„To, co jsem si předsevzala, se podařilo, a je tedy čas předat péči o univerzitu dál. Na mě čekají nové výzvy,“ odpověděla Danuše Nerudová na dotaz, zda bude post ve vedení univerzity v říjnových volbách obhajovat a zda se chystá kandidovat v příštích prezidentských volbách.
Redakce oslovila i její kolegy, kteří s ní spolupracují, ať už v Komisi pro spravedlivé důchody, jejíž je ekonomka Nerudová předsedkyní, nebo v rámci expertní platformy KoroNERV-20, co na její možnou prezidentskou kandidaturu říkají.
„Jako rektorka velké univerzity má zkušenosti se státní správou a dobrou práci odvedla zejména v důchodové komisi. Je až malý zázrak, že se komise byla schopná dobrat návrhu, který je dobrý. To je v uskupení lidí s odlišnými zájmy velmi obtížné a vnímám to jako prokázání politického umu,“ okomentoval krajský radní Jiří Hlavenka (Piráti), který je stejně jako Nerudová členem platformy KoroNERV-20, s tím, že ji zná už nějakou dobu osobně i profesně a za něj by byla jednou z nejlepších kandidátek.
Na rozdíl od jiných možných kandidátů, o nichž se mluví, na Nerudové oceňuje její neutralitu. „Není v politické funkci, ani není spojená s žádnou politickou stranou, což je záruka, že by nebyla stranickou prezidentkou,“ dodal Hlavenka a podotkl, že by si Česko zasloužilo mít prezidentku.
„Je ochotná vyslechnout radu“
Podle ekonoma Roberta Jahody, vedoucího katedry veřejné ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a člena Komise pro spravedlivé důchody, by Nerudová byla vhodnou kandidátkou na hlavu státu. „Myslím, že by stálo za to, aby kandidovala,“ uvedl Jahoda.
Ze spolupráce s ní vyzdvihuje, že je uvážlivá, pracovitá a vyslechne názory ostatních. „Nemusí nutně prosazovat svůj vlastní názor v okamžiku, kdy vidí, že má kolem sebe lidi, kteří ji jsou schopni poradit. Že je ochotná vyslechnout radu, je podle mě důležitá vlastnost,“ dodal Jahoda.
Už několikrát však také prokázala, že si dokáže prosadit svou a nebojí se rázných kroků. Když v březnu 2018 nedostal tehdejší rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek pozvánku na inauguraci prezidenta Miloše Zemana, rozhodla se coby čerstvě jmenovaná šéfka Mendelovy univerzity, že se ceremoniálu na Hradě nezúčastní.
Na to, jak se rozhodnou ostatní, nečekala ani na začátku března minulého roku při vypuknutí koronavirové pandemie a na dva týdny preventivně zrušila prezenční výuku. Další školy pak učinily to samé za týden v návaznosti na rozhodnutí bezpečnostní rady státu.
Být ženou podle politologa nestačí
V čele Mendelovy univerzity zůstane Nerudová do února, kdy jí končí čtyřleté funkční období.
„Při kandidatuře na post rektorky jsem si předsevzala, že z Mendelovy univerzity udělám otevřenou instituci 21. století, a že mým cílem je, aby vystoupila ze stínu brněnských univerzit. Mendelova univerzita jako první univerzita v ČR získala HR Award (ocenění v oblasti lidských zdrojů, které uděluje Evropská komise, pozn. red.), což je pro nás obrovských úspěch,“ podotýká Nerudová.
Politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se domnívá, že lidé nebudou pro někoho hlasovat jen proto, aby Česko mělo prezidentku.
„I v případě slovenské hlavy státu Zuzany Čaputové šlo o to, že byla mimo jiné známá jako občanská aktivistka,“ okomentoval Mlejnek.
Před pár dny oznámila, že zvažuje kandidaturu, i ministryně financí a brněnská rodačka Alena Schillerová (ANO).
„Zatím nevíme, jak by se Danuše Nerudová chtěla profilovat a na jaké voliče cílit. Mohlo by se stát, že by se s Alenou Schillerovou přetahovala o nějaké voliče, ale třeba taky ne a svoji cílovku by si vymezila jinak. Dokud se ona sama přesně nevymezí a nebudeme znát jména všech, je těžké odhadovat šance jednotlivých kandidátů,“ uzavřel politolog.
