Kevin Schwantz si v Brně "udělal jméno" nikoliv vítězstvím v roce 1989, ale o rok později a neslavněji. V poslední zatáčce před nejnižším bodem Masarykova okruhu skončil v kotrmelcích v kačírku a jeho motorka v plamenech.
Po dvaadvaceti letech té zatáčce už málokdo řekne jinak než "švancovka". A ve vitrínách několika Brňanů určitě leží i trosky ze zničené Schwantzovy Suzuki. Ostatně jakýsi starší muž se ještě dnes snaží kus sedla z jeho motorky, jehož autenticitu prý sám Texasan potvrdil, prodat jako artefakt.
Král pádů dnes vede motoškolu
Jak je pro Brno Schwantzova nehoda památná, pro samotného Kevina Schwantze to zas takový svátek nebyl. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let platil ve světovém šampionátu za neoficiálního krále pádů.
Dramatické Brno tak pro něj bylo vlastně jen jedním z mnoha a sám Schwantz jej nijak zvlášť v paměti nevede. Kevin uměl jezdit opravdu na hraně. Když válčil se svým úhlavním sokem Waynem Raineym o setiny v kvalifikaci, často dokázal na hraně svých možností čas trojnásobného mistra světa překonat.
Ostatně o jízdním stylu Kevina Schwantze vypovídá i Raineyho historka o tom, kterak svého budoucího soka viděl v roce 1985 poprvé na trati. "Nevěděl jsem, kdo to je, neznal jsem jeho jméno. Díval jsem se na trať a viděl jezdce, jak se řítí ze zatáčky ven, obě kola klouzající. Byl jsem zvědavý, jak to může skončit. A on to ustál. Tehdy jsem si řekl: wow, to na mě fakt udělalo dojem," popisoval loni Wayne Rainey své první dojmy z Texasana.
O pár let později se oba muži už nezdravili. Jednak kvůli rivalitě na trati, svoji roli ale sehrály i údajné sympatie Kevina k Waynově sestře.
Při čestném kole vedl jezdce mistr světa v královské třídě z roku 1993 Američan Kevin Schwantz, který jel na Simoncelliho hondě.
Dnes osmačtyřicetiletý Schwantz ukončil svoji kariéru ve světovém šampionátu v roce 1995, v pouhých jednatřiceti letech. Dodnes ale na motorku pořád sedá, má vlastní motoškolu. Naposled jej mohli fandové vidět loni ve Valencii. V sedle hondy s číslem 58 provedl po dráze kolonu jezdců při pietní jízdě za zesnulého Marka Simoncelliho.
Článek převzat z týdeníku České motocyklové noviny.
