Na to, aby mohl v areálu bývalého zemědělského družstva v brněnském Žebětíně začít stavět bydlení pro zhruba 600 lidí, čekal Libor Šparlinek dlouhých 14 let.
„Je to překrásná lokalita v jižním svahu a v přírodě, ale bez změny územního plánu jsme se mohli jen dívat, jak pozemky zarůstají lebedou,“ říká jednatel investiční společnosti Colonico.
Dočkal se až letos v červnu, kdy v rámci balíku úprav územního plánu brněnští zastupitelé odhlasovali proměnu pozemku ze zemědělského areálu na bydlení.
Pustit se do přípravy výstavby sedmipodlažního domu s 21 byty v Komárově může po osmi letech i další brněnský developer Tomáš Kaláb. On i další investoři se shodují, že se v dříve stavebně „zatuhlém“ Brně hnuly ledy.
„Jsme za to rádi, protože tyto projekty mají dlouhou setrvačnost. Pokud se například teď schválila změna územního plánu, potrvá ještě dva tři roky, než se začne stavět. I tak je to ale krok správným směrem,“ oznamuje Kaláb.
Ke zlepšení situace podle nich pomohlo i zásadní zkrácení čekacích dob na stanoviska odboru územního plánovaní a rozvoje brněnského magistrátu, kde se před rokem změnila vedoucí.
„Dříve jsme čekali na jedno stanovisko třeba devět měsíců, teď ho máme v řádech týdnů,“ sděluje Kaláb.
Spolu s menšími projekty se začínají hýbat i plány, které v konečném důsledku přinesou Brnu tisíce bytů a celé nové čtvrti. Díky tomu by se mohly konečně snížit nebo alespoň zastavit ceny nových bytů, které se ve městě vyšplhaly na 85 tisíc korun za metr čtvereční.
„Určitě se to neprojeví hned, ale je to první vlaštovka k tomu, aby se to změnilo. Pružnost územního plánování a chodu úřadů je jednou ze základních podmínek,“ říká ekonom Lukáš Kovanda z investiční společnosti Czech Fund.
Máme na čem stavět, říká developer
Mezi největší developery patří například společnost Financial Consortium, která staví v oblasti bývalé Mosilany.
„Pro nás je zásadní zkrácená změna územního plánu na chystanou Brněnskou třídu a plochy, které kolem leží. V tuto chvíli se dokončuje územní studie na Chytrou čtvrť Špitálku, Mosilanu, Dřevozpracující podnik a bývalé Šmeralovy závody a my máme na čem stavět. A to přeneseně i doslova. Pokud by se to nestalo, museli bychom čekat až na nový územní plán, což je zdržení minimálně dva a půl roku,“ podotýká jednatel společnosti Jiří Martinák.
Firma v lokalitě chystá projekt za zhruba 2,5 miliardy korun, který by měl přinést více než tisíc bytů.
„V jižní části pod železničním viaduktem počítáme asi s 800 byty. V severní části, která přiléhá k městem plánované Chytré čtvrti, postavíme dva nebo tři bytové domy s 200 až 250 byty,“ přibližuje Martinák. „Podél viaduktu nelze stavět byty, takže tam počítáme hlavně s administrativními prostorami,“ doplňuje.
O zásadní krok postoupí i projekt nové čtvrti v areálu bývalé Zbrojovky, kde se v tuto chvíli také chystá změna územního plánu. Schválená zastupitelstvem by měla být ještě letos na podzim.
„Pro nás je to určitě dobrá zpráva. I když bude potřeba vyřešit řadu problémů kolem dopravy a protipovodňových opatření, je to odrazový můstek k tomu, abychom mohli areál plnohodnotně začít rozvíjet,“ oceňuje Jan Růžička, manažer projektu Nová Zbrojovka ze společnosti CPI.
Na ploše 22 hektarů, což je srovnatelné s územím za Lužánkami, by měla vzniknout úplně nová čtvrť s bydlením, kancelářemi, službami, školkou, případně základní školou, třemi náměstími, cyklostezkami, rekreační i sportovní zónou. Odhadem by tu mělo do budoucna vzniknout od 1 500 až do 2 000 bytů.
Směrem k výstavbě 400 bytů ve Čtvrti Pod Hády pokročila i společnost Trikaya. Dalších 110 bytů chystá v rezidenci Ponavia v Králově Poli, kde by úprava územního plánu měla proběhnout do konce roku.
V běhu je i dlouho chystaný projekt společnosti Kliminvest na přestavbu Jaselských kasáren v Králově Poli, kde by měly vzniknout další stovky bytů. Umožní ji nejen nedávné ukončení letitého sporu mezi městem a investorem, ale také chystaná změna územního plánu tak, aby tu mohla vzniknout další nová čtvrť.
Změny otevřely i cestu k výstavbě, kterou chystá město. Jedná se například o 340 bytů na Kamenném vrchu v Novém Lískovci a stovku ve vnitrobloku ve Francouzské ulici.
„Nově plánujeme další družstevní byty. Při ulici Rumiště v areálu bývalého Dřevopodniku by v první etapě mělo vzniknout až 150 bytů,“ odhaluje radní Brna pro plánování a územní rozvoj Filip Chvátal (KDU-ČSL).
Projekty, kterým pomůže změna územního plánu
|
