
Například už 15 let vyrážejí skauti z brněnského střediska Ignis na tábořiště ve Valdíkově kousek od Třebíče. Na místě se za léto vystřídají dva až tři turnusy. Kdysi zelená oáza však za poslední dva roky vzala za své.
„Kůrovec sežral všechny smrky, tedy téměř všechny stromy v okruhu deseti kilometrů od tábora. Na dalším tábořišti ve Studenci je situace o malinko lepší. Ne všechny smrky jsou sežrané, ale za rok to bude horší,“ tuší vedoucí střediska Ignis Martin Kyselák.
Ze zelených oáz je měsíční krajina
Jelikož Lesy ČR, které tamní porosty vlastní, nestíhají kalamitní stav řešit, musí si skauti pomoci sami. „Musíme stromy nastojato odkupovat a těžit sami, abychom zajistili základní bezpečí dětí na táboře,“ vysvětluje Kyselák.
Státní podnik přitom dělá, co se dá. Na kalamitu ale ani všechny ruce, které jsou k dispozici, nestačí. „Na kalamitních lesních správách, tedy i na Vysočině, zapojujeme aktuálně do ochrany lesa více než 350 vlastních zaměstnanců dělnických profesí. Využíváme všechny kapacity, lidi i stroje,“ poznamenává mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Na Vysočině letos musí vytěžit 2,5 milionu kubíků dřeva, což je 165 procent loňské těžby. Jedná se o nejvyšší plánovaný nárůst těžby mezi všemi kraji. Ovšem i na jižní Moravě se musí těžit víc. Do konce roku to má být 1,6 milionu kubíků, tedy 138 procent loňské těžby.
Pily budou letos znít i na tábořišti u Šebkovic na Třebíčsku, kam skauti z brněnského střediska „A je to“ jezdí už čtyři roky.
„Loni už byly stromy na jednom místě trochu suché, teď jsou mrtvé úplně. Polovinu jich lesáci vykáceli, druhou půlku vytěží v létě. Domluvili jsme se, že po dobu táborů se kácet nebude,“ hlásí zástupkyně střediska Ludmila Nepomucká.
„Nejspíš si musíme najít jiné tábořiště. Nenajdeme tam žádný stín, spíš to bude vypadat jako měsíční krajina,“ dodává.
Zástupci Lesů ČR budou objíždět republiku
Jiné mládežnické organizace paradoxně takové problémy nemají. Podle Jana Kačera, předsedy výkonného výboru jihomoravské organizace Pionýra, jsou zatím jejich tábory v pořádku.
„Máme je hlavně na Vysočině a v jižních Čechách. I když kolem jsou vidět uschlé lesy, tábořišť se problém naštěstí zatím nedotýká,“ podotkl s tím, že jednotlivé oddíly si spíše než na kůrovce stěžují na extrémní sucho.
Skauty však kůrovec trápí na mnoha místech. „Odhadujeme, že se kůrovec dotýká zhruba třetiny našich táborů,“ vypočítává předseda okresní skautské rady Brno-město Martin Hovorka. Ztráta tábořišť je o to bolestnější, že o skauting má zájem stále víc dětí. Letos jich jede na tábor s brněnskými skauty o 127 víc než loni, tedy téměř dva tisíce.
V úvodním turnuse by mohli být svědky toho, jak se škodlivý brouk šíří. V první dekádě července totiž experti předpokládají druhé rojení kůrovce.
V tutéž dobu bude v plném proudu „spanilá jízda“ zástupců Lesů ČR, kteří objíždějí samosprávy, veřejnost i vlastníky lesů v obcích, jež jsou kůrovcem nejvíce postižené. Na konci července zamíří i do Tišnova, Blanska a Boskovic.
„Cíleně jsme se zaměřili na lokality, ve kterých se nyní těží nejvíce kůrovcového dřeva. Chceme otevřeně hovořit se starosty i občany a vyslechnout jejich názory,“ tvrdí generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.
„Jde nám o aktivní a společný postup při řešení kalamity. Budeme mluvit o stavu i ochraně tamních lesů, o využití místních kapacit, o dopravě a skladování kůrovcového dřeva a také o změnách v zákonech a jejich praktických přínosech,“ doplňuje.
Kůrovec devastuje lesy na Vysočině:
