„Je možné, že se v příštích letech budeme muset obrátit na město, protože nebudeme mít příjem z prodeje dřeva,“ prohlásil ředitel, který letos musel investice seškrtat na polovinu.
Když to vezmu sportovní terminologií, jaký je stav zápasu vy versus kůrovec?
V tuto chvíli jako lesáci hodně prohráváme. Přemnožení nejen v našich lesích je razantní, na což lesníci nebyli schopni reagovat. Možná někteří z nás mohli být zodpovědnější, a kdybychom více pracovali v lese, mohli jsme tempo této kalamity zpomalit.
Zanedbali jste tedy něco i vy jako Lesy města Brna?
Troufnu si říci, že ne, ale je tady spousta menších i větších vlastníků, kteří na ten stav rezignovali, kůrovcové dříví nevyhledávali a včas nezpracovávali, čímž se kůrovec přemnožil. Nemáme navíc jen jedno rojení a jedno napadnutí stromu, ale brouk vylétne až čtyřikrát a množí se geometrickou řadou. Normálně by se strom bránil zalitím kůrovce smůlou, ale v období sucha je oslabený, obrana není možná.
Loni jste vykáceli přibližně 71 tisíc kubíků dřeva, o 20 tisíc nad normu, kterou jste drželi. Letos už jste vytěžili více než 100 tisíc. Kolik to bude na konci roku?
Před časem jsem říkal, že letošní těžba bude 120 tisíc kubíků, dneska už to odhaduji na 135 nebo 140 tisíc, což je téměř trojnásobek ročního objemu v minulosti.
Vlastníte zhruba 8 300 hektarů lesa. Jak velkou plochu kůrovec zničil a ještě nejspíš zničí?
Náš majetek není ucelený, jsme na katastru 75 obcí od Brna přes Tišnovsko, Blanensko až po Březovou nad Svitavou. Naší výhodou také je, že máme zastoupení smrku okolo 30 procent, a ne 95 procent, jak je tomu někde na Vysočině. Přestože tedy těžíme velký objem dříví, neměly by vznikat obří holiny.
Jak jde odbyt dřeva na přesyceném trhu?
Prodáváme něco do Polska, něco na Slovensko, něco i dále. Když je něčeho nadbytek, každý se podbízí cenou, aby to vůbec dostal z lesa, a cena klesá i pod výrobní náklady. Navíc je obrovská poptávka po pracovní síle, jejíž cena roste.
Proděláváte na prodeji dřeva?
Zatím prodáváme se ziskem, nicméně s výrazně nižší marží. Dříve jsme získávali za kulatinu kolem 2 300 korun, dnes to je za 1 300 nebo 1 400 korun, cena dřeva horší jakosti klesla ze 1 700 na 800 korun. Jak to bude ale dál, to se uvidí, protože bude potřeba vykácené plochy zalesnit, a ty peníze, které jsme dříve získali prodejem dřeva, nejsou.
To je má další otázka, jestli máte peníze na obnovu lesa.
Dříve jsme si dělali rezervy z prodeje dřeva na pěstební činnost, což je teď obtížně realizovatelné.
Má cenu ty smrky kácet, když je trh přesycený jeho dřevem? Nemůže uschlý smrk zůstat v lese o něco déle?
Když byl strom napadený letos a letos ho skácíte, prodáte ho dráž, než když ho tam ještě necháte stát další rok nebo dva. Kvalita dřeva nejde uchovat a schovat jako obilí do sýpky. Když je napadené, do dvou měsíců má kvalitu o jednu třídu níž, což je cenový rozdíl tisíc korun. Další věcí je bezpečnost pohybu v lese.
Co může návštěvníkům v lese po kůrovci hrozit?
Může na ně spadnout nějaká větev, nebo přímo strom. Určitě jsme na tento stav ale nerezignovali, čerstvě napadené stromy se snažíme kácet a dřevo rychle odvážet z lesa. Není to však ani tak, že by strom spadl hned po napadení kůrovcem, trvá to dva roky i více podle stanoviště a povětrnostních podmínek, po nichž může být nebezpečný.
Je ten problém i v příměstských lesích kolem Brna?
V Brně příliš mnoho lesů nevlastníme. Něco málo kolem přehrady a pak menší plochy ve městě. Naše porosty jsou v okolí Lipůvky, dále na Tišnovsku nebo kolem Březové.
Kde je situace nejhorší?
Určitě na Blanensku, kde sousedíme se státními lesy, v nichž vypukla kalamita před třemi lety. V Brně to vypadá dobře, protože jsou zde hlavně listnaté lesy.
Neusychají vám navíc i sazenice a nezvyšují se vám tím tak dál náklady?
Srážky byly u nás letos poměrně příznivé, ztráty jsou proto minimální, někde se pohybujeme maximálně na deseti patnácti procentech. Naší výhodou také je, že máme vlastní lesní školky, kde je produkce zhruba milion sazenic, což je objem, který momentálně potřebujeme. Nemáme tedy příjem z prodeje, ale máme je pro vlastní spotřebu, což je také obrovský bonus.
Co konkrétně sázíte?
Dlouhodobě jsou to ze 70 procent listnáče, zejména buky, duby, lípa, z jehličnatých hlavně modřín, jedle nebo douglaska.
A co smrky, které ničí kůrovec?
Pokud se smrk v lese vysemení, nevyřezáváme ho pryč. V některých místech má stále své opodstatnění. Chceme smíšený les, kde bude alespoň pět různých druhů, protože když na jednu dřevinu přijde pohroma, ostatní ji nahradí.
Loni jste vysázeli 272 tisíc nových stromků. To bylo nějak výrazně méně, když jste před chvílí mluvil o milionu sazenic, který potřebujete?
Při obnově lesa upřednostňujeme jeho přirozenou obnovu. V předchozích letech jsme proto sázeli málo, a pokud nevznikla nějaká kalamita, byli jsme schopni les obnovovat tímto způsobem. Letos však počítáme s výsadbou přibližně 800 tisíc sazenic, v příštím roce to může být ještě více. Budeme tak narážet na kapacitu lesních školek, zda budeme sazenice vůbec mít.
Čekáte tak příští rok ještě horší než letošní?
Všechno záleží hlavně na počasí, které nikdo nedokáže předvídat.
Jinými slovy se chci zeptat, kolik smrků vám kůrovec sežral a kolik ještě může.
Ještě všechno není pryč. V lese jsme mohli přijít o 20 až 30 procent smrkových porostů ze zásoby zhruba 800 tisíc kubíků smrků ze začátku platnosti lesního hospodářského plánu v roce 2012. Nemáme ale místo, kde by smrk kvůli této kalamitě úplně zmizel. Každá kalamita navíc jednou pomine.
Až budou všechny smrky pryč.
Doufám, že nepřijdeme o všechny.
Loni jste byli v zisku šest milionů, což je polovina oproti předchozím rokům, ale kůrovce jste na druhou stranu řešili až v druhé polovině roku 2018. Nepropadnete se letos do ztráty?
Ve ztrátě nebudeme. Výsledek nebude rozhodně vyšší než loni, naopak se bude spíš blížit k nule. Peníze, které vyděláme, dáme do rezervy na pěstební činnost. Uvidíme, zda a jak velkou ji bude možné letos vytvořit.
Od státu můžete nějakou pomoc čekat?
Nestátní vlastníci by měli dostat náhrady za nízké ceny prodaného dříví. Peníze už jsme měli dostat, ale dosud nic nepřišlo. Jednání jsou zdlouhavá, doufáme, že se situace vyřeší koncem letošního nebo začátkem příštího roku.
Dalo vám už nějakou finanční injekci město jako vlastník?
Zatím jsme nepotřebovali žádný takový příspěvek, ale je možné, že se na město budeme muset v příštích letech obrátit, protože nebudeme mít příjem z prodaného dříví. Přijatelný hospodářský výsledek v letošním roce bude na úkor let příštích, kdy se očekává nižší těžba.
