Jedna z posledních nevyužitých budov po celnících, kteří opustili hranice před čtrnácti lety při vstupu Česka do Schengenu, nezadržitelně chátrá a ztrácí se uprostřed nepořádku, který tu odhazují hlavně odpočívající řidiči kamionů.
Naprostá většina bývalých celnic na jihu Moravy přitom postupně našla svoje využití. Vznikla v nich muzea, herny, podniky nebo třeba informační bod ochránců přírody. Zbývá však pár staveb, jejichž osud je stále nejasný.
Ta mikulovská je jednou z nich. Když ji celníci opustili, dostalo město nabídku, aby budovu převzalo do správy.
„Tehdy ale roční náklady na údržbu vyšly asi na milion korun a to jsme opravdu nechtěli,“ říká mikulovský starosta Rostislav Koštial (ODS).
Jeho představou bylo, že místo využijí jako společnou výjezdovou stanici hasiči a záchranáři. Protože se ale už tehdy plánovala výstavba dálnice D52, která má vést právě místem celnice, a budovy tak při její stavbě pravděpodobně půjdou k zemi, se složkami integrovaného záchranného systému se nedohodl.
„Jak je vidět, ani po deseti letech dálnice nestojí a budova mohla docela dobře posloužit,“ podotýká starosta.
Objekt dnes využívá Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) jako archiv. Občas se tu znovu objeví policisté, například při loňských covidových kontrolách, kdy lidem na hranicích měřili teplotu, nebo ještě dříve při migrační vlně.
Co tu však jako jediné funguje opravdu každodenně, je kiosek pro koupi dálničních známek. Jinak místo vypadá jako odkladiště odpadků. „Úklid prostor je zajištěn na základě běžné údržby komunikací,“ tvrdí mluvčí ŘSD Jan Studecký.
Obdobná situace je na Břeclavsku i v Lanžhotě na dálnici D2, zde je ovšem reálnější šance na změnu. Budovu na pravé straně ve směru na Slovensko zatím vlastní Celní správa, která si ji ponechala, aby mohla v místě proclívat zboží pro mezinárodní obchod.
ŘSD teď usiluje o její získání do svého majetku, podobně jako je tomu na levé straně. Prostor chce přestavět na odpočívku.
„Na stavbu je aktuálně objednána projektová dokumentace pro společné povolení, zahájení přestavby se předpokládá v roce 2025,“ informuje Studecký.
Šanci má penzion i muzejní expozice
V prodeji je aktuálně bývalý areál celnice na hraničním přechodu Vratěnín - Drosendorf na Znojemsku.
„Takto zajímavých příhraničních objektů k prodeji není zrovna mnoho. Je opravdu nestandardní, ale s možnostmi, jaké má tato nemovitost, jde o velmi zajímavou nabídku,“ inzeruje realitní makléřka Irena Šnejdarová z realitní kanceláře Re-Max.
Vratěnínskou celnici už dříve využíval soukromník pro ubytování a občerstvení, územní plán však umožňuje v místě udělat třeba i sociální zařízení nebo klasické bydlení.
„Jednou z možností pro využití je zřízení penzionu pro cyklisty a turisty, kteří uvítají ubytování v nestandardní nemovitosti přímo na hranicích. Tato lokalita je totiž velmi žádaná z obou zemí,“ sděluje makléřka, podle níž se nabízí i zřízení domova pro seniory s kapacitou zhruba padesáti klientů.
Dvoupatrový dům s více než osmisetmetrovou plochou a 24 místnostmi je ovšem mimořádně energeticky nehospodárný a vyžadoval by tak další investice.
Stále opuštěná je i budova celnice v Hatích na jih od Znojma, kde Technické muzeum v Brně už přes deset let plánuje expozici celnictví a ochrany hranic. Jeho ředitel Ivo Štěpánek věří, že projekt se konečně pohne kupředu, muzeum už má přislíbenou dotaci ve výši 122 milionů korun.
„Administrativa s tím spojená je tak složitá, že už ji vyřizujeme bezmála rok,“ poukazuje Štěpánek. Podmínkou dotace je, aby byla expozice dokončená v roce 2023, což je ovšem šibeniční termín. Zvlášť nyní, kdy enormně vzrostly ceny ve stavebnictví. Technické muzeum tak v rozpočtu hledá cesty, jak ušetřit, aby se do zmíněných 122 milionů vešlo.
„Je otázkou, jestli do toho nějaká stavební firma půjde. Firmy teď velké zakázky odmítají, protože rozpočty, které byly připravené před rokem, se současnými cenami vůbec nekorespondují,“ upozorňuje Štěpánek s tím, že vybudování expozice celnictví je stále trochu vabank. „Uvidíme, snad se to podaří. Děláme pro to všechno,“ ujišťuje.
Technické muzeum zároveň pro expozici stále rozšiřuje sbírkový fond. Jeho základ tvoří věci z pozůstalosti dvou pracovníků finanční stráže Jaroslava Kusého a Václava Nováka, jedná se především o papírovou a fotografickou dokumentaci z let 1918 až 1948, která je velmi cenná.
Malé celnice koupili soukromníci
V muzeu se počítá také s diorámaty s ukázkami ženijně-technického zabezpečení tehdejší „železné opony“. Jeho součástí budou i interaktivní herny jako takzvané technické laboratoře. Návštěvnicky atraktivní má být vyhlídková věž, v níž se má prezentovat obor geodezie.
Co má jižní Morava vyřešeno, jsou malé celnice na česko-slovenské hranici, které jsou v naprosté většině v rukou soukromníků a mají nové využití. Starostové se tak vyhnuli problémům, jaké mají například jejich kolegové na Zlínsku, kde do provozu a údržby celnic musí obce investovat nemalé částky.
Také proto k poslednímu červnu tohoto roku vypovídají nájemní smlouvy a nemovitosti vrací kraji, na nějž přejdou rovněž povinnosti spojené například s úklidem odpadků po řidičích kamionů.
