Zamítnutím stížnosti kauza před českými soudy definitivně končí.
„Podstatné pro nás byly dva faktory. Rozsudky obecných soudů byly korektní a správné. Chyběla adresnost a přímá újma. Obě hry sledovaly legitimní cíl směřující k diskusi o náboženském násilí. Soudci by se neměli stát strážci veřejné morálky,“ řekl soudce zpravodaj Ludvík David.
Ústavní soud tak dal za pravdu městskému soudu, že to, co se odehrává na jevišti, je potřeba vnímat jako jistou formu nadsázky. Při rozhodování bylo pro soudce Ústavního soudu důležité i základní právo na svobodu projevu.
„Jsem rád, jak Ústavní soud rozhodl, ale nevnímám to jako vítězství. Jsem do hloubi srdce přesvědčen, že nikdy nešlo o rozdílnost hodnot jako spíš o nedorozumění,“ uvedl ředitel Centra experimentálního divadla v Brně Miroslav Oščatka. „Dialog, nikoli hádání se o to, kdo má pravdu. To by bylo vítězství,“ doplnil.
Duka a Němec rozhodnutí Ústavního soudu respektují, trvají ale na tom, že nezávislý soud by se měl na tvorbě morálky podílet.
„Válka na Ukrajině nám ukazuje, že netolerance a hrubé hanobení druhých vede k velkému zlu. Ústavní soud řekl, že by se v zásadě soudci, a to ani ústavní, neměli stát strážci veřejné morálky. Otázka je, kdo je dnes strážce morálky? Občanský zákoník přímo odkazuje na morálku,“ řekl za sebe i Duku Němec.
Dodal, že s kardinálem mají za to, že právě nezávislý soud by se měl na tvorbě morálky podílet. „Protože pokud ani soud nestráží morálku, pak by měl pravdu Putin s válkou na Ukrajině. Morálku pak určuje ten, kdo má více hrubosti a peněz. A s tím nesouhlasíme,“ prohlásil Němec.
Hra Prokletí tematizuje zneužívání dětí kněžími a v jedné scéně je ztvárněn náznak orálního sexu na soše papeže Jana Pavla II.
Kadinál Duka mohl aktivně vystupovat na veřejnosti, řekl Nejvyšší soud
Druhá hra kriticky hodnotí vztah západní společnosti k muslimskému světu a obsahuje třeba scénu, kdy herec sestoupí z kříže a předstírá znásilnění muslimské ženy.
Právě na provokativní zobrazení některých křesťanských symbolů a kritiku římskokatolické církve si kardinál Dominik Duka s advokátem stěžovali. Před obecnými soudy se prostřednictvím žaloby na ochranu osobnosti neúspěšně domáhali omluvy od obou divadel s tím, že bylo zasaženo do jejich osobnostních práv.
Tvrdili, že do jejich práv občanů České republiky římskokatolického vyznání bylo v těchto dvou inscenacích zasaženo zobrazením reprezentantů jejich víry nepřijatelným způsobem, jenž poškodil jejich lidskou důstojnost, víru, vyznání a představoval nerovné zacházení s jejich církví.
Žalobu na Národní divadlo Brno, které festival pořádalo, a Centrum experimentálního divadla, na jehož scéně v Divadle Husa na provázku se představení hrála, nejprve zamítl Městský soud v Brně, Duka s Němcem neuspěli ani s odvoláním ke Krajskému soudu v Brně.
Oba soudy zdůrazňovaly svobodu slova a uměleckého projevu, stejně jako to, že obě představení nastolovala důležitá témata.
Podle pravomocného rozsudku, potvrzeného i Nejvyšším soudem, nešlo o diskriminaci křesťanů ani zásah do práva na svobodu vyznání. Pokud chtěl kardinál vyjádřit rozhořčení nad obsahem her, mohl podle Nejvyššího soudu aktivně vystupovat na veřejnosti a využít autoritu svého úřadu.
Soud také poukázal na to, že Duka ani Němec představení neviděli a kritizovali jen některé medializované scény. Před uvedením hry Naše násilí a vaše násilí se před divadlem shromáždily stovky protestujících. Asi dvacítka z nich pak představení přerušila, když vstoupili přímo na jeviště. Divadelníci hru dohráli po zásahu policie a za podpory diváků.
6. dubna 2018 |
