Den premiéry Škody Superb si pamatuje celý svět: 11. září 2001

Superb je jedním z vrcholných modelů automobilky Škoda. Představen byl přesně před dvaceti lety, 11. září 2001 na autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem.

První sériový superb sjel z výrobní linky v závodě Kvasiny 1. října 2001.

Kvasinský závod byl kvůli výrobě superbu zmodernizován za asi 200 milionů eur (v současném kurzu přibližně pět miliard korun). Do konce roku vzniklo 581 kusů, na jaře 2002 se komfortní sedany dostaly k prvním zákazníkům.

Sedan disponoval rozvorem 2803 mm a vnějšími rozměry 4803 × 1765 × 1469 mm. Přední kola poháněl některý ze tří nabízených zážehových a dvou vznětových motorů. Šlo o čtyřválce 2,0/85 kW (115 k) a 1.8 Turbo/110 kW (150 k), případně vidlicový šestiválec 2,8 V6/142 kW (193 k), s nímž superb uháněl až 237 km/h. Zákazníky oslovil turbodiesel 1,9 TDI/96 kW (130 k), alternativu mu byl šestiválec 2.5 TDI/114 kW (155 k), standardně vybavený šestistupňovou přímo řazenou převodovkou. Obě jednotky V6 bylo možné objednat i s pětistupňovým automatem.

První generace modelu Superb se vyráběla až do roku 2008, celkem vzniklo více než 136 000 superbů první generace. Kromě závodu v Kvasinách sjížděly také z linek v Číně, na Ukrajině a v Kazachstánu.

Vrchol obnovy značky

Mladoboleslavská automobilka Škoda se po listopadu 1989 díky spojení s německým Volkswagenem stala z producenta vysmívaných vozů výrobcem kvalitních aut prodávaných za rozumnou cenu. Celoevropským hitem se stala zejména Octavia, prodávaná od roku 1996, o tři roky později se pak představila menší Fabia, která se ovšem ještě nějaký čas vyráběla zároveň s Felicií, přímým potomkem za socialismu vyvinuté Škody Favorit.

Poslední z 1,4 milionu vyrobených felicií opustila továrnu v červnu 2001 a o tři měsíce později se na frankfurtském autosalonu představil vůz vyšší střední třídy – model Superb.

Premiéru nového vozu, který přímo navázal na studii Škoda Montreux představenou v únoru 2001 na přehlídce v Ženevě, ovšem zastínily teroristické útoky na USA ve stejný den (11. září 2001) a ani po obchodní stránce s ním škodovka neudělala žádnou „díru do světa“.

Automobil, který technikou i designem vycházel z Volkswagenu Passat páté generace, se vyráběl sedm let a z výrobních pásů v Česku, Číně či Indii a Kazachstánu jich sjelo necelých 134 tisíc. Důvodem poměrně nízkého zájmu přitom nebyla jen vyšší cena nebo to, že zákazníci nebyli ještě připraveni na spojení jména Škoda a prémiovějšího vozu, ale také rozhodnutí nevyrábět kromě sedanu i praktičtější verzi kombi.

Kombík, který by určitě dokázal být nepříjemnou konkurencí nejen v té době velmi úspěšnému Fordu Mondeo, ale zákazníky by nejspíš sebral i Volkswagenu Passat Variant, ani neopustil skicáře designérů, na rozdíl od konceptu Škoda Tudor.

Majestátní kupé, které dostalo přední část od Superbu a jméno od úspěšného poválečného modelu z Mladé Boleslavi, považuje řada fanoušků značky za jednu z designově nejpovedenějších škodovek posledních dekád. Ukázalo se na ženevském autosalónu začátkem roku v roce 2002, ovšem továrna od začátku uváděla, že se jedná jen o studii, která se nedostane do sériové výroby.

Přestože celkové prodeje první generace superbu nedosáhly ani roční produkce Škody Octavia z přelomu tisíciletí, jednalo se nakonec pro továrnu v Mladé Boleslavi o důležitý mezník. Auto, o kterém bývalý prezident Václav Klaus řekl, že v porovnáni s Audi A8 moc „drncá“, totiž škodovce pootevřelo cestu do střední třídy.

7. května 2008

Další generace

Přes občasné pochybnosti vedení koncernu VW se v této kategorii pevně uchytila s druhou generací superbu, která se představila na ženevském autosalonu v březnu 2008. Nový model už zvenku nepřipomínal VW Passat, byl také delší a širší. Navíc dostal neobvyklý systém pátých dveří Twindoor, díky kterému se zavazadlový prostor mohl otevírat buď jako u sedanu, nebo se otevřela celá záď podobně jako u octavie.

Škoda Superb druhé generace ve specifikaci pro prezidentskou kancelář. Pod kapotou měl benzinový šestiválec.

Hlavně ovšem nabídku rozšířila verze kombi, která výrazně přispěla ke komerčnímu úspěchu druhé generace Superbu. Automobil, kterému kritici vyčítali trochu nevyvážené proporce (na svou délku byl trochu úzký), se podobně jako jeho předchůdce vyráběl sedm let a celkem jich vzniklo skoro 619 000 kusů, tedy skoro pětkrát více než první generace. Dvě varianty se vyrábějí také v případě současného superbu, jehož design při představení v roce 2015 vzbudil prakticky jen pochvalné reakce. Předloni pak přišel facelift třetí generace, kromě nápisu Škoda na zádi místo tradičního loga se tehdy model dočkal i plug-in hybridní technologie. Superb iV se stal první škodovkou s tímto druhem pohonu.

3. prosince 2019

Autotesty

Sledovat další díly na iDNES.tv

V současnosti se chystá výroba čtvrté generace Škody Superb, přípravy na její sériovou produkci ale provázejí emoce, zejména ze strany škodováckých odborářů. Už v minulosti se objevily informace o možném přesunu výroby této vrcholné limuzíny z ČR do zahraničí, což mladoboleslavští odboráři ostře kritizovali. Začátkem loňského roku se pak úvahy o přesunu výroby do některého méně vytíženého závodu Volkswagenu objevily znovu, v září 2020 pak vedení koncernu potvrdilo, že se čtvrtá generace modelu Superb v roce 2023 začne vyrábět v bratislavské továrně Volkswagenu, společně s vozy VW Passat, jehož vývoj dostali konstruktéři Škody také na starosti (čtěte více).

Superb, který se začal vyrábět v roce 2001, navázal po více než půlstoletí na stejnojmenné limuzíny z Mladé Boleslavi, které ve své době patřily k nejluxusnějším produktům československého automobilového průmyslu. První se představila v roce 1934 Škoda 640 Superb s dvouapůllitrovým motorem o výkonu 55 koní, postupně přišly typy s většími a výkonnějšími pohonnými jednotkami, do 40. let se ale vyrobilo jen něco přes 700 superbů. Za války pro potřeby německé armády vznikaly štábní vozy odvozené od superbu, kterých vzniklo více než 1600. Mezi roky 1946 a 1949 se pak ještě vyrobilo posledních 162 superbů s upravenou karoserií inspirovanou americkými vozy.

Jeden a půl milionu superbů

Mladoboleslavská automobilka dosud zákazníkům po celém světě dodala téměř 1,5 milionu superbů všech generací. Nejvíce vozů připadá na současnou třetí generaci, kterých firma vyrobila zhruba 700 000. První generace se vyráběla ve variantě sedan, druhá a třetí generace modelu Superb sjíždí z linek v karosářském provedení liftback a combi.