Brněnský drak je symbolem města už celá staletí. Za tu dobu zažil preparovaný krokodýl mnoho oprav a úprav, včetně jedné za nacistické okupace.
Ta však byla mimořádně necitlivá, a tak se drak dočkal po válce pořádné generálky, která mu dala dnešní vzhled. Na Starou radnici se pak vrátil přesně před šedesáti lety, 14. července 1956.
„Drak se po důkladné odborné opravě dnes ráno opět vrátil na své místo,“ psalo se v dobovém tisku. „Byl opravován 14 měsíců preparátorem Ferdinandem Dobrovolným, známým ilustrátorským a rekonstrukčním uměním diluviální fauny z expozice Anthropos na brněnském výstavišti (1928),“ líčily tehdejší noviny Lidová demokracie a Svobodné slovo.
Restaurátor ze 4,8 metru dlouhého a 200 kilogramů vážícího draka musel vyndat dřevěnou desku, již mu dali restaurátoři za okupace, a „vložil do něho novou pevnou kostru a dal mu na správného draka náležité proporce, zasadil mu správně zuby a oči“.
Patrně při této opravě byla také „svěšená“ podoba draka změněna na dnešní s nataženou hlavou i nohama.
Trutnovští, markrabě Matyáš...
Brněnský symbol tak prošel další kapitolou ze své skutečně přebohaté historie. Jak začala? „To dodnes nikdo přesně neví a všechny hypotézy zůstávají zatím nepotvrzené,“ podotýká přední znalkyně brněnské historie Milena Flodrová.
Pohádka o brněnském krokodýloviBáseň Oldřicha Mikuláška Byl jednou jeden krokodýl Chviličku plaval, chvilku lez Zprvu byl hodný jako psík Když plazíval se přes hory, K obědu chtěl drak ještě zvlášť A jedl vločky, vítr, déšť, Tak tloustl strašný, hladný drak Nejprve hubl den co den Nejedl, nepil, jenom spal |
Podle trutnovských pověstí se traduje, že vycpanou kůži draka, kterého zde zabili v roce 1006, darovali Trutnovští roku 1024 při konání zemského sněmu v Brně mladému knížeti Břetislavovi, jenž ji následně věnoval městu.
„To ovšem není možné, protože v té době město Brno jako takové ještě neexistovalo, takže ani zemský sněm se zde na místě maximálně s několika osadníky konat nemohl,“ vyvrací tuto možnost historička.
Sama nepodporuje ani nejčastěji tradovanou teorii, podle níž krokodýla daroval Brnu v roce 1608 markrabě Matyáš.
Ačkoliv zpráva o tomto daru byla v roce 1749 uložena do báně radniční věže, podle Flodrové to nemůže být pravda už podle účtů z brněnského archivu, kde jsou zaznamenány čtyři zlaté za oživování draka malířem už roku 1568 a pak v letech 1578 a 1579 i restaurování a odčervování.
... nebo císař Zikmund?
Historička se kloní k teorii, pro kterou se objevil důkaz při opravě hradu Špilberk.
„Našla se zde kachle od kamen se znakem císaře Zikmunda orámovaným drakem právě v té podobě, jakou známe z průjezdu Staré radnice. Dračí řád neboli Ordo equestris Draconis Hungariae uděloval Zikmund od roku 1408 či 1409 svým příznivcům a Brno, které mu hodně pomohlo v boji proti husitům, bylo logickým příjemcem,“ dokládá historička.
Ani po dotazu Brna historikům z Budapešti, kteří by měli mít podklady k příjemcům Zikmundova řádu, se však Brňané nedočkali odpovědi, zda byl řád městu skutečně udělen.
Dodnes si tedy můžeme původ draka vykládat po svém. Třeba i půvabnými pověstmi o likvidaci nestvůry, která vola naplněného nehašeným vápnem zapila vodou a pukla.
