Jenže kontroverzní rozhodnutí vládnoucích politiků v čele s ODS má dopad na mnohem širší území. Řada obcí počítala s tím, že jim kotel zajistí likvidaci komunálního odpadu, který dnes vozí na skládky, což bude za pár let zakázané.
Představitelé Jihomoravského i okolních krajů a mnozí starostové tak neskrývají naštvání. „Za pár týdnů jsme měli podepisovat smlouvu na spalování odpadu,“ zlobí se třeba první muž desetitisícových Ivančic na Brněnsku Milan Buček (STAN).
Brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) se hájí tím, že nebylo jasné, jak zastupitelé rozhodnou. To je však pro politiky běžná alibistická formulace a v tomto případě platí dvojnásob, když Brnu vládne nebývale široká koalice s většinou 42 z 55 zastupitelů.
„Navíc od zastupitelů nikdy nezaznělo, že jsme měli nejdříve jednat s krajem,“ snaží se primátorka setřást odpovědnost při odpovědi na otázku, proč o změně názoru ve vedení Brna vůbec nemluvili s představiteli hejtmanství, které s výstavbou kotle rovněž počítalo.
Je to nečistý zdroj, otočilo vedení Brna. Odmítá nový kotel na spalování odpadu |
Podle brněnského politologa Michala Pinka je problém už v tom, že politici na obecní úrovni často rozhodují o něčem, co neovlivňuje jen jejich město. To se podle něj dá vyřešit přesunem pravomocí na krajskou samosprávu. „Zřetelně je to vidět u školství,“ dává příklad. Do základních škol ve větších sídlech totiž jezdí mnohé děti z okolních vesnic. Někde to však přináší problémy, protože se místo společného zájmu na vzdělávání nové generace primárně řeší, jestli je žák „náš“, nebo „cizí“.
Podle Pinka jsou tak opakované argumenty kolem kotle na odpadky či zdůrazňované péče o zájem občanů města jen účelové pro tento konkrétní případ. „Zvlášť u ODS mě tento přístup překvapuje,“ říká s tím, že strana může ztratit důvěru voličů, protože se politici pro mnohé stanou nečitelnými.
Do arény fanoušci z okolí můžou
Ostatně stačí se podívat jen o dva měsíce zpět, kdy politici slavnostně zahájili stavbu více než šestimiliardové arény pro třináct tisíc diváků na brněnském výstavišti. Tady vedení Brna naopak vyzdvihuje právě přísun návštěvníků ze širokého okolí. Ti však do města často zamíří i autem a znečistí tak vzduch v Brně.
Emise přitom byly často zmiňovaným důvodem proti rozšíření spalovny, i když argument mnozí rozporovali a odvolávali se na kladný posudek vlivu na životní prostředí známý pod zkratkou EIA.
Nejen v tomto případě se tak dá hovořit o pokrytectví brněnských politiků. Svým rozhodnutím totiž porušili původní mnohaleté přísliby, dodržení jiného se teď paradoxně sami snaží domoci. A pikantní je, že právě u jihomoravského hejtmanství.
Domov pro seniory čeká demolice, postaví místo něj nový. Plán dráždí nejistotou |
Nedávno totiž z brněnského magistrátu odešel na krajský úřad dopis, v němž město důrazně žádá, aby plánovaný nový domov pro seniory v ulici Nopova v Židenicích, který tam má vyrůst po plánované demolici toho stávajícího, byl zařazen do krajské sítě sociálních služeb. Díky tomuto rozhodnutí, které musí učinit krajská politická reprezentace, má takový domov následně nárok na provozní dotace od státu. Pro ubytované seniory není proto pobyt tak finančně nákladný jako v komerčním zařízení.
K záměru Brna jsou přitom politici, hlavně krajská radní pro sociální politiku Jana Holomčík Leitnerová (Piráti), skeptičtí a příliš mu nefandí. Má jít totiž o jeden velký ústav se třemi stovkami lůžek, zatímco kraj preferuje více menších objektů. Představitelé Brna tak poslali zmíněný apel, především však ve skrytu duše doufají, že za rok po krajských volbách se sociální resort přesune pod patronát někoho jiného, nejlépe k ODS jako na magistrátu.
Do hlavní role horkovod
Jediný argument ohledně investice do nového kotle, který se dá bez okolků označit za relevantní, je výše ceny. Původní odhady totiž hovořily o dvou miliardách, konečná nabídka jediného uchazeče byla dvakrát vyšší.
„Informace o dvojnásobném navýšení předpokládané ceny je uvedena v komplexní analýze. Nevím, proč na tuto skutečnost nepadaly dotazy, ale zastupitelům známá byla. Každý si mohl udělat svůj závěr,“ zní reakce Vaňkové na dotaz, proč právě cenu její „křídlo“ primárně nezdůrazňovalo.
Horkovod z Dukovan do Brna má stát 19 miliard, je třeba získat tisíc pozemků |
Kdyby totiž ano, šlo by jednoduše tendr vypsat znovu, což však politici nechtěli. Z otočky tak začali předkládat řadu rozporuplných důvodů, které do té doby nikdo nezmínil, a to s jediným cílem – aby v nové energetické koncepci města hrála zásadnější roli mnohem větší investice v podobě horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany.
Primátorka zároveň předvedla i nečekanou piruetu, kdy zodpovědnost za rozhodnutí zastupitelů hodila paradoxně na představenstvo městské firmy SAKO Brno, která spalovnu provozuje. Kdyby podle ní vedení společnosti nechodilo na městskou radu právě s požadavkem, že chce posvěcení na tuto nákladnou zakázku, možná by se v ní politici tak detailně nepitvali.
Radní ovšem zasáhli až v okamžiku, kdy vrcholní představitelé společnosti ztratili trpělivost, tendr na kotel schválili sami bez „štemplu od města“ a vydali pokyn k podpisu smlouvy. K němu však už po říjnovém verdiktu zastupitelů nikdy nedojde.
Jednání vedení Brna a Jihomoravského krajeAž v pondělí 6. listopadu se kvůli kotli sešla brněnská primátorka Markéta Vaňková a její kolegové se zástupci jihomoravského hejtmanství. „Jednání bylo spíše informativní. Šlo o zopakování argumentů a vysvětlení, že usnesení Brna neznamená úplné zastavení třetího kotle, ale hledání úprav stávajícího navrženého řešení, aby Brnu lépe vyhovovalo. Variant je ale velké množství, o řešení bude rozhodnuto na zastupitelstvu do konce roku,“ uvedl hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). To potvrdila i Vaňková. Na přímý dotaz, jestli probírala se zástupci kraje i jeho možnou finanční spoluúčast na projektech v městské spalovně, reagovala jen stručně, že na pondělní schůzi tomu tak nebylo. Z jejího vyjádření ale nevyplývá, že by tato varianta byla vyloučená. Naopak zdůraznila, že se do zařízení už dnes vozí část odpadu z jihomoravského regionu. |
18. října 2023 |
