Obnova plochy o rozloze dvaadvaceti hektarů, odkud v minulém století putovaly do světa nejen zbraně, ale také automobily, traktory či psací stroje, vyjde vlastníka brownfieldu, firmu CPI Property Group, na více než čtyři miliardy korun.
O industriální nádech lokalita nepřijde, asi třetinu cenných, zachovalých a staticky nenarušených budov investor opraví. Třeba devítipatrovou někdejší nářaďovnu, komín s výtopnou či kancelářskou budovu s věží hned u vstupu do areálu opatřenou logem dříve slavné fabriky – modrým písmenem Z v kruhu.
„Inspirovali jsme se v Berlíně,“ uvedl generální ředitel CPI Property Group Martin Němeček. Nejen z německého hlavního města má firma, jejíž většinovým vlastníkem je realitní magnát Radovan Vítek, zkušenosti s přeměnou podobných lokalit.
V příštích dvou letech chce investor zbourat všechny bezcenné stavby a odstranit starou ekologickou zátěž po někdejší průmyslové výrobě. „První etapu, týkající se zejména rekonstrukcí vybraných budov, bychom chtěli stihnout do roku 2020,“ uvedl ředitel projektu Zbrojovka Josef Lhotský.
Ve výrobních halách investor nájemcům nabídne prostory dohromady o rozloze 40 tisíc metrů čtverečních, kanceláře rozprostře na plochu o čtvrtinu menší. Na nábřeží pak vybuduje osm set bytů, včetně těch luxusních a prostorově velkoryse řešených.
„Využijeme potenciálu řeky tím, že do její blízkosti zasadíme bydlení. I v této části zůstanou zachovány některé původní prvky, protože jsou tvarově i materiálově krásné, stále vyhovující a propojující minulé a budoucí využití,“ přiblížil architekt projektu Karel Tuza.
Ochrana proti stoleté vodě
Drobní prodejci budou mít zázemí převážně v prostoru někdejší výtopny s komínem, která je symbolem dříve úspěšné fabriky. Pro část areálu konkrétní využití chybí. Jeho charakter určí v budoucnu až poptávka trhu. To se týká třeba parcel v blízkosti železniční trati.
Projekt Nová Zbrojovka
|
„Jsme připraveni rezervní plochy vyčistit, asi není účelem je vybetonovat, ale umím si představit, že zůstanou zatravněné a budou čekat na své využití,“ vysvětlil výkonný ředitel CPI Zdeněk Havelka.
Odmítl, že by nová čtvrť, až v roce 2027 dozná své finální podoby, například trpěla syndromem nočního vylidňování. „Osm set bytů při tříčlenných domácnostech už je hezké malé městečko, které si umí žít svým životem,“ řekl.
Nyní je v areálu přes sto budov různých velikostí, některé využívají podnikatelé. „V současnosti je tady asi 160 nájemců. Pro některé řešíme rozvinutí jejich prostor, jiným nabídneme prostory nové, pokud se jejich stávajících dotkne bourání či omezení,“ doplnil šéf projektu Lhotský.
Firma CPI také musela vyřešit protipovodňová opatření proti stoleté vodě, protože téměř 95 procent plochy areálu leží v záplavovém území. „Protipovodňová zábrana je už přímo integrována po celém obvodu Zbrojovky. Prostor na druhém břehu řeky, kolem něhož vede cyklostezka, ale určitě také dozná změn,“ ujistil.
Ještě je potřeba změnit územní plán
K nynějšímu vjezdu přibudou další dopravní napojení pro auta – ještě jedno z ulice Lazaretní, odkud se dovnitř vjíždí nyní, a k němu třetí z ulice Markéty Kuncové u židenických kasáren a čtvrté z Husovic.
O územní rozhodnutí pro nový projekt zatím investor nepožádal. Napřed je nutné vyřešit změnu územního plánu. Podle toho nynějšího totiž mohou pozemky sloužit pouze pro výrobu a sklady. „Nyní je schváleno zadání změny územního plánu, v nejbližších měsících vybereme projektanta, který dostane za úkol zpracovat pro tuto změnu projekt,“ řekla Jitka Makovská z Odboru územního plánování a rozvoje brněnského magistrátu.
Jméno architekta by měl odbor znát v listopadu. Změnu následně musí odsouhlasit zastupitelstvo. „Ze začátku jsem byl trochu nervózní, co projekt přinese, z Brna postupně zmizela celá řada pozůstatků industriální architektury. Bylo pro mě milým překvapením, že tento projekt ji respektuje,“ okomentoval brněnský primátor Petr Vokřál (ANO).
Továrna vyzbrojovala svět, teď chátrá. Zas má dávat práci |
Oceňuje i plány na oživení nábřeží řeky Svitavy. „Doposud byl areál pro nás všechny jakýmsi flekem, který jsme jen míjeli,“ dodal.
Výroba byla v areálu definitivně zastavena v roce 2006, o rok později byl prodán v konkurzu. Tehdy ho za 707 milionů korun získala slovenská holdingová společnost J&T jednoho z nejbohatších Slováků Jozefa Tkáče. Od zpracovaného projektu nakonec upustila.
„Areál jsme koupili jako součást většího portfolia spolu s dalšími domy v Čechách i zahraničí, takže nelze říct, jaká konkrétní částka připadala na Zbrojovku,“ uzavřel za CPI Martin Němeček.
