Tragická nehoda, která se odehrála minulý pátek v centrální části Berlína a při níž přišli o život čtyři chodci včetně tříletého dítěte, vyvolala bouřlivou debatu o vozech typu SUV. Nehodu způsobil dvaačtyřicetiletý řidič sportovního terénního SUV Porsche Macan, který vyletěl z vozovky. Podle prvních výsledků vyšetřování mohl muž za volantem utrpět epileptický záchvat. Policejní prezidentka Barbara Slowiková uvedla: „Zatím jsme nedošli k žádnému definitivnímu závěru, zdravotní příčiny ještě prošetřujeme.“
Část politiků začala následně volat po úplném zákazu terénních vozů. Automobilky na druhou stranu hlásí rostoucí prodeje v segmentu SUV, tedy aut, která nejsou pravými terénními vozy, jen tak vypadají. Dokonce i v třídách menších vozů začíná vrcholit SUV-horečka. Kompaktní SUV jsou zpravidla těžší než srovnatelné modely osobních aut. Zároveň jsou vyšší a mají tím pádem vyšší odpor vzduchu. Oba faktory zvyšují spotřebu a emise.
„Možná sní někteří řidiči SUV o tom, že až se zase jednou ocitnou v zácpě, odmontují svodidlo podél silnice a dorazí do cíle své cesty po poli. Nahlíženo čistě realisticky ovšem není žádný rozumný důvod, proč by po německých dobře udržovaných silnicích měly jezdit terénní vozy, a už vůbec ne v centrech měst, kde se pohybují chodci, cyklisté a nově třeba i elektrokoloběžky a všichni bojují o stále se zmenšující prostor,“ komentuje německý deník Stuttgarter Zeitung, který zároveň hledal odpovědi na nejčastější otázky související s užíváním vozů SUV ve městech.
Do diskuze o užívání vozů SUV a obecně o automobilové dopravě se zapojily i spolky na ochranu životního prostředí. Již v sobotu večer se v Berlíně ozvaly první hlasy volající po snížení maximální rychlosti v celém městě na 30 km/hod a rovněž zazněl požadavek na zákaz vjezdu aut do centra. Ve městě se objevily protestující s transparenty s nápisy jako „Stop motorizovanému násilí“ či kritizující „motorizované vražedné stroje“.
I německá organizace na ochranu životního prostředí DUH (Deutsche Umwelthilfe) požaduje opatření omezující pohyb SUV po městech. Dopravní expertka z organizace Greenpeace Marion Tiemannová kritizuje: „Se svými SUV, které polykají obrovské množství pohonných hmot, ukazují bossové automobilového průmyslu budoucím generacím a městům zdvižený prostředníček.“
Greenpeace protestuje ped branami frankfurtského výstaviště.
Reakce politiků jsou rozpolcené. Starosta městské části Berlín-střed Stephan von Dassel ze strany Zelených se na Twitteru vyjádřil: „Tato auta podobná opancéřovaným vozům nepatří do měst. Jsou to zabijáci životního prostředí, jsou nebezpečná, i když nedojde k nehodě, každá chyba v řízení může představovat ohrožení života pro nevinné lidi.“
Nicméně předsedkyně spolkové frakce Zelených Kathrin Göring-Eckhartová není přesvědčena o účinnosti zákazu SUV. Raději by jejich provoz omezila, a to zavedením vyšší daně. Vozy by tak ztratily na atraktivitě. Přála by si „rozumnou rovnoprávnost mezi cyklisty, chodci a auty“.
Mýtné a vyšší cena za parkování
Další návrhy se ubírají podobným směrem: diskutuje se o zavedení mýtného ve městech pro auta SUV i o zvýšení poplatků za parkování. Poslanec spolkového parlamentu za CDU Philipp Amthor se vyslovil proti debatě o zákazu SUV. Právní rámec se podle jeho vyjádření již stanoven platnými dopravními předpisy.
Za nesmyslný a nerealizovatelný považuje zákaz SUV i německý automotoklub ADAC. Rozhodující pro bezpečnost chodců a cyklistů je podle jeho vyjádření zodpovědné řízení motorových vozidel. To platí převážně pro „přizpůsobení rychlosti, alkohol a udržení pozornosti“. Dopravním nehodám se nedá předejít pomocí zákazu konkrétní třídy motorových vozidel, ale větší ohleduplností.
Zda jsou SUV nebezpečnější než jiné osobní vozy, se nedá jednoduše říct. Každý osobní vůz se může proměnit ve zbraň. „Nelze jednoduše říci: SUV je nebezpečnější než Polo nebo Smart,“ říká Siegfried Brockmann ze spolku německých pojišťoven, který se zabývá výzkumem nehod. Větší roli než hmotnost vozu podle něj hrají rychlost a druh srážky.
Faktem zůstává, že auto jedoucí rychlostí 60 km/h ničí až čtyřnásobnou silou než vozidlo jedoucí rychlostí 30 km/h. V případě berlínské nehody však mohla hrát roli i vyšší hmotnost vozu Porsche Macan. Výrazně lehčí VW Polo by se možná zarazilo o sloup semaforu.
SUV jsou sice zpravidla těžší než jiné modely osobních aut, na druhou stranu mají vozy tohoto typu výkonnější brzdy. Při testu, který provedl automotoklub ADAC, prokázaly běžné modely SUV stejnou brzdnou dráhu jako vozy malé, střední i vyšší třídy. Hůře v testu dopadly malé dodávky, obytné vozy a motocykly.
Pokud však dojde ke srážce vozu SUV s běžným osobním autem, jsou pasažéři běžného vozu vystaveni výrazně vyššímu riziku zranění a usmrcení. Podle studie nehodovosti je pravděpodobnost těžkého zranění v osobním voze zhruba čtyřikrát vyšší než v SUV nebo terénním automobilu. Tady se projevuje především velký rozdíl ve hmotnosti, který vede rovněž k vyšší spotřebě paliva.
Zatímco větší modely SUV mají více než dvě tuny, činí hmotnost VW Golfu jen kolem 1,3 tuny. V posledních letech přichází na trh i kompaktní a lehké modely SUV, které jsou při nehodách pro pasažéry běžných osobních vozů méně nebezpečné.
Mercedes GLB
K otázce, zda velké vozy mění chování řidičů, se vyjádřil Jens Schade, dopravní psycholog z Technické univerzity v Drážďanech: „Větší auta propůjčují lidem větší pocit moci v silničním provozu než malé vozy. Auta jsou vyšší, jejich řidiči hledí na ostatní účastníky provozu v pravém slova smyslu z výšky. Řidiči menších aut, cyklisté a chodci, zkrátka slabší účastníci silničního provozu, se cítí velkými vozy subjektivně utlačováni a ohroženi. I přední masky dnešních velkých aut působí agresivněji.“
Růst prodejů SUV v Německu pokračuje
Berlínská tragická nehoda vzbudila vlnu nevole namířenou proti vozům SUV. To však nic nemění na tom, že konkrétně v Německu jejich počet stále stoupá, každé třetí nově registrované auto patří do této kategorie. Podle propočtů odborníka na automobilovou dopravu Ferdinanda Dudenhöffera z univerzity Duisburg-Essen bude počet nově registrovaných vozů SUV v Německu do konce roku 2019 poprvé atakovat milionovou hranici.
To přivedlo kritiky z řad politiků, především z levicově orientovaných stran, jako jsou Zelení a SPD, na myšlenku, že je třeba výrobu těžkých vozů omezit. Páteční nehoda je jen dalším argumentem, proč o to usilovat. Zároveň se ozval požadavek, že je třeba přizpůsobit daň z prodeje osobního vozu kritériím ochrany životního prostředí – nebo zavést nové ekologické mýtné.
Jak informoval německý magazín Welt, levicová politička Ingrid Remmersová si vzala na paškál velké automobilky. „Místo aby produkovaly auta, která by méně zatěžovala životní prostředí, vyrábějí mimořádně velká, těžká a ještě špinavější auta,“ prohlásila politička, která dále kritizuje: „Je zcela absurdní vyrábět auta o hmotnosti 1,9 tuny k přepravě lidí vážících průměrně 80 kilogramů.“
Po aféře Dieselgate se starší ojeté vozy s naftovými motory dnes takřka nedají prodat, místo toho se podle jejích slov mají nyní zákazníci přeorientovat na „naprosto přemotorizované opancéřované modely“. Ovšem tím se zcela nezbytný důraz na ochranu klimatu stává naprostým paradoxem.
Jednou z hlavních hvězd autosalonu je nová generace offroadu Land Rover Defender.
Kritické hlasy se ozývají i ze Sociálně-demokratické strany Německa SPD. „SUV mají v porovnání s malými vozy mnohem vyšší emise škodlivin. Ovšem z nejrůznějších důvodů, jako je například vyšší pozice sedadel, vysoká nosnost tažného zařízení, vhodnost pro jízdu v terénu – se v současnosti prodávají mnohem lépe,“ prohlásila mluvčí spolkové frakce SPD zodpovědná za dopravní politiku Kirsten Lühmannová v rozhovoru pro německý deník Welt.
Ze strany Zelených zaznívá požadavek na nový systém mýtného, jehož výše by byla odstupňována kromě jiného i podle počtu ujetých kilometrů a podle emisní třídy. „Kdo hodně jezdí a produkuje svým vozem velké množství skleníkových plynů, musí také víc zaplatit,“ říká ministr dopravy Badenska-Würtemberska Winfried Hermann. To by podle něj mělo být smysluplným řešením.
Od základu nové auto
Problematika SUV se stala jedním z důležitých témat i na mezinárodním autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem (IAA). Spolek na ochranu životního prostředí BUND požaduje od firem změnu strategie. „Automobilky by měly přestat vyrábět velké a těžké vozy SUV,“ vyjádřil se místopředseda spolku Ernst-Christoph Stolper a dodal, že montovat do těchto vozů elektromotory rozhodně nestačí.
Přechod na elektromobilitu, ovšem za předpokladu, že se energie vyrábí udržitelným způsobem, je podle něj v principu správná cesta: „Ovšem v rámci této správné cesty kráčí automobilový průmysl zase špatným směrem. Protože co se děje? Automobilky jen dosavadní modely opatřují elektromotory. Je potřeba, aby výrobci znovu od základu promysleli celé auto.“
Například pro pendlery, tedy lidi dojíždějící autem za prací, chybí rozumné a cenově výhodné elektroauto za přibližně 15 tisíc eur, jako doplnění k železniční a veřejné hromadné dopravě, jejichž síť se ještě musí dobudovat, myslí si Stolper.
Na zahájení 68. frankfurtského autosalonu dorazili také ekologičtí aktivisté.
IAA je podle Stolpera jevištěm špatné politiky mobility uplynulých let. Pokud se to nezmění, stane se autosalon přebytečnou událostí.
Čas nás tlačí, varuje ochránce životního prostředí. „Na dodržení pařížského cíle udržet zvýšení průměrné globální teploty na 1,5 stupně Celsia máme jen omezenou dobu, přibližně deset až patnáct let. Realizaci veškerých potřebných opatření je nutno urychlit. Rok 2050 nestačí.“
Stolper požaduje vyšší tlak na kontroly, co se týče dodržování limitů a klimatických cílů. „Automobilový průmysl v posledních dvaceti letech maří všechny snahy o dodržování závazných limitů. Mnohého se dosáhlo pouze na papíře,“ uvedl.
Triky podle něj pokračují tím, že se nyní masivně rozšiřují kombinace spalovacích motorů a elektromotorů. „Hybridy nejsou nijak přínosné, pokud se jimi jezdí na dlouhé vzdálenosti. Na elektřinu jedou jen prvních pár kilometrů, do statistiky emisí CO2 se ale zapisují velmi nízkými hodnotami.“
