Jižní Moravu rozveselil masopust

Vařené maso vytažené rovnou z kotle, k tomu nastrouhaný křen s jablky, černá polévka a jitrnice. Tyto zabijačkové speciality zavoněly dnes v mnoha obcích a městech na jižní Moravě. Neodmyslitelně totiž patří k masopustu, který právě dnešním dnem vrcholí.

Masopust nabádá k poslednímu "utržení z řetězu", zábavě i hodování. Následuje po něm čtyřicetidenní půst. Trvat má až do Velikonoc. Masopust, nejbláznivější svátek roku, zažívá renesanci.

Pestrobarevné průvody maškar nabývají na síle, je jich čím dál víc. A domácí zabijačky se přestěhovaly ze dvorků domů přímo na náměstí. Zájem je velký. Zabijačky se dnes stávají vzácností i pro lidi na vesnicích.

Dříve se chovali čuníci téměř v každé domácnosti, dnes se to už nevyplatí. A tak si jdou lidé užít nostalgii společně. Poklábosí, popijí a zavzpomínají.

Nejdřív to byli pohané, kteří oslavovali konec zimy a těšili se na jaro. Později převzala svátek křesťanská církev. Karnevalové období, které v těchto dnech vrcholí, bylo v minulosti pro lidi poslední příležitostí k hodování. Pak totiž následoval čtyřicetidenní půst. Až do Velikonoc.

půst ovládal spíže i ložnice

Podle historičky Soni Nezhodové z Horních Bojanovic půst dodržují věřící i dnes, symbolizuje pobývání Krista na poušti a jeho odolávání nástrahám ďábla.

Datum masopustů se každoročně mění, podle čeho se odvíjí?
Počítá se od Tří králů do takzvané Popeleční středy. Ta letos následuje po tomto víkendu. Hlavní oslavy propuknou v ulicích už ale dnes, protože lidé využívají volných dnů. Na Popeleční středu se naposled mohly jíst mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však byl už přísně postní. Hospodyně podávaly na stůl většinou čočku s vajíčkem, sýr, chléb, vařenou krupici nebo pečené brambory.

Jaké obyčeje a rituály si můžeme spojit s obdobím masopustu?
Na prvním místě to byla hojnost jídla, hlavně masa. Ve velkém se poráželi čuníci, smažilo se, peklo a popíjelo. Po domech chodily maškary, nechyběla muzika, tance, zpěv i obdarovávání. Bylo zvykem, že si chasa z vykoledovaných naturálií uspořádala večer hostinu, a tak dostávala vejce, slaninu i pečivo.

Tolerovala se, stejně jako dnes, určitá rozjařenost masopustních maškar?
Když "ostatníci" například vlezli do kurníku se slepicemi a sebrali tam vejce, nepovažovalo se to za krádež, ale spíš za žert. Za odměnu si maškary zatančily s děvčaty v domě. Tance byly jakýmsi magickým úkonem, jenž měl vyvolat plodnost.

Co za speciality nabízela masopustní tabule?
Vedla smažená jídla. Masopustní období mělo jednu zvláštnost, takzvaný kostkový olej. Lisoval se z pecek švestek a dokonce prý voněl po slivovici. Základem ale byly zabijačkové speciality: jitrnice, ovary, tlačenky, uzené maso.

Podle jakého klíče se volily převleky maškar?
Ústřední postavou byl vždycky medvěd, ten by neměl chybět v žádném průvodu ani dnes. Přisuzuje se mu síla a plodnost. Dříve jeho převlek tvořila sláma, hospodyně dávaly kousky stébel, které ukořistily, do husích hnízd, aby husy dobře seděly na vejcích. Dnes je už o slámu nouze, a tak chodí medvěd v kožichu. Stébla slámy nyní trousí maškary jen poskrovnu.

Je pravda, že střídmost se nevyhnulo ani manželským ložnicím?
I tam se držel půst nebo alespoň měl se dodržovat. Koneckonců za čas se zcela bezpečně poznalo, kdo byl neoblomný a kdo naopak zhřešil. Historické záznamy ale dokazují, že míra populace v tomto období byla nízká.