Jeho horor s Pavlem Novým a Klárou Jandovou v hlavních rolích, kterým absolvoval bakalářské studium režie na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, byl zařazen do programu jednoho z nejprestižnějších světových festivalů hororu Rue Morgue Festival of Fear.
Mezinárodní přehlídka toho nejlepšího ze současných celovečerních a krátkých hororových filmů se uskuteční na konci srpna, pravidelně se jí účastní kolem čtyřiceti tisíc lidí. A Kašpařík má šanci, že jeho snímek navštíví i hvězda přehlídky, legendární režisér a producent Jámy a kyvadla a Zániku domu Usherů Roger Corman.
"Film vypráví příběh tří lidí, kteří se pokusí najít majetek zemřelé baronky pomocí spiritistické seance. Věci však naberou zcela jiný směr," prozradil zápletku režisér a spoluautor scénáře dvacetiminutového snímku.
S hvězdou svého filmu, Pavlem Novým, se Kašpařík seznámil na školní přednášce. "Slíbili jsme si spolupráci už před dvěma lety, ale poté Nový onemocněl, takže jsme se k ní dostali až nyní," sdělil režisér.
Točili 48 dní v kuse
Herečku Kláru Jandovou prý poté, co si přečetla scénář, také nemusel dlouho přemlouvat. "Jen po mně chtěla zaručit, že ji nečekají takové studentské podmínky, jaké zažila při natáčení s lidmi z FAMU, kdy pracovala i 24 hodin nonstop. To jsem ji politoval a řekl, že rozhodně ne. Ale nakonec, protože nás tlačil čas, svůj rekord překonala, v závěru jsme totiž točili 48 hodin v kuse," vzpomíná Kašpařík na komplikace.
Asi třicetičlenný tým filmařů točil hlavně v Rosicích. "Náklady na film byly dvě stě tisíc korun a je to opravdu nezávislá produkce, většina z toho byly mé úspory a peníze od mých rodičů," prozradil režisér. Přispělo mu ale i město Rosice.
Desetidenní natáčení na zámku ze 16. století bylo podle Kašpaříka doprovázeno řadou podivných nehod. "Konzultovali jsme vše s expertkou na černou magii Helenou Louckou. Ta paní nás naprosto nadchla, ale později vlastně i vystrašila. Když při pronášení formulí během rituálu spadlo světlo nebo se sama od sebe zřítila část dekorace, byli všichni strachy bez sebe," popisuje sugestivní atmosféru režisér. Někteří členové štábu se prý do všeho tak "zažrali", že odmítali v noci po zámku chodit sami.
Vše odkoukal z videopůjčovny
S trochou nadsázky by se o Kašpaříkovi dalo hovořit jako o českém hororovém Tarantinovi - stejně jako americký režisér se i třiadvacetiletý Kašpařík pro film nadchl ve videopůjčovně, kde strávil podstatnou část dětství. "Půjčovna patřila mému otci a já odmala koukal na horory, což mou filmařskou orientaci dost předurčilo," směje se tvůrce.
Žánr, který pro Česko příliš tradiční není, jej přitahuje možností rafinovaného budování napětí. "Horor může být vyprávěn i filmařsky vytříbeně, což se ale u nás moc nevede," lituje Kašpařík. I proto prý svůj film nabídl festivalům do světa, především Spojených států, kde má horor podstatně větší tradici i publikum.
"U nás bude mít film premiéru na Festivalu nad řekou v Písku a pak na podzim v kině Art," dodal tvůrce, který už plánuje další film. Zatím prý stále krátký, na celovečerní si troufne, až nasbírá více zkušeností.
