Je jim 38 a 26 let, i tak se Brňané Marcel Kolaja a Markéta Gregorová stanou nejlépe ohodnocenými politiky z jižní Moravy. S platy v Evropském parlamentu, které se jen v základu šplhají na více než 220 tisíc korun hrubého měsíčně, se dostanou téměř na dvojnásobek toho, co pobírá hejtman.
Nově zvolení pirátští europoslanci tak navážou třeba na brněnského exprimátora Petra Duchoně, jenž v Bruselu působil v barvách ODS v letech 2004 až 2009.
Ve víkendových volbách Piráti dosáhli na téměř 14 procent hlasů, čímž získali tři křesla.
„V programu jsme identifikovali zásadní problémy, s nimiž se Evropská unie potýká. Evropa potřebuje systematicky řešit témata, jako je reforma autorských práv, daňové ráje a zastropování zemědělských dotací,“ vidí důvod úspěchu Kolaja.
Sám se chce zaměřit zejména na ochranu spotřebitelů a občanských svobod. Slíbil pracovat na odstraňování překážek jednotného vnitřního trhu, a to i v digitální sféře.
Regionu chtějí pomoc řešit sucho a podpořit startupy
Nejvyšší dopad na jižní Moravu z pirátského programu bude podle něj mít boj proti suchu. „Chci také podpořit investiční nástroje, jako jsou výhodné půjčky. Ty pomůžou startupům v Brně, které je bez nadsázky technologickým centrem Česka,“ vyzdvihl Kolaja.
Spolu s Gregorovou hned v pondělí odletěli do Bruselu, kde jednali o tom, do jakých výborů a stran se zapojí. „Výbory jsou nejdůležitější k určení, na jakém tématu se budeme nejvíc podílet. Jednáme se Zelenými a na stole je i liberální frakce. Ale rozhodně platí, že nepůjdeme tam, kde bude i hnutí ANO,“ řekla Gregorová, která se chce zaměřit na přibližování Evropského parlamentu lidem a hodlá bojovat proti exportu zbraní do krizových oblastí.
V „domovském“ Brně, kde k hlasovacím urnám přišlo přes 32 procent voličů, byl pirátský výsledek téměř dvojnásobně lepší než při komunálních volbách. „Loni se rozdělily proevropské hlasy mezi Žít Brno, Zelené a nás. Teď Žít Brno nekandidovalo a Zelení se přidali ke konzervativnější kandidátce,“ míní brněnská zastupitelka.
Této funkce se brzy vzdá. „Byla jsem požádána, abych ještě přišla na červnové zastupitelstvo. Bude se řešit sociální bydlení a já jsem byla jednou z nositelek tohoto tématu. Uvidím, zda mi to vyjde. Informaci o odstoupení pošlu už v příštích dnech, ale ke konkrétnímu datu zastupitelstva,“ objasnila Gregorová. Ještě před ustavujícím zastupitelstvem loni v listopadu se vzdala domluveného křesla radní pro kulturu.
Náhradníkem na její zastupitelský post je právě Kolaja, a tak se tam dostane až další v pořadí – dvaatřicetiletá fotografka a provozovatelka vinárny Monika Lukášová Spilková. Ta je nyní šéfkou kontrolního výboru Brna-střed, zabývá se tak i zakázkami,které můžou souviset s korupční aférou exradního Jiřího Švachuly (dříve ANO).
Kroužkovací skokani vytlačili regionální politiky
Díky pirátské dvojici má Jihomoravský kraj po pětileté pauze zastoupení v Bruselu. Nebýt však systému kroužkování, mohlo být ještě lépe. U ODS, druhé nejsilnější strany voleb, přeskočil Ondřeje Krutílka až z 15. místa exministr zahraničí Alexandr Vondra, jenž získal téměř 30 tisíc preferenčních hlasů. Krutílek byl přitom čtvrtý na kandidátce, a skončil tak těsně pod čarou.
„Musím uznat porážku. Saša Vondra byl silný soupeř. Počítal jsem s tím, že může na preferenčních hlasech získat, překvapil mě ale jejich počet. Už jsme se domlouvali i na spolupráci,“ uvedl brněnský specialista na legislativu Evropské unie.
Jana Hrnčíře z Blanska, dvojku kandidátky hnutí SPD, který dnes kumuluje funkci obecního i krajského zastupitele společně s mandátem poslance, podobným způsobem přeskákal armádní generál Hynek Blaško z osmého místa. Získal čtvrtý nejvyšší počet preferenčních hlasů mezi kandidáty ze všech politických uskupení – celkem ho zakroužkovalo 47 505 lidí.
Silnou pozici měli jihomoravští politici i v dalších hnutích, ale neuspěli. Propadlo Moravské zemské hnutí, jemuž dalo hlas jen 0,13 procenta voličů, stejně tak Moravané se ziskem 0,27 procenta hlasů. Pod hranicí jednoho procenta skončilo také hnutí Vědci pro Českou republiku, které vzniklo pod taktovkou spolku Brno+ Roberta Kotziana. Pro dvacítku akademiků a výzkumníků hlasovalo 19 tisíc lidí.
Na 1,56 procenta se však vyšplhalo hnutí s názvem ANO, vytrollíme europarlament. Více než 37 tisíc voličských hlasů zajistilo uskupení, které založil Brňan Jiří Kyjovský, podporu od státu. „Trollové“ si tak přijdou na více než 1,1 milionu korun. Příspěvek 30 korun za jeden hlas získávají politické subjekty, jež si ve volbách do Evropského parlamentu vysloužily hlasy alespoň jednoho procenta voličů.
Jihomoravští europoslanciMarcel Kolaja Osmatřicetiletý Kolaja pochází z Moravské Třebové, má bakalářský titul z informatiky na Masarykově univerzitě. Členem České pirátské strany je od roku 2010. Ačkoli ve straně nezastával žádné výraznější pozice, vedení mu dalo důvěru ve volbách do Evropského parlamentu. Lídr pirátské kandidátky uspěl se ziskem 15 398 preferenčních hlasů. V minulosti se podílel na založení spolku Otevřená města, který podporuje radnice ve vstřícnosti k lidem či transparentním hospodaření. Také vystupoval proti zavedení softwarových patentů, které by výrazně poškodily inovace i menší softwarové firmy. Markéta Gregorová Šestadvacetiletá Mostečanka má bakalářský titul z Masarykovy univerzity v oboru mezinárodní vztahy a evropská studia. V České pirátské straně působí od roku 2013, od loňského prosince je předsedkyní Evropské pirátské strany. Ve volbách do Evropského parlamentu kandidovala z druhého místa a získala 14 158 preferenčních hlasů. Před pěti lety jako trojka neuspěla. Loni se stala brněnskou zastupitelkou. Po volbách měla zastávat pozici radní pro kulturu, ale funkce se vzdala, protože nesouhlasila se vznikající koalicí ODS, lidovců, Pirátů a ČSSD. Mandát zastupitelky nyní přepustí Monice Lukášové Spilkové. |
