9/11Americká tragédie

Únosci Mohamed Atta a Abdul Aziz al‑Omari prochází bezpečnostní kontrolou na letišti v Portlandu ve státě Maine. Míří do Bostonu, kde se k nim přidají další tři únosci. Společně pak nastoupí na let American Airlines 11.

Let American Airlines 11 startuje z Bostonu do Los Angeles. Na palubě je jedenáct členů posádky, 76 cestujících a pět teroristů.

Let United Airlines 175 startuje z Bostonu do Los Angeles. Na palubě je devět členů posádky, 51 cestujících a pět teroristů.

Letuška Betty Ann Ongová na letu American Airlines 11 přes palubní telefon upozorňuje operátora aerolinek, že letadlo bylo uneseno. Teroristé vzápětí vypínají transpondér.

Let American Airlines 77 startuje z Washingtonu, D.C. do Los Angeles. Na palubě je šestičlenná posádka, 53 pasažérů a pět teroristů.

Mohamed Atta na letu American Airlines 11 chce uklidnit cestující, v kokpitu ale zmáčkne špatné tlačítko a spojí se s řídící věží.

Řídící věž v Bostonu informuje armádu o únosu letu letu American Airlines 11. Stíhačky Národní gardy jsou v pohotovosti.

Z Newarku startuje let United Airlines Flight 93. Cíl: San Francisco. Na palubě je sedm členů posádky, 33 cestujících a čtyři teroristé.

Let American Airlines 11 naráží v rychlosti 790 kilometrů v hodině do severní věže Světového obchodního centra.

George W. Bush je informován, že do Světového obchodního centra narazilo malé letadlo. Prezidentovi poradci se v té chvíli domnívají, že se nejspíš jedná o nehodu.

Je nařízena evakuace Světového obchodního centra.

Let United Airlines 175. Stevard Robert John Fangman upozorňuje operátora aerolinek v San Francisku, že letadlo bylo uneseno. Několika cestujícím se daří dovolat se blízkým.

Let United Airlines 175 naráží v rychlosti 950 kilometrů za hodinu do jižní věže Světového obchodního centra.

Let American Airlines 77 naráží do budovy Pentagonu. Při nárazu a následném požáru umírá všech 59 lidí na palubě a 125 lidí na zemi.

Federální letecká správa uzavírá vzdušný prostor nad Spojenými státy. Všechny vnitrostátní linky dostávají příkaz okamžitě přistát.

Je evakuován Bílý dům a budova Kapitolu, kde právě probíhá jednání Sněmovny reprezentantů a Senátu.

Jižní věž Světového obchodního centra se 59 minut po nárazu hroutí. V troskách umírá přes osm set lidí.

Let United Airlines 93. Cestující se pokouší vpadnout do kokpitu a přemoci únosce. Stroj padá do polí nedaleko Shanksville v Pensylvánii asi dvacet minut letu od Washingtonu. Všech čtyřicet lidí na palubě umírá.

Část vnějšího prstence budovy Pentagonu se bortí.

Severní věž Světového obchodního centra se 102 minut po nárazu hroutí. V troskách umírá více než 1 600 lidí.

Starosta New Yorku Rudy Giuliani nařizuje evakuaci jižní části Manhattanu.

Dvě a půl hodiny po uzavření vzdušného prostoru dosedá na zem poslední letadlo. Air Force One s prezidentem Bushem cestou z Floridy putuje přes vojenské základny v Louisianě a Nebrasce, do hlavního města se vrací večer.

Z trosek severní věže WTC se vynořuje malá skupina přeživších. Třináct záchranářů a jeden civilista se zachránilo v ruinách schodiště B.

Jsou zastaveny všechny finanční operace na amerických akciových trzích.

Osm hodin po útocích se hroutí budova 7 Světového obchodního centra. Mrakodrap o 47 patrech je evakuován, a tak si jeho kolaps nevyžádá žádné oběti.

Prezident George W. Bush přednáší v televizi projev k národu. „Pátrání po strůjcích těchto zločinů už začalo. Zpravodajské a bezpečnostní komunitě jsem poskytl veškeré zdroje k tomu, aby dopadly a dostaly před spravedlnost ty, kteří jsou za to zodpovědní.“

Antraxová hysterie. Zásilky se sporami sněti slezinné adresované zákonodárcům za sebou nechávají pět mrtvých. Spekuluje se o dalším útoku džihádistů, podle pozdějšího vyšetřování byl zřejmě pachatelem odborník na biologické zbraně Bruce Edwards Ivins.

George W. Bush oznamuje začátek války proti teroru. „Naše válka proti teroru začíná u Al-Káidy, ale tam zdaleka neskončí. Nepřestaneme, dokud nevypátráme a neporazíme všechny teroristické skupiny s globálním dosahem,“ prohlásil v Kongresu. První na řadě je Afghánistán, kde se skrývá velení Al-Káidy.

První americké a britské nálety proti tálibánským cílům. O dvanáct dní později útok speciálních sil v Kandaháru odstartuje pozemní invazi do Afghánistánu.

Tajné služby dostávají volné ruce k bezprecedentnímu sledování lidí. Zákon přezdívaný Patriot Act jim umožňuje masový sběr dat o telefonní komunikaci.

Bojovníci Severní aliance za vydatné pomoci amerického letectva vstupují do Kábulu.

Začíná bitva o jeskynní komplex Tora Bora nedaleko hranic s Pákistánem. Američané mají podezření, že se zde skrývá Usáma bin Ládin. Šéf Al-Káidy však uniká.

Tálibán vyklízí svoji poslední baštu Kandahár. Jeho vůdce mulla Umar prchá do Pákistánu.

Na Guantánamu vzniká vojenská věznice pro „obzvláště nebezpečné osoby“. V následujících letech tudy projdou stovky zadržených, většina z nich není nikdy obviněna.

Hamíd Karzáí je kmenovými vůdci zvolen afghánským prezidentem. V čele země vydrží dvanáct let, jeho vztahy se Západem se postupem času komplikují – i kvůli volebním podvodům a masivní korupci.

Američané a jejich spojenci zahajují invazi do Iráku, do akce jde téměř 300 000 vojáků. Washington se předtím neúspěšně snažil získat podporu pro prosazení rezoluce OSN, která by ji posvětila. Tvrdil, že režim Saddáma Husajna skrývá zbraně hromadného ničení. Nikdy se nenašly.

Američané ovládli Bagdád, režim Saddáma Husajna se hroutí.

Bush na palubě letadlové lodi USS Abraham Lincoln oznamuje, že boje v Iráku jsou u konce a „mise je splněna“. Pozdější vývoj ukáže, že nic nemohlo být vzdálenější pravdě.

Americká okupační správa rozpouští iráckou armádu. Statisíce ozbrojených mužů se ocitají bez práce a pravidelného příjmu. Řada z nich najde uplatnění v řadách povstaleckých a džihádistických skupin.

Saddám Husajn je dopaden americkými vojáky v podzemní skrýši nedaleko Tikrítu. Bývalý diktátor se u iráckého soudu hájil sám a soud označil za zmanipulovaný. Oběšen byl 30. prosince 2006.

Přesně 911 dní od útoků na Ameriku příchází teror v Madridu. Při koordinovaných explozích deseti náloží ve čtyřech příměstských vlacích umírá 191 lidí.

Začátek povstání v Iráku. V Bagdádu, Nadžáfu a Basře berou do ruky zbraně muži šíitského klerika Muktady Sadra, ve Fallúdži čelí Američané a Britové irácké větvi Al-Káidy, v jejímž čele stojí Abú Músá Zarkáví.

Média zveřejňují snímky, na kterých američtí vojáci týrají a ponižují zajatce ve věznici Abú Ghrajb nedaleko Bagdádu. Sílí hlasy volající po odchodu Američanů z Iráku.

Usáma bin Ládin opět na scéně. Na videonahrávce odvysílané stanicí al Džazíra se hlásí k odpovědnosti za 11. září a hrozí Spojeným státům dalšími útoky. Nahrávka se do světa dostala čtyři dny před prezidentskými volbami v USA.

Den hrůzy v Londýně. Při čtyřech bombových útocích ve veřejné dopravě umírá 56 lidí, dalších 700 je zraněných. Pachatelé, britští muslimové pákistánského původu, tak Spojené království trestají za účast v irácké válce.

Sunnitští extremisté vyhazují do povětří mešitu al Askarí v Samaře, jedno z nej­pos­vát­nějších míst šíitského islámu. Po celém Iráku se naplno rozjíždí krveprolití mezi sunnity a šíity, pumové útoky jsou na denním pořádku.

Tálibán se otřepal z vojenské porážky v roce 2001 a po fázi reorganizace opět zvedá hlavu. Afghánistánem se valí vlna sebevražedných útoků. Američané a jejich spojenci zahajují v horských oblastech na jihu největší ofenzivu od roku 2001.

Bush přijímá rezignaci ministra obrany Donalda Rumsfelda, který se stal hlavním cílem kritiky za průběh irácké války.

Bush oznamuje navýšení jednotek v Iráku s cílem zastavit spirálu násilí a zadusit guerillu. Rok 2007 se pro Američany stane nejkrvavějším rokem irácké války, ale protipovstalecká strategie generála Davida Petraeuse nese ovoce.

Do Bagdádu přijíždí Mahmúd Ahmadínežád, jako první íránský prezident od irácko-íránské války v 80. letech. Obě šíitské země se postupně sbližují, irácké milice podporované Teheránem získávají na síle.

Začátek stahování z Iráku. Nový šéf Bílého domu Barack Obama plní volební slib a oznamuje, že všechny bojové jednotky odejdou z Iráku do srpna 2010. V zemi však dál zůstanou desetitisíce Američanů, jejichž úkolem bude vycvičit místní bezpečnostní síly.

Zatímco v Iráku začíná stahování, do Afghánistánu Obama posílá dalších 30 000 vojáků, kteří mají zastavit vzestup Tálibánu a postavit afghánskou armádu na vlastní nohy. Pentagon tlačí na ostatní státy NATO, aby se zapojily do rekonstrukce země.

Server WikiLeaks zveřejňuje tajné americké dokumenty o válce v Iráku. Vychází najevo, že v konfliktu zemřelo daleko víc civilistů, než se dosud uvádělo, a že se do jejich zabíjení zapojila i bezpečnostní firma Blackwater.

Usáma bin Ládin je mrtev. Téměř deset let po útocích na Ameriku ho likviduje komando Navy SEALs v jeho pákistánském úkrytu. Hlavní cíl amerického tažení proti teroru je splněn.

Obama oznámil začátek stahování z Afghánistánu a potvrdil, že USA vedou předběžná mírová jednání s Tálibánem. Afghánské bezpečnostní složky začínají v prvních provinciích přebírat odpovědnost za bezpečnost.

Poslední americké jednotky odcházejí z Iráku. Devítileté angažmá si vyžádalo životy téměř 4 500 Američanů a více než 100 000 Iráčanů. Američané za sebou zanechávají rozdělenou zemi s těžkými ekonomickými a bezpečnostními problémy.

Džihádisté dobývají irácké město Fallúdža a syrskou Rakku. Rodí se chalífát Islámského státu. Teroristická organizace rychle ovládla území o rozloze Británie, kolaps iráckých jednotek si vynutil nový vojenský zásah USA a jejich spojenců.

Bojová mise Severoatlantické aliance v Afghánistánu končí. V zemi však zůstávají tisíce spojeneckých vojáků, kteří v rámci mise Resolute Support pomáhají s výcvikem afghánských bezpečnostních sil.

Při teroristických útocích v Paříži umírá 130 lidí. K zodpovědnosti se hlásí Islámský stát, podle nějž jde o trest za francouzskou účast na tažení proti chalífátu.

List The Washington Post zveřejňuje takzvané Afghanistan Papers. Američtí vládní představitelé jsou podle interních dokumentů léta přesvědčeni, že válka v Afghánistánu se nedá vyhrát, veřejnosti však o cílech a vývoji angažmá lžou.

Administrativa Donalda Trumpa a Tálibán podepisují dohodu, která otevírá cestu k definitivnímu stažení amerických jednotek z Afghánistánu k 1. květnu příštího roku. Islamisté se zaručují, že Afghánistán se už nestane hnízdem teroristů.

Nový americký prezident Joe Biden oznamuje, že poslední američtí vojáci odejdou z Afghánistánu k 11. září 2021.

Američané potichu opouštějí obří základnu Bagrám. Afghánské vládní síly jsou v těžké defenzivě, Tálibán obkličuje regionální centra.

Afghánská vláda pod tlakem postupujícího Tálibánu kolabuje. Prezident Ašraf Ghání prchá ze země, islamisté bez boje obsazují Kábul. Svět bez dechu sleduje scény z kábulského letiště, kde se davy zoufalých lidí snaží dostat do letadel.

Poslední americký voják opouští Afghánistán. Prezident Joe Biden čelí těžké kritice za chaotickou evakuaci, Tálibán oslavuje vítězství nad Amerikou a zavádí právo šaría.