Brno ukázalo řešení bezdomovectví. Jiná města se diví, proč teď otočilo

Oceňovaný systém pro rychlé zabydlování bezdomovců současná vládnoucí koalice v Brně zbrzdila a místo původně plánované stovky bytů jich schválila jen dvacet na dva roky. Projekt však žije dál a paradoxně se k němu hlásí desítky měst a neziskových organizací.

Buď samy, či přes výzvu ministerstva práce a sociálních věcí, jež dokonce princip Housing First, tedy bydlení především, včlenilo do oficiálního programu likvidace chudoby v Česku. A uvolnilo 150 milionů korun na sociální práci s lidmi, kteří byty dostanou.

A řada z těch, kteří se k výzvě přihlásili, děkují Brnu, že jim prošlapalo cestu. „Je pro nás vzorem. Věděli jsme, že něco takového existuje v zahraničí, ale detaily jsme získali až díky Brnu, které nám ukázalo, že to jde i v Česku,“ říká Lenka Černá z Dobrovolnického centra v Ústí nad Labem.

Z programu žádá o 15 milionů na pomoc lidem v pětačtyřiceti bytech pro první rok a stejný počet plánuje i na další období.

„Máme v Ústí 15 tisíc lidí, kteří potřebují pomoc, a toto je možnost, jak začít. Nakloněné je tomu i vedení města. Sice zatím volné byty nemá, takže jednáme se soukromníky, ale chystá projekty, aby je získalo,“ dodala Černá.

Brněnský přínos oceňuje i ministerstvo

Na principy Housing First přešla i pražská pobočka Armády spásy v Lidické ulici, přestože hlavní město do výzvy ministerstva nespadá.

„Měli jsme systém, kde lidé procházejí několika stupni od azylových domů přes ubytovny až po byty, ale Brno ukázalo, že existuje vhodnější a efektivnější nástroj. Prostupné bydlení prosívá klienty, takže zbudou ti nejlepší, ale ti nejbídnější zůstávají dole,“ vysvětluje šéf pobočky Jan Desenský.

Podle něj je brněnská „otočka“, kterou udělalo nynější vedení města v čele s ODS, na škodu. „Mrzí mě to,“ přiznává.

Že to bylo právě Brno, které principy Housing First otestovalo a ukázalo, že fungují, uznává i ministerstvo práce a sociálních věcí, které už otevřelo pomyslný kohoutek s penězi.

„Při přípravě výzvy jsme reflektovali zkušenosti z rychlého zabydlení rodin s dětmi v Brně, jež potvrdilo úspěšnost použití v českých podmínkách,“ sděluje mluvčí resortu Barbara Hanousek Eckhardová.

O konzultaci požádalo dvaadvacet měst a organizací a zatím dorazilo devět žádostí. Z měst to jsou České Budějovice, Most či Jihlava, ale také neziskovky z Ostravy, Trutnova nebo například Romodrom s celostátní působností. „Zatím jsme schválili sedm žádostí v hodnotě 54 milionů korun, ale výzva je otevřená do konce října, takže počet není konečný,“ upřesňuje Eckhardová.

„Projekt ukázal, že bezdomovectví je řešitelný problém“

Zatímco na brněnské úrovni se problematiky zabydlování bezdomovců ujalo hnutí Žít Brno ve spolupráci s Platformou pro sociální bydlení, celostátně se tématu věnují Piráti, v parlamentu pak hlavně jejich poslankyně Olga Richterová.

Co je Housing First

• Upřednostňuje bydlení ve standardním nájemním bytě jako základní podmínku toho, aby se člověk dostal z chudoby. K tomu potřebuje sociálního pracovníka, který jej povede. Projekt pochází z USA a je úspěšný i v několika státech Evropské unie, třeba ve Finsku. 
• V Česku jej poprvé otestovalo Brno na 50 rodinách s dětmi. Drtivá většina si bydlení udržela. 
• Ministerstvo práce a sociálních věcí díky tomu vypsalo program založený na těchto principech a uvolnilo na něj 150 milionů korun. 
• Reagovalo 22 měst a neziskových organizací (České Budějovice, Most, Jihlava, Otrokovice, Ústí nad Labem, Ostrava či Trutnov). 
• Přihlásí se i Brno, místo plánovaných alespoň 100 bytů jich však nová koalice schválila 20 na dva roky.

Právě ta ale sklidila od tvůrců projektu ze Žít Brno kritiku za souhlas s přístupem brněnských Pirátů. Ti totiž změnu kurzu v Brně jako členové koalice nakonec odsouhlasili.

Přitom odklon od projektu, který funguje, odborníci nechápou. „Brno přispělo k tomu, že ostatní města i státní organizace začaly brát Housing First vážně a změnily přístup. Je škoda, že zrovna tam se najednou rozhodli jít opačným směrem,“ kroutí hlavou ředitel celostátně působící Platformy pro sociální bydlení Vít Lesák.

Další velkou chybou podle něj je, že Brno změnilo pravidla pro výběr uchazečů. Do programu už přednostně nezařadí lidi s kriminální minulostí, závislé na drogách či konfliktní z hlediska soužití na ubytovnách – tedy ty, kteří potřebují pomoc nejvíc.

Přitom původním brněnským projektem se inspirují i další města. Jihlava plánuje pilotně zabydlet dvanáct bytů a žádá o čtyři miliony korun, Most chce necelých šest milionů na desítku bytů. Jiná města se sice přímo do výzvy nehlásí, ale vstupují do ní jako partner neziskových organizací, například Plzeň, kde pro lidi v nouzi nabídnou patnáct bytů.

Další radnice zase principy Housing First včlenily přímo do své sociální práce, třeba Liberec. „Nechali jsme se inspirovat Brnem, rozdíl je jen v cílové skupině. Projekt jsme nezaměřili jen na rodiny, ale máme v něm převážně jednotlivce, protože město vlastní hlavně malé byty,“ upřesnil šéf sociálního odboru libereckého magistrátu Pavel Kalous.

Přínos programu Housing First oceňuje také hlavní město Praha, které se ale do výzvy podle pravidel hlásit nemůže. „Brněnský projekt ukázal, že bezdomovectví rodin je řešitelný problém. Z předchozího přístupu ‚bezdomovectví tu bylo, je a bude a nelze s ním nic dělat‘ je najednou realistická možnost, že v Praze nemusí žádné dítě vyrůstat na ubytovně,“ míní pražský radní pro bydlení Adam Zábranský (Piráti).

Proti seškrtání bytů pro bezdomovce protestovala v Brně asi stovka lidí