Díky sportovním verzím GT-R je Nissan Skyline mezi příznivci sportovních aut, zejména těch japonských, velkým pojmem. Na začátku to však nebyl ani Nissan, ani sportovní auto. Skyline se poprvé objevil v roce 1957 jako luxusní sedan tehdy samostatné značky Prince (Nissan ji pohltil v roce 1966). Ta se postarala také o vývoj dalších dvou generací Skylinu.
Prvním vykročením směrem ke GT-R byl Prince Skyline 2000GT z roku 1964. Pro účely okruhových závodů byly přední partie sedanu Skyline prodlouženy o dvacet centimetrů, aby se pod kapotu vešel řadový šestiválec. Jak napovídá označení, šlo o dvoulitr, naladěný nejprve na 105 a později 125 koní.
Od té doby dodnes platí jedno zlaté pravidlo: ať už se dělo cokoliv, sportovní model se jmenoval GT-R nebo jakkoliv jinak, vždy ho poháněl šestiválcový motor. I když jedna výjimka, jak se zmíníme později, také vznikla.
Zrození legendy GT-R
Dvoulitrový šestiválec se prosadil jako dobrý vrchol nabídky, a tak nová generace Skylinu, poprvé nabízená pod značkou Nissan, dostala patřičně upravený skelet karoserie. Vedle základních čtyřválcových Skylinů postupně vzniklo několik sportovních variant: 2000GT se 105 nebo 120 koňmi, GT-X se 130 koňmi a konečně odlehčené GT-R s motorem vyladěným na 160 koní.
S karoserií sedan vyjel Nissan Skyline GT-R poprvé na jaře 1969. Mnohem známější kupé se objevilo až o rok a půl později a ve výrobě vydrželo pouhé dva roky. I to však stačilo ke vzniku legendy. Mimo jiné díky několika desítkám vyhraným závodům se z GT-R stal kultovní vůz.
Nová generace se proto v roce 1972 představila rovnou i jako GT-R. Design se radikálně změnil podle tehdejší módy: malá kola kontrastovala s mohutnými boky a to vše završoval masivní zadní sloupek karoserie. Motor však zůstal stejný.
Mohlo jít o úspěšné pokračování, ale kvůli ropné krizi Nissan ukončil svůj závodní program a společně s tím v březnu 1973, po pouhém půlroce, zastavil výrobu Skylinu GT-R. S pouhými 197 prodanými kusy je tak druhá generace GT-R tou nejvzácnější.
Dlouhá cesta ke comebacku
Omezení modelové řady Skyline pouze na civilní zástupce vyšší střední třídy však dlouho nevydrželo. Nissan koncem sedmdesátých let opět začal vystrkovat růžky, nejprve se objevil model 2000GT-EL s výkonem 130 koní, poté i novinka 2000GT-EX. Ta dostala poprvé přeplňování turbodmychadlem, bez mezichladiče a obtokového ventilu. To však přineslo nepříliš působivých 145 koní a 206 Nm.
Do Evropy v této generaci zamířil odvozený šestiválcový Datsun 240K-GT (2,4 litru, 142 koní) a vznikla také kuriozita v podobě Nissanu Skyline GT Diesel. Jeho atmosférický šestiválec měl 2,8 litru a 90 koní.
Nástup osmdesátých let přinesl hranatý design, návrat GT-R však ještě ne. Značka GT se objevovala opět na šestiválcových dvoulitrech s přeplňováním i bez, na šestiválcovém dieselu a nově také na dvoulitrovém naftovém čtyřválci. Vrcholným modelem se stal benzinový čtyřválec Skyline RS, který ze dvou litrů dával 150, v případě variant s turbem pak 190 až 205 koní.
Po čtyřválcové odbočce si vzal Nissan pauzu ještě jedné generace, než se odhodlal k oživení značky GT-R. V roce 1985 dostaly všechny šestiválcové Skyliny označení GT, ať už šlo o diesel (92 koní) nebo atmosférický benzinový dvoulitr. Nicméně nejvýkonnější varianty GTS Turbo, GTS-X a GTS-R (180 až 210 koní) už naznačovaly, co se chystá.
Návrat k závodům a první útok na Nordschleife
Rok 1989 se stal konečně okamžikem, kdy se Nissan vrátil v plné parádě. Ambice byly velké, a tak Skyline ve většině verzí dostal řízení zadních kol a samosvorný diferenciál. Pro oživenou variantu Skyline GT-R byl připraven také pohon všech kol a nový motor: 2,6litrový šestiválec se dvěma turbodmychadly.
Generace označovaná kódem R32 oficiálně vykazovala 280 koní, podle odborníků ale jen proto, že se v té době japonské automobilky dohodly na této hodnotě jako přípustném maximu. Auto této specifikace každopádně dokázalo zajet na slavném okruhu Nordschleife rekordní čas 8 minut 20 sekund, čímž překonalo stávajícího rekordmana Porsche 944 o 25 sekund. Zde začíná rivalita trvající prakticky dodnes.
Okruhová verze Skyline GT-R R32 na přelomu osmdesátých a devadesátých let vyhrála mnoho závodů, především v Japonsku a Austrálii. Na počest těchto úspěchů vznikla edice V-spec a později také ostřejší varianta s přívlastkem Nismo.
Celkem bylo vyrobeno 44 tisíc GT-R generace R32, což představuje téměř 15 procent všech skylinů této řady.
Udělat lepší ještě lepším
Typ R33 se do povědomí fanoušku nezaryl tak hluboko, byl ale důležitým evolučním stupněm. Pokrok na poli výpočetní techniky umožnil konstruktérům lépe vyladit aerodynamiku. Nové auto mělo delší rozvor a širší karoserii, zároveň však bylo lehčí a mělo lépe rozloženou hmotnost. Konstruktéři údajně pedantsky pracovali s každým gramem – části podvozku byly duté, některé ocelové díly byly nahrazeny hliníkovými, další plastovými.
Motor byl nově naladěn na 305 koní ve všech verzích s výjimkou limitované edice Nismo 400R (ta dostala 2,8litrový motor ze závodního speciálu Le Mans naladěný na 400 koní). Technický pokrok umožnil doplnit pohon všech kol o elektronicky řízené rozdělení hnacích sil. Výsledkem všech provedených úprav bylo zkrácení času na Nordschleife o radikálních 21 sekund. Skyline GT-R R33 je s časem 7:59 prvním sériovým autem, které se dostalo pod osm minut.
Za tři roky bylo vyrobeno necelých 17 tisíc kusů.
Naposledy se Skyline GT-R objevil v roce 1999 v rámci generace R34. Ta dostala mohutnější proporce, zároveň však měla o 7 cm kratší karoserii (celková délka přesně 4,6 m). Hned od počátku byla k dispozici vedle standardní verze GT-R také GT-R V-Spec, se sníženým a přitvrzeným podvozkem, navíc vybavená aktivním zadním diferenciálem.
Vzhledem k roku uvedení je mimořádnou zajímavostí 5,8palcový multifunkční displej, který zobrazuje nejrůznější diagnostické údaje, jako například tlak turbodmychadel, teplotu vody nebo teplotu motorového oleje.
Nissan rychle inovoval, objevovaly se speciální modely a tuningové balíčky, například s hliníkovými či karbonovými částmi karoserie. Celkem během tří let vzniklo přes 11 tisíc kusů, přičemž finální verze M-Spec měla výkon 330 koní.
Samostatný model, globální superstar
Ještě než v roce 2002 skončila výroba posledního Skylinu GT-R, Nissan začal lákat na to, co chystal dál. V roce 2001 se představil koncept GT-R, o čtyři roky později další a na konci roku 2007 Nissan spustil v Japonsku prodej zbrusu nového Nissanu GT-R.
Tento vůz, díky mnoha modernizacím vyráběný dodnes, zavedl mnoho novinek. Z názvu zmizelo slovo Skyline, navzdory společné platformě se totiž oficiálně zcela odřízl od běžných sedanů Skyline. Tento krok podpořil i svébytný design. GT-R navíc poprvé oficiálně zamířilo do celého světa – Nissan s ním doslova vtrhl na náročný americký trh, později spustil oficiální prodej i v Evropě.
Motor, opět šestiválcový, nemá s těmi předchozími nic společného. Má totiž uspořádání V6 a mnohem větší objem 3,8 litru. V původní specifikaci roztáčel všechna kola silou 485 koní.
Další novinkou je použití dvouspojkové převodovky – předchozí Skyliny GT-R měly manuální skříň. Nissan navíc použil dodnes nikým nenapodobené uspořádání transaxle s převodovkou u zadního diferenciálu. Od motoru tedy vede jedna hřídel dozadu do převodovky, pohon přední nápravy v rámci 4x4 pak zajišťuje další hřídel spojující převodovku s předním diferenciálem. Zvláštní řešení, v zásadě zbytečně složité, ale mimořádně efektivní.
Nissan GT-R totiž patří k nejrychlejším autům současnosti, ačkoliv k tomu nemá mnoho technických předpokladů. S hmotností okolo 1,8 tuny je totiž poměrně těžký a parametry jeho motoru také nejsou zrovna rekordní, přesto už v původním provedení uměl zrychlit z 0 na 100 km/h za 3,5 sekundy a jet až 310 kilometrů v hodině.
V roce 2011 proběhla první velká modernizace, která přinesla posílení na 530 koní. Nissan GT-R najednou uměl zrychlit na stovku za rovné tři sekundy, což podpořilo jeho postavení jednoho z nejrychlejších aut své doby. Navíc už o rok později přišlo další posílení, a to na 550 koní.
Nissan GT-R 50th Anniversary
Dnes nabídku tvoří standardní provedení s výkonem 570 koní, který umí být na stovce za 2,8 sekundy a má maximální rychlost 315 km/h. Ostrá verze Nismo dosahuje 600 koní a dynamické parametry má shodné – díky karbonovým povrchovým dílům karoserie a keramickým brzdám je však na okruhu o poznání rychlejší.
Obrovskou cenovou propast mezi základním GT-R za 2,7 milionu korun a extrémním GT-R Nismo za 5,3 milionu pomáhá překlenout Track Edition, která za 3,3 milionu nabízí některé z úprav Nismo. Vedle toho existují dva komfortněji orientované modely Black Edition a Prestige, které nově doplňuje výroční edice k 50 letům GT-R.
Nissan GT-R 50th Anniversary
