Když do Dolní Lomnice jedete, voní tam teď podél silnice špendlíky a jablka. Hlavně tam ovšem stojí kolona, kamiony lámou větve zasahující nad silnici a když jede druhý v protisměru, musí sjet z krajnice.
„Jezdím tudy na kole, jezdím proti té koloně, někdy stojí úplně, většinou jede tak třicítkou. Naposledy jsem tam stál za kamionem, který jel stejným směrem jako já, v ostrých zatáčkách se však neměl jak vyhnout protijedoucím autům, dvakrát couval,“ popisuje Josef Kulíšek.
Ves, kterou za normálních okolností projede pár desítek aut za den, má tu „smůlu“, že stojí nedaleko Mirošovic, kde se připojuje frekventovaná silnice E55 od Rakouska, Českých Budějovic, Tábora a Benešova na dálnici D1. Právě úsek D1 mezi Mirošovicemi a Prahu teď silničáři průběžně rekonstruují, a tvoří se tam kolony.
Waze od Googlu a další chytré aplikace pak šoféry posílají právě do Lomnice.
Jiří Šíma - starosta Kunic, pod které Dolní Lomnice spadá - potvrzuje, že ve chvílích, kdy je na dálnici problém, se objem dopravy v obci skokově zvýší. „Záleží na situaci na D1. Děje se to ale i mimo opravy dálnice, chytré navigace to řidičům poradí,“ potvrzuje Šíma. Jeho obec zatím dosáhla toho, že na silnici přes Dolní Lomnici bude trvale nainstalovaná značka zakazující průjezd vozidel delších než deset metrů.
Na opačné straně dálnice je město Mnichovice, kde bojují se stejným problémem. Dopravu tam z ucpané D1 svádí i rádia, jejichž operátoři řidičům občas radí objízdné trasy. „Vyzývali jsme Český rozhlas, aby to neříkali,“ potvrzuje pro iDNES.cz Margita Valentová, místostarostka města. „Není nám po chutí, že zácpu na D1 objíždí řidiči přes Mnichovice, chápeme však, že někudy ta trasa jít musí. Kromě hlavní průjezdní komunikace přes město, kde se tvoří kolony, to řidiči objíždí postranními ulicemi. Proto jsme žádali dopravní policii o součinnost, aby v těchto situacích na provoz dohlížela,“ uzavírá.
V Česku zajišťuje jednotný systém dopravních informací společný projekt Ministerstev dopravy a vnitra a Ředitelství silnic a dálnic ČR, které poskytuje je dalším subjektům. „Velice dobře si uvědomujeme, na jaké intenzity je dimenzovaná páteřní síť a na jaké rozhodně nejsou dimenzovány lokální komunikace nižších tříd,“ komentuje Ctirad Wiessmann, vedoucí Národního dopravního informačního centra ŘSD.
„Při poskytování informací o alternativních trasách se řídíme metodickým pokynem a ve spolupráci s Policií oznamujeme alternativní trasy pouze v případě zásadního kolapsu na dálnici,“ popisuje a dodává, že se snaží udržet tranzitní dopravu tam, kde patří, tedy na páteřních komunikacích. „Disponujeme i kvalitními informacemi z alternativních tras a často vidíme, že se na nich rychle vytvoří takové problémy, že ve výsledku není objíždění výhodné pro nikoho. Ani pro objíždějícího a vůbec ne pro obyvatele žijící kolem přetížených komunikací.“
Řidiči chválí, obyvatelé skřípou zuby
Dopravní situace online na mapách Google, aplikace Waze a další jim podobné jsou neuvěřitelně šikovné a umí ušetřit spoustu času, ti kdo hodně jezdí autem na ně nedají dopustit. Skvěle promyšlené algoritmy postavené na teorii grafů a dokonale propracované mapové podklady opravdu umí provést řidiče zcela neznámým územím bez zdržení. Zároveň ovšem také svádí dopravu do míst, kde nemá co dělat.
Obří objemy dopravy se pak valí silnicemi, které na to nejsou dimenzované a místy, kde se s dimenzací nejen infrastruktury, ale třeba i bezpečnostních prvků (třeba i přechodů) s takovým provozem nepočítalo. Právě nyní, kdy je Česko rozkopané kvůli masovým opravám komunikací, se to projevuje výrazněji.
Staří řidiči z povolání vzpomínají na doby, kdy znali své objížďky a zkratky jen oni. „Kdo to tam neznal, stál v koloně,“ popisuje jeden z nich. Dnes se však v Dolní Lomnicí plouží bulharské kamiony a osobáky s německými registračními značkami. To samé zažívají třeba v Mníšku pod Brdy: „Najednou nám tu skokově naroste provoz a v něm belgické, francouzské a německé espézetky,“ popisuje jeden z místních.
Teorie grafů (mimochodem, je to velmi zajímavý a zábavný vědní obor) pracuje i s ohodnocením jednotlivých tras (hran). Podle vývojářů navigací s nimi pracují, třeba proto, aby softwaru řekli, že cesta, kterou natrasoval, je sice kratší, ale bude trvat mnohem déle, protože je to úzká klikatá cesta, po které se dá jet jen opravdu pomalu. Jenže ve chvíli, kdy se D1 na vůbec nejvytíženějším úseku českých dálnic před Prahou zastaví, přestane Waze náročnost cesty zohledňovat a jednoduše se snaží řidiče „procpat“ místy, která jsou volnější.
Experti chtějí vytvořit pravidla
Podle Martina Hájka, dopravního experta z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava jde o vztah Googlu a státu v oblasti řízení mobility. Právě to se s narůstajícím objemem dopravy bude muset začít řešit. „Je zde jasně vidět rozdílný přístup ve strategii u různých typů zemí. Ty bohaté a koneckonců i Google samotný si uvědomují, že firma svým postavením často vytváří obrovské dopravní problémy,“ říká Hájek.
„Kolegové z evropských zemí a USA tento problém vnímají jako zásadní a připravují strategie jak tyto negativa omezit,“ uvádí. S tímto problémem chce oslovit také české europoslance. Podle dopravního experta se začíná diskutovat o vytvoření pravidel, která budou tvůrcům a provozovatelům těchto služeb určovat kde a v jakých časech mohou respektive nesmí dynamicky navigovat.
„Dochází ke střetům, kdy světelné tabule na dálnicích přikazují zůstat na dálnici a navigace svádí dopravu do okolních obcí, kde jsou generovány značné celospolečenské ztráty,“ tento problém se začíná podle Hájka ve větší míře objevovat i v České republice.
Martin Hájek také upozorňuje na to, že velké procento kolon, které mapy Google a dynamické navigace hlásí, vůbec nejsou. „Algoritmus si neumí poradit s pěšími zónami, místy, kde se pohybuje více chodců, cyklisty a autobusy,“ vysvětluje. A všímá si, že dynamické navigace občas navrhují alternativní trasu, i když samy hlásí nulovou úsporu času. „Je to jen psychologie, ta navigace pak vypadá chytře a akčně,“ komentuje.
Podle Hájka se může stát, že alternativní trasy, kde by byla nežádaná dopravní zátěž navíc, budou zpoplatněné. Do navigačních služeb lze podle něj zahrnout také zpoplatnění. Uvádí příklad: navigace řidiči nabídne cestu přes Dolní Lomnici, protože na D1 je kolona, ovšem za pět minut úspory času naúčtuje padesát korun poplatku. „Už dnes si na extrémně vytížených mostech v Americe řidiči předplácejí časový slot, kdy přes něj přejedou,“ popisuje.
„Každý by měl mít možnost vybrat si nejrychlejší trasu, ale v případě, že svým výběrem způsobí vyšší externí náklady, měl by tyto náklady uhradit. Toto by přineslo finance na sanaci lokálních škod, ale hlavně by to přimělo řidiče přemýšlet, zda mu několik málo ušetřených minut stojí za zaplacení,“ uzavírá Hájek.
Domobrana staví falešné objížďky
Že se Waze (i jeho majitel Google) snaží něco dělat, potvrzuje i doporučení svým uživatelům vypnout sledování polohy když jedou například autobusem. Když se totiž pak autobus zpomalí v koloně, několik wazistů v busu najednou vytvoří virtuálně větší zácpu, než jaká reálně je.
Dopravní expert Alexandre Bayen, ředitel Institutu dopravních studií na univerzitě v Berkeley uvádí, že některé samosprávy už začínají uzavírat průjezd některými ulicemi pro nerezidenty v dobách dopravních špiček. A všímá si, že do akce často nastupují sami obyvatelé postižených oblastí: staví falešné objížďky a snaží se obelhat mobilní aplikace.
Podle Bayena by měla být řešením spolupráce jednotlivých aplikací, které by pak posílaly své jednotlivé uživatele různými trasami. Dopravní toky, by měly být rozdělené do několika paralelních tras.
Výzkumníci v Berkeley tak dnes pracují na systému, který má naučit spolupracovat nejen členy komunit uživatelů navigačních aplikací, ale také měst.
