„Počet objasněných trestných činů mládeže na jižní Moravě se oproti předchozím rokům zvýšil zhruba o čtyřicet procent,“ vypočítal Karel Adam z brněnské pobočky Českého statistického úřadu.
Zatímco v roce 2018 se v této statistice objevilo 288 vyřešených případů, za rok 2019 to bylo 417 objasněných trestných činů. A téměř polovinu z nich tvořily u neplnoletých pachatelů krádeže.
„Poměrně často jsme také řešili násilné trestné činy nebo mravnostní kriminalitu,“ upřesnil mluvčí jihomoravských policistů David Chaloupka s tím, že v naprosté většině případů figurují chlapci.
Strážníci v ulicích se pak běžně zabývají vandalismem, popíjením alkoholu či kouřením cigaret. Zaznamenali ale i extrémnější případy.
„Bohužel jsme loni řešili i loupeže a dětskou prostituci,“ okomentoval statistiku mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Detaily nicméně strážníci ze zákona zmiňovat nemohou.
„Vzhledem k věku pachatelů není možné uvádět podrobné informace o jednotlivých případech,“ poznamenal Chaloupka.
Potřeba být „za hrdinu“
Obecně může být podle odborníků „spouštěčů“ kriminality celá řada. „Častým motivem je neúspěch ve škole, rodinné zázemí nebo vrstevníci,“ vypočítala Lenka Skácelová z brněnské pedagogicko-psychologické poradny.
Podle psychoterapeutky Stanislavy Ševčíkové nelze jednoznačně určit, že za prohřešky dětí proti zákonům může rodina či škola.
„Je však pravda, že řada rodičů mladistvých pachatelů má nízké příjmy, nízkou úroveň vzdělání či aplikuje extrémně přísnou, nebo naopak volnou výchovu. Více než polovina dětí páchajících trestnou činnost pak trpí hyperaktivitou či impulzivním chováním,“ sdělila Ševčíková.
A problém tradičně vzniká, když se dítě chytne špatné party. „Pravděpodobnost kriminálního chování pak výrazně roste,“ dodala Skácelová.
K efektivnímu předcházení kriminality by mělo docházet hlavně ve školách, kde se děti mají naučit zvládat stres a dodržovat společenská pravidla.
„Je třeba je učit neagresivnímu řešení konfliktů, schopnosti odkládání potřeb, respektu k druhým a rozlišování dobra a zla,“ podotkla psychoterapeutka Ševčíková.
Podle ní každé dítě potřebuje ocenění a být za hrdinu. „Pokud se mu to nepodaří, může odmítat společenské normy a hledat si skupinu, kde se ‚hrdinou‘ stane,“ poznamenala Ševčíková.
Vaňkovka gang rozprášili
To se nejspíš dělo i před dvěma lety, kdy nejen Brnem rezonoval případ takzvaného Vaňkovka gangu. Ten měl podle tehdejších informací přes 130 členů, kteří se často uchylovali k násilí.
„Trestnou činnost měl na svědomí zejména jeden pachatel, kterého obklopovala skupina kumpánů,“ připomněl policejní mluvčí Chaloupka.
Objasněné trestné činy neplnoletých na jižní Moravě
Za rokem následuje počet vyřešených případů a procento ze všech objasněných trestných činů. Zdroj: Policie ČR |
Podle zprávy o činnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pod nějž Jihomoravský kraj spadá, policisté v roce 2018 odhalili 48 neplnoletých, kteří byli součástí brněnských dětských gangů nebo na ně měli vazby – kromě Vaňkovka gangu šlo ještě o skupiny Gang Moldavská a Crips 13.
„Většině dětí stačil výchovný pohovor s pracovníkem sociálně-právní ochrany dětí, část z nich ale byla přemístěna do institucionální péče,“ sdělil ve zprávě vrchní státní zástupce Ivo Ištvan.
„Policisté se tehdy na gangy zaměřili a nyní nemáme informace, že by tyto děti dále páchaly trestnou činnost,“ uvedl Chaloupka.
Samotní policisté zatím nemají zcela jasno v tom, proč počet objasněných trestných činů mladistvých za poslední rok tak výrazně narostl. „Je pravděpodobné, že se kriminalita mládeže zvýšila, roli ale může hrát i fakt, že jsme byli oproti minulosti úspěšnější ve vyšetřování,“ přemítal policejní mluvčí.
Každopádně města se snaží prohřeškům neplnoletých předcházet. „Brno má vyčleněné peníze na projekty prevence kriminality a rizikového chování mládeže. V nich se děti učí komunikaci, respektování ostatních nebo řeší své problémy s odborníky. Věnujeme pozornost také rizikovému chování na sociálních sítích,“ řekl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
