Jižní Morava na tom podle hejtmana proti jiným regionům v přepočtu na obyvatele i další parametry, jako je počet žáků či rozloha, tratí, a nemůže proto tolik investovat do oprav silnic nebo nemocnic. Každoročně přichází o zhruba 1,5 miliardy korun.
„Budeme pracovat na společném vládním návrhu,“ řekl Grolich MF DNES ještě před jednáním s ministrem.
Už tím dal najevo, že je snaha o kompromis, který pak Stanjura slíbil – tedy že peníze pro kraje navýší postupně do roku 2027 o šest miliard nejen tím, že se více na daních vybere, ale úpravou celého systému.
Buď v následujících dvou letech dostanou kraje vždy tři miliardy navíc, nebo po tři roky po sobě vždy dvě. „Teď je to na asociaci krajů,“ řekl Stanjura s tím, že bude chtít, aby konkrétní postup odsouhlasilo minimálně osm regionů ze čtrnácti, tedy většina.
Kraj chce víc peněz od státu, podporu pro návrh změny ale teprve hledá![]() |
Původně šéf státní kasy trval na tom, aby si kraje jen jinak rozdělily stávající balík peněz mezi sebou, zástupci regionů však do něj chtěli zároveň přisypat zmiňovanou sumu.
Šestice krajů včetně toho Jihomoravského proto loni předložila do Poslanecké sněmovny vlastní návrh zákona, jak by se měl ideálně celý systém změnit.
Fialův kabinet slíbil jižní Moravě více peněz, teď ze slov couvá![]() |
Vláda k němu zaujala neutrální stanovisko, tedy de facto žádné, ve čtvrtek večer se však z popudu opozice sešli poslanci na mimořádné schůzi, aby předložený návrh krajů projednali. „Leží to tady už od září,“ kritizovala vládu opoziční poslankyně a bývalá hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO).
Ministr reagoval slovy, že nyní je na stole kompromisní návrh a že věří, že se tak brzy najde shoda. Vyzval proto zákonodárce, aby schůzi ukončili. Vládní většina nakonec po pár desítkách minut skutečně zamítla program jednání, a tak brzy skončilo.