Martin Glaser vede Národní divadlo Brno od roku 2013.

Martin Glaser vede Národní divadlo Brno od roku 2013. | foto: Radim Strachoň, MAFRA

Dvě divadla, dva rozdílné přístupy magistrátu. V Brně bobtná spor o peníze

  • 17
Brněnská kultura musí příští rok vyjít s takřka stejnými penězi od města jako letos – až na Městské divadlo. K instituci vedené Stanislavem Mošou, jenž figuroval na kandidátce vládnoucí ODS, jsou politici štědřejší než k jiným. Napříč scénou jejich postoj sklízí vlnu kritiky, zejména u šéfa Národního divadla Brno Martina Glasera, který se marně domáhal peněz navíc na organizaci festivalu Janáček.

Jsou to tři týdny, co si šéf Národního divadla Brno Martin Glaser v rozhovoru pro MF DNES posteskl, že od Brna jakožto zřizovatele své instituce nedostává dostatek peněz, potřebných k udržení kvality představení.

Politici z brněnského magistrátu se nespokojenému principálovi obratem „odvděčili“ tím, že mu odmítli přidat peníze na organizaci následujícího ročníku festivalu Janáček Brno. Ten příští rok připomene 170 let od narození významného skladatele a Glaser, jehož divadlo festival pořádá, chtěl angažovat jednoho člověka na organizaci navíc. Peněz na tuto pomoc se však nedočkal; z městské kasy mu místo toho přiteče stejná suma, jakou dostává od roku 2018.

„Tento požadavek evidujeme vedle dalších požadavků všech organizací, vznášených při tvorbě rozpočtu. Je to obvyklý proces. Navýšení peněz na festival nebylo zatím vedením města vyhověno,“ potvrdil mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.

Za cenu dacie dostává Brno mercedes, míní šéf divadla po dekádě ve funkci

Glaser neskrývá rozladění. Místo injekce, kterou považoval za potřebnou, dostane do půlmiliardového rozpočtu na příští rok od města jen o dva miliony navíc. Vyplývá to z návrhu, který budou příští týden schvalovat zastupitelé.

„Po dvou letech bezprecedentní inflace je toto navýšení pro nás smutnou zprávou,“ konstatuje hořce.

Mezitím se však Městské divadlo Brno vedené Stanislavem Mošou, jenž figuroval na kandidátce ODS, nedávno dočkalo 23 milionů korun navíc na platy.

Se stejnou sumou navíc může Moša počítat i v příštím roce. „Jinak by nastala stejná situace jako letos, kdy bych opět musel přijít na magistrát, že budeme ve ztrátě,“ prohlásil. Osočování, že peníze dostal jen protekčně jako odměnu za podporu ve volbách, považuje šéf Městského divadla Brno za nespravedlivé.

Město nechce držet kvalitu, zlobí se Glaser

K těm, jimž okatý rozdíl v podpoře obou zmíněných divadel není po chuti, patří opoziční zastupitel a bývalý náměstek pro kulturu Matěj Hollan (Žít Brno). Upozorňuje, že se tak vytváří rozdíl mezi dvěma podobnými institucemi, přičemž v jedné, tedy v Městském divadle, budou mít herci i další profese v průměru až o čtvrtinu vyšší platy než v Národním. „Minimálně u něj proto budeme navrhovat dorovnání, aby platy v obou divadlech byly v průměru na stejné úrovni,“ řekl Hollan. O jak vysokou sumu by se jednalo a kde by ji v rozpočtu vzal, nesdělil.

Provozní příspěvky pro městské kulturní instituce v Brně

Národní divadlo 516 mil.
Městské divadlo 283 mil.
Filharmonie 116 mil.
Knihovna J. Mahena 95 mil.
Muzeum m. Brna 94 mil.
CED 69 mil.
Divadlo Radost 33 mil.
Dům umění 32 mil.

Pozn.: návrh rozpočtu na rok 2024

Faktem je, že nejen Národnímu divadlu brněnské vedení výrazněji přilepšilo na letošek kvůli vyšším cenám energií. Další rostoucí náklady už ale podle Glasera město nezohlednilo. Ředitel, kterého současné vedení města potvrdilo ve funkci letos v lednu, to ostře kritizuje. „Město asi nechce, aby byla udržena kvalita a kvantita produkce, protože všude rostou náklady, ale na tento růst se nereaguje,“ zlobí se.

Tři miliony navíc? „Výsměch“

Glaser není v brněnské kultuře sám, kdo musí třikrát otáčet každou korunu. Velmi neutěšená situace je i v Centru experimentálního divadla (CED), pod nějž spadá HaDivadlo nebo Divadlo Husa na provázku. To ostatně přiznává i sám odbor kultury brněnského magistrátu, když doporučuje zastupitelům ještě letos poslat na účet CED dalších 319 tisíc na marketing. Dnes je jeho reklama na minimu.

I když město přihrálo CED další tři miliony na vyšší platy, nebude to podle ředitele divadla Miroslava Oščatky stačit. „Město se podfinancování snaží řešit účelovými příspěvky, ale tento proces je pomalý a nedostatečný,“ řekl. Pro názorný příklad uvedl, že inflace za poslední tři roky jim „spolykala“ devět milionů, což je přes třináct procent celkového rozpočtu.

Marie Kučerová je ředitelkou Filharmonie Brno od roku 2013

Rovněž podle Hollana je přidání tří milionů výsměchem. „To je opravdu nic,“ uvedl. Kritizuje však především to, že rozdílným přístupem k organizacím, které zřizuje, dělá vedení Brna nesystémové kroky. Více peněz pro své zaměstnance by uvítali i jiní, včetně šéfky Filharmonie Brno Marie Kučerové. Příští rok bude operovat se stejným rozpočtem jako letos, vynecháme-li tři menší účelové příspěvky na konkrétní akce.

„Vnímám zvýšený tlak na náš rozpočet kvůli všudypřítomné inflaci, k níž patří i požadavky na platy v kultuře. Ale to je téma, o kterém se povedou debaty,“ říká Kučerová opatrně, nejspíš proto, aby si politiky nenaštvala podobně jako Glaser a ti jí příští rok nestopli stavbu koncertního sálu.

Magistrát se hájí, že hospodaření sleduje u všech institucí, a slibuje hledat řešení i v kontextu změn způsobených vládním konsolidačním balíčkem. „Bude se zabývat situací komplexně z pohledu celého rozpočtu města,“ dodal Poňuchálek.